Evropské země postupně ruší letecké spojení s Běloruskem. Česko se k tomu chystá

© EPA-EFE/TATYANA ZENKOVICH

Český premiér Andrej Babiš předpokládá, že Česko zakáže běloruským aerolinkám cesty na své území. Šéf české vlády to dnes řekl novinářům poté, co se summit EU v pondělí večer dohodl na nových sankcích proti Bělorusku. Ty jsou reakcí na nedělní vynucené přistání civilního letadla v Minsku, po němž běloruské úřady zatkly novináře a opozičního aktivistu Ramana Prataseviče.

„Projednám to s ministrem dopravy, vicepremiérem (Karlem) Havlíčkem a předpokládám, že budeme takto reagovat,“ řekl Babiš s odkazem na usnesení schválené všemi 27 unijními lídry. Jeho text počítá s tím, že členské země znemožní přelety a přistání běloruských aerolinek Belavia na svém území. Vyzývá také unijní přepravce, aby se vyhýbali přeletům běloruského vzdušného prostoru.

Šéfové států se dohodli rovněž na přípravě nových cílených sankcí, jejichž terčem by se v Bělorusku měli stát lidé odpovědní za vynucené přistání a další činitelé. Dopadnout by měly také na firmy podporující běloruský režim.

Podle Babiše je zásadní, aby sankce za akt „státního terorismu“ dopadly na běloruský režim a nikoli na obyvatele.

Evropský blok zavedl první sankce po loňských prezidentských volbách v Bělorusku, kvůli jejichž zmanipulování neuznal za prezidenta dlouholetého autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka. Unie již několikrát rozšířila loni vytvořený sankční seznam, na němž vedle Lukašenka figuruje na osm desítek představitelů běloruského režimu i několik institucí a firem.

Premiér Babiš odlétá do Bruselu na mimořádný summit, tématem bude i únos letadla běloruským režimem

Sídlo Evropské rady po několika měsících opět ožívá. Do Bruselu se dnes dostaví předsedové vlád 27 členských zemí EU.

I běloruská letecká společnost postupně ruší své lety do EU

Běloruská národní letecká společnost Belavia už sama zrušila lety do Paříže a Londýna, a to od dnešního dne do 30. října. Stalo se tak kvůli rozhodnutí britských a francouzských úřadů zakázat běloruským aerolinkám létat do těchto zemí a zpět. Oznámila to dnes agentura TASS. Západní společnosti, například Air France, Austrian Airlines či Finnair, naopak přestávají létat nad Běloruskem.

„V souvislosti s rozhodnutím vlád Británie a Francie o zákazu letů Belavie do a z Británie a Francie jsme nuceni zrušit lety do Londýna a Paříže od 25. května do 30. října 2021,“ oznámila společnost. „Jsme rozhořčeni vzniklou situací, kterou nejsme s to změnit. Omlouváme se cestujícím,“ dodala Belavia.

Ještě před tímto oznámením byl podle ruské redakce BBC zrušen ranní let běloruských aerolinek z Minsku do Paříže. Stanice na svém webu připomněla, že summit Evropské unie přijal rámcové rozhodnutí uzavřít pro běloruské společnosti vzdušný prostor a letiště v Evropě a doporučit evropským společnostem nelétat nad Běloruskem.

Lídři se shodli na potrestání Běloruska, chtějí omezit přelety i další mobilitu

Jaká je společná reakce EU na vynucené přistání civilního letu v Minsku? Cílené sankce, výzva unijním přepravcům, aby se vyhýbali přeletům běloruského vzdušného prostoru, stejně jako plán znemožnit přelety a přistání běloruských aerolinek na území Unie.

K zákazu letů nad Běloruskem se přidávají další země světa

Bělorusko podle BBC budou míjet také Singapore Airlines. V současnosti na běloruském nebi podle agentury RIA Novosti létají letadla z Číny, Jižní Koreje, Turecka a Ruska a jeden let odletěl z Minska do Stockholmu.

Zrušit od středy letecké spojení s Běloruskem se podle BBC dnes rozhodla také ukrajinská vláda, jak oznámil premiér Denys Šmyhal. Ukrajinským letadlům bude zakázáno nejen létat do Běloruska, ale i uskutečňovat přelety nad Běloruskem.

„Jediným zastáncem Minska v tomto konfliktu zůstala Moskva,“ upozornil ruský list Kommersant.

Kroky západu kritizuje Rusko

Kreml dnes vyjádřil politování nad „uspěchaným“ rozhodnutím summitu Evropské unie doporučit leteckým společnostem vyhnout se vzdušnému prostoru Běloruska, což má potrestat režim prezidenta Lukašenka za vynucení přistání letounu společnosti Ryanair mířící z Atén do Vilniusu, ve kterém cestoval běloruský opoziční novinář. Toho Bělorusové zadrželi i s jeho ruskou přítelkyní.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová dnes označila reakci Západu za nepochopitelnou „hysterii“. V posledních letech podle ní došlo k několika případům vynuceného přistání letadel z různých zemí ze strany Západu, a to i z politických důvodů.

„Vyhýbat se území dosti velké země uprostřed Evropy je pro jakoukoli leteckou společnost velice nákladné,“ řekl dnes novinářům mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov.

„Je třeba chápat, že za toto doporučení zaplatí nakonec cestující, kteří budou muset strávit ve vzduchu půlhodinu či hodinu navíc, což stojí peníze,“ dodal Peskov podle agentury AFP.

Peskov podle ruské redakce BBC nevyloučil, že Lukašenko bude o okolnostech a příčinách incidentu podrobně informovat Putina na schůzce, která se chystá na konec května. Nevyloučil ani to, že Lukašenko požádá Putina o pomoc kvůli rušení leteckého spojení s Minskem a míjení běloruského vzdušného prostoru.

Rusko a Čína se dezinformacemi snaží podrýt důvěryhodnost západních vakcín, píše se ve zprávě EU

Podle zprávy Evropské služby pro vnější činnost, která je de facto diplomatickým sborem EU, Rusko spustilo rozsáhlou kampaň k propagaci vakcíny proti covidu-19 Sputnik V a šíří dezinformace za účelem narušení důvěryhodnosti západních vakcín.

Bylo Rusko zapleteno do běloruského incidentu?

Kreml podle agentury Reuters také odmítl všechny náznaky, že by Rusko bylo zapojeno do vynuceného přistání v Minsku. Kupříkladu šéf britské diplomacie Dominic Raab se v pondělí vyjádřil, že je těžké si představit, že Rusko nebylo do incidentu nějak zapleteno, třeba jen svým souhlasem. Peskov tuto myšlenku odmítl a prohlásil, že protiruské cítění způsobuje, že Moskva je obviňovaná úplně ze všeho a že se kritici nechávají zaslepit nenávistí k Rusku, místo aby situaci analyzovali.

Mluvčí také vyjádřil naději, že běloruské úřady brzy propustí na svobodu ruskou občanku Sofii Sapegaovou, kterou úřady v Minsku v neděli po přistání letadla Ryanair zadržely spolu s běloruským opozičním novinářem Ramanem Pratasevičem.

Sapegaová byla podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí jedinou osobou s ruským občanstvím na palubě. Marija Zacharovová podle Reuters popřela, že by z letadla v Minsku vystoupili čtyři ruští občané, podle ní to byli Bělorusové či Řekové.