Evropské předpisy jako terč arbitráží? V TTIP si svá práva pohlídáme, slibuje Komise

zdroj: Shutterstock; autor: Sebastian Duda

Jedním z nejspornějších bodů dojednávané transatlantické obchodní dohody je ochrana investic a urovnávání sporů mezi investorem a státem. Evropská komise zveřejnila výsledky veřejné konzultace, které ukazují, že téma bude v EU potřeba důkladně promyslet. Jestli se problematická klauzule v dohodě objeví a jak bude vypadat, se rozhodne až ve finální fázi vyjednávání.

Sporná doložka o ochraně investic a urovnávání sporů mezi investorem a státem (ISDS) se do transatlantické obchodní dohody (TTIP) dostane až v poslední fázi jednání mezi Evropskou unií a Spojenými státy, pokud vůbec.

Nejdřív chce Evropská komise celou věc prodiskutovat se členskými státy, europoslanci, nevládními organizacemi, podniky i odbory. Konzultace chce rozjet ještě během tohoto čtvrtletí. Ukázalo se totiž, že evropská veřejnost se na tuto klauzuli dívá s velkým podezřením.

Komisařka Malmströmová: „Veřejnost je vůči nástroji ISDS velmi skeptická.“  

Zjednodušeně řečeno, mechanismus ISDS umožňuje soukromým firmám, aby u arbitrážních tribunálů žádaly finanční kompenzace za ušlý zisk, o který je připravila regulace cizího státu. Firmy registrované ve Spojených státech by tak mohly napadat zákony a rozhodnutí evropských zemí.

Doložky o této ochraně existují v rámci řady mezinárodních obchodních dohod. Obsahuje ji i 1.400 dohod uzavřených členskými státy EU. A mohla by se stát právě jedním z bodů projednávaného Transatlantického obchodního a investičního partnerství. EU by ale k tomuto bodu chtěla přistoupit novým způsobem – podle Komise moderněji, než je tomu ve většině starších dohod.

Velmi skeptické pohledy

Komise ovšem chtěla zjistit, jestli by konečná dohoda nevzbudila napříč Evropskou unií odpor. Vyhlásila proto internetovou konzultaci, která proběhla v první polovině minulého roku.

Skoro 150.000 respondentů v ní vyjádřilo názor na to, jestli EU zvolila vhodný přístup a zda je v navrhovaném nastavení možné dosáhnout rovnováhy mezi ochranou investorů a schopností Unie provádět regulaci ve veřejném zájmu. Výsledky konzultace včera Komise zveřejnila.

„Výsledky jasně poukazují na to, že veřejnost je vůči nástroji ISDS velmi skeptická,“ shrnula evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová.

Drtivá většina odpovědí (asi 97 %), přišla prostřednictvím online platforem různých zájmových skupin a obsahovala předem definované krátké – záporné – odpovědi. Vedle toho dostala Komise odpovědi od 3.000 osob a asi 450 organizací, jako jsou nevládky, obchodní organizace, odbory, spotřebitelské skupiny nebo právnické kanceláře. Ty se navrhovanému přístupu EU věnovaly do větší hloubky. Z Česka se zapojilo 176 subjektů.

Analýza ukázala, že většina odpovědí buď vyjadřuje výhrady k dohodě TTIP jako takové, nebo se nesouhlasně vyjadřují právě k mechanismu ISDS.

Co na ISDS vadí

„Evropská komise navrhuje, aby klauzule o ISDS dávala Unii i členským zemím právo ‚schválit a vymáhat nezbytná legislativní a jiná opatření‘. Jenomže rozhodnutí co je a co není ‚nezbytné opatření‘ tím přechází z kompetence státu do rukou arbitrážních tribunálů,“ uvádí ve svých materiálech nevládní organizace Hnutí Duha, která se do konzultace zapojila.

Podle odpůrců navrženého nastavení jsou problémem hlavně široce formulované klauzule, které nemají jasný výklad.

Uvádí třeba příklad těžební společnosti z Toronta, která využila svou registraci ve Spojených státech a na základě Severoamerické dohody o volném obchodu podala žalobu na kanadskou provincii Québec. Důvodem bylo vyhlášení dočasného moratoria na těžbu břidlicového plynu, jaké platí například i v České republice.

Francouzská firma Veolia zase žalovala egyptský stát kvůli zavedení minimální mzdy. To prý snížilo hodnotu jejích investic. Opřela se proto o bilaterální smlouvu o ochraně investic mezi Egyptem a Francií, píše Hnutí Duha.

Pohlídáme si to

Podle odpůrců navrženého nastavení vzájemných vztahů jsou problémem hlavně široce formulované klauzule, které nemají jasný výklad.

Komise přitom podle Malmströmové nechce podepisovat dohodu, která by slevila z evropských standardů nebo omezovala právo členských zemí vydávat regulace ve veřejném zájmu.

„Hodláme vyjednat a předložit k ratifikaci takovou dohodu, která bude přínosem pro občany – bude mít pozitivní dopad na růst i zaměstnanost v Evropě. Půjde o dohodu, která posílí vliv Evropy ve světě a která nám pomůže ochránit přísné normy, které jsme si stanovili,“ slíbila.  

Autor: Adéla Denková