Evropské země očekávají ve volbách vítězství Merkelové

Angela Merkelová; zdroj: Rada EU

V nedělních (22. září) německých spolkových volbách zvítězí podle většiny odhadů dosavadní kancléřka Angela Merkelová, ukazují informace z ostatních členských států. Jak by se evropské vlády dívaly na případnou velkou koalici se sociálními demokraty? A zajímají vůbec Evropu německé volby? EurActiv přináší článek, do jehož přípravy se zapojily redakce z různých zemí EU.

Německo čekají v neděli spolkové volby. Podle průzkumů veřejného mínění jim velká část německých voličů nevěnuje příliš velkou pozornost. Jak ukázal průzkum institutu Forschungsgruppe Wahlen, až 62 % občanů se v Německu nezajímá o předvolební kampaně. Očekává se také, že volební účast bude nižší než v minulých volbách.

Příčinou není podle odborníků protest německé společnosti proti politikům. Pouze 11 % Němců je totiž podle průzkumů s politickým systém nespokojeno. Zdá se však, že lidé se o politiku prostě přestávají zajímat, ukazuje studie organizace Allensbach Institute a nadace Bertelsmann Stiftung.

Němci si prý přejí především stabilitu. Jak ukázal průzkum institutu Infratest dimap, 52 % lidí je spokojeno s politikou současné kancléřky Angely Merkelové (CDU) a 60 % lidí by si přálo, aby ve své funkci pokračovala i ve třetím volebním období.

Silnější Merkelová

„Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) nenabízí přesvědčivou alternativu k politice Křesťanskodemokratické unie (CDU),“ domnívá se politolog Gero Neugebauer ze Svobodné univerzity v Berlíně, kterého oslovila německá redakce EurActivu. Křesťanští demokraté podle něj dokázali nabídnout ekonomické zabezpečení a suverénní řešení evropské hospodářské krize. Pokud by se k moci dostali sociální demokraté, ekonomická situace by se mohla zhoršit například kvůli jejich podpoře eurobondů, obávají se podle Neugebauera Němci (EurActiv 27.6.2013). 

Podle českého analytika Vladimíra Handla z Ústavu mezinárodních vztahů nedokázala SPD vyřešit otázku vedení. Hlavní rival Merkelové, kandidát SPD Peer Steinbrück, je podle něj dostatečně schopný, ale není klasickým lídrem sociální demokracie jako „strany zaměstnanců“. Merkelová navíc program CDU posunula více doleva a převzala části sociálnědemokratického programu i programu dalších stran. „Pro SPD tak nezbývá příliš mnoho místa,“ řekl Handl EurActivu.cz.  

Přestože má Česká republika na svého západního souseda významné vazby, spolkovým volbám se tu nepřikládá příliš velká pozornost. Jak pro redakci uvedl Petr Šafařík z Institutu mezinárodních studií Karlovy univerzity v Praze, česká média se dosud německými volbami příliš nezabývala a většinou se věnovala pouze útržkovitým informacím a výsledkům průzkumů veřejného mínění.

Podle odborníků nelze hledat mnoho podobností mezi německými spolkovými volbami a těmi, které se v říjnu chystají v České republice (EurActiv 10.9.2013). A ani výsledek nejspíš nebude podobný. „Je pravděpodobné, že v Německu zvítězí pravice, zatímco v Česku se očekává vítězství levicových stran s možnou účastí komunistů ve vládě,“ připomněl Handl.

Čekání na Německo

Jinde v Evropě, se však německým volbám přikládá pozornost větší, a to i v evropských institucích. Na jejich výsledek se totiž čeká s řadou důležitých rozhodnutí, na kterých se musí EU usnést (tímto tématem se EurActiv zabýval v jednom ze svých minulých článků).

„Německé volby jsou výmluvou pro status quo. U mnoha témat se už po měsíce říká: ‚projednáme to po volbách v Německu‘,“ cituje francouzský EurActiv zdroj blízký vládě.  

Jedním z důvodů je i to, že kancléřka Merkelová nechtěla do předvolebních kampaní míchat evropské otázky, které v současné době nemůže ovlivňovat. Nechce prý také příliš otevírat otázku další evropské integrace (více v jednom ze starších článků EurActivu). Možná i proto se podle expertů předseda Evropské komise José Manuel Barroso vyhnul ve svém výročním projevu o stavu unie otázce evropského federalismu. V loňském projevu přitom tomuto tématu věnoval velkou pozornost. Tentokrát se zaměřil na sdělení, že Evropě se začíná dařit překonávat krizi, ale ve fiskální i měnové disciplíně by měla pokračovat (EurActiv 11.9.2013).

Slabý Steinbrück

Jednotlivé evropské země sledují německé volby s rozdílnými náladami. Z pohledu Francie například není podle informací francouzského EurActivu velký rozdíl v tom, zda volby vyhraje Merkelová nebo Steinbrück. Jejich programy jsou totiž z jejich pohledu velmi podobné.

Francouze prý navíc spolkové volby také příliš nezajímají. Nevěří prý, že výsledek voleb nějak změní vzájemné vztahy. Země galského kohouta přitom podle odborníků svého souseda v některých otázkách příliš nechápe. Jde například o problematiku fiskálních úspor nebo o německé rozhodnutí odklonit se o jaderné energie.

Francouzská sociálnědemokratická europoslankyně Catherine Trautmannová odhaduje, že Steinbrückovi se Merkelovou překonat nepodaří. „Ekonomická a sociální situace vysvětluje rozdíl mezi SPD a CDU. Sociální demokracie je především dělnickou stranou. Neúčast ve volbách ji ovlivňuje více než jiné strany. Ale i kdyby byla mobilizace voličů výraznější, pro Steinbrücka bude obtížné zvítězit,“ řekla EurActivu.fr.  

Vedle volební účasti bude hrát podle oborníků velkou roli také výsledek Svobodné demokratické strany (FDP), která v současné době tvoří s CDU/CSU vládní koalici a jejíž preference klesají. Pokud se FDP do Bundestagu nedostane, mohla by se vytvořit „velká koalice“ křesťanských demokratů právě se sociální demokracií.

Pohled střední Evropy

Na to se negativně dívá například Polsko. To čekají parlamentní volby v roce 2015 a řada Poláků si nepřeje, aby se vytvořila „velká koalice“ po vzoru Německa. Polská opozice je totiž podle řady lidí příliš nakloněna přátelským vztahům s Ruskem, píše polský EurActiv.   

Na Slovensku se německým volbám příliš mnoho pozornosti nevěnuje, hlásí EurActiv.sk. Podle analytika Tomáš Strážaye ze Slovenské společnosti pro zahraniční politiku je přitom mnoho důvodů, proč by mělo Slovensko volby v Německu blíže sledovat. Obě země totiž sdílejí podobné zájmy, ať už jde o evropskou politiku nebo zahraniční politiku obecně. Jedinou výjimkou je podle analytika přístup k jaderné energetice. Podobně jako Německo se ale Slovensko hlásí k fiskální konsolidaci, kterou prosazuje vláda Merkelové. Zároveň se však s Francií shodne na nutnosti podporovat ekonomický růst.

„Steinbrückova popularita je výrazně nižší, což si lze přeložit i tak, že SPD není schopná představit osobnost, která by mohla Merkelovou zastínit. Koalice vedená CDU dokázala Německo dostat poměrně úspěšně z krize,“ připomíná Strážay.

Další úspory?

Španělsko, které bylo krizí silně zasaženo, se podle tamní redakce EurActivu snaží odhadnout, jaký bude mít výsledek voleb dopad na německou i evropskou ekonomickou politiku. Berlín je totiž hlavním zastáncem úsporných opatření v EU a Madrid proto zajímá, jestli nová vláda přinese nějaké další škrty. Španělská média prý také došla k závěru, že Steinbrück by mohl být v tomto smyslu jen o málo mírnější, nevěří navíc, že ve volbách zvítězí.

Jiné země mají tolik starostí s vlastní politickou situací, že se německým volbám příliš nevěnují. To se týká hlavně Bulharska, kde probíhají demonstrace proti menšinové vládě Plamena Orešarského. Jak informuje bulharský partner EurActivu Dnevnik, dva hlavní političtí hráči v Bulharsku však mají v preferencích jasno.

SPD a Steinbrücka silně podporuje lídr socialistů (BSP) Sergej Stanišev, který je také předsedou Strany evropských socialistů. Bývalý premiér a šéf strany Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) Bojko Borisov pak naopak vyslovil podporu Merkelové. Málokdo prý věří, že by mohla SPD volby vyhrát, „velkou koalici“ si však v Bulharsku představit umí – mají s ní zkušenost právě z období vlády BSP a GERBu.