Evropská unie si láme hlavu s islámskými bojovníky z Evropy

zdroj: Shutterstock.com; autor: arindambanerjee

Evropská unie řeší různé projevy terorismu a teroristické migrace již delší dobu. Nyní stojí před novou výzvou. Znepokojuje ji vlna Evropanů, kteří se v zahraničí dobrovolně účastní bojů v řadách teroristů. Ti by po návratu do vlasti mohli být bezpečnostní hrozbou.

Evropská unie řeší problém s občany EU, kteří cestovali nebo cestují do válečných oblastí, aby se připojili k Al-Kajdě nebo podobným skupinám. Nejoblíbenější destinací je Sýrie.

Hovoří se zhruba o třech tisících Evropanů, kteří působí v bojových jednotkách.

Předpokládá se, že po svém návratu do vlasti mohou tito Evropané působit přímo na místě a útočit nečekaně na neočekávané cíle. V Evropě mohou shánět potřebné zboží, peníze a získávat nové příznivce z řad extremistických komunit.

Vyplývá to ze zprávy o situaci a vývoji terorismu v Evropské unii za rok 2013, o které minulý týden v Bruselu jednal europoslanecký výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci.

Terorismus ve svých různých projevech

Za nejnebezpečnější považují odborníci teroristy, kteří se rozhodnou bojovat z náboženských důvodů. Jen v roce 2013 vykonali v Evropě teroristé dva útoky, několika dalším se podařilo zabránit.

I v případě levicového a anarchistického terorismu se útoky zvýšily. Pravicoví extremisté, ač se většinou neuchylují k ozbrojeným akcím, se chovají násilně a mají tendenci své oběti zastrašovat. V Británii byl přesto zaznamenán případ, kdy jeden muž provedl čtyři útoky včetně jedné vraždy.

V roce 2013 přišlo kvůli teroristickým útokům v Evropské unii o život sedm lidí. Útoků bylo celkem 152. Nejvíce jich bylo ve Francii, Španělsku a ve Velké Británii. Britský voják a starší muž muslimského vyznání přišli o život v Británii. Dva členové pravicově extremistické strany přišli o život v Aténách a tři představitelé Strany kurdských pracujících v Paříži.

Předseda pracovní skupiny pro terorismus Rady EU Claudio Galzerano a někteří europoslanci zmínili také souvislost mezi migrací a terorismem. Příkladem zde může být Libye, odkud se tisíce uprchlíků snaží dostat do Evropy.

Zahraniční bojovníci

Protiteroristický koordinátor EU Gilles De Kerchove upřesnil, že se hovoří o zhruba třech tisících Evropanů, kteří působí v bojových jednotkách.

Letět do Sýrie nebo Iráku není dnes pro osoby s evropským pasem nijak složité ani drahé a při rozhodování, zda se tam vydat, pomůže mnohým internet.

De Kerchove je vývojem znepokojen: „Tito rádoby džihádisté dostávají vojenské školení ve zbrani. Vymývají jim mozky salafistickou extremistickou ideologií, je to velká síť spolubojovníků na celém Arabském poloostrově, jejichž odolnost vůči násilí se zvyšuje a mají hodně zkušeností.“

Financováni jsou prostřednictvím peněz plynoucích z pašování a nelegálního prodeje ropy, která se těží na dobytých územích, z výkupného za rukojmí a z další kriminální činnosti.

Evropské řešení – případné bojovníky zadržet

Palčivou otázkou je především to, jak zabránit bojovníkům pocházejícím z EU, aby Evropu opustili. Je potřeba odhalovat podezřelé cesty nebo například zpřísnit kontroly na letištích.

Evropské právo disponuje možností již dnes bojovníky zadržet. De Kerchove říká, že se 60 % cest odhalí díky sledování sociálních médií. „Jsou narcističtí a rádi si dávají fotky s kalašnikovem v ruce na Facebook“, vysvětluje. V takovém případě se mobilizuje Europol, Interpol a zaktivuje se kontrola na letišti. Jinak se prověřuje vazba cestujících na Irák a Sýrii.

Pozornost se musí soustředit na internetové platformy, Facebook nebo Twitter. 

Takto zadržela německá policie Holanďana, který pak strávil skoro rok v psychiatrické léčebně. Jiná nizozemská rodina byla podezřelá, že chce vycestovat do Sýrie i s dětmi. Děti byly odebrány a rodiče skončili ve vazbě. Obvinění se posléze u rodiny nepotvrdilo.

Podle ředitele Europolu Roba Wainwrigta je zároveň ale nezbytná vyvážená legislativa ohledně přístupnosti osobních údajů cestujících.

Jak ale naložit s bojovníky, kterým se podaří dostat do země válečného konfliktu, až se vrátí domů? Důkazy o působení v Iráku a Sýrii není jednoduché nashromáždit. Budou čelit formálnímu obvinění? Zde se poslanci shodují, že bude potřeba úprava trestního práva.

Hledání příčin radikalizace

„Proč se mladí lidé k bojovníkům přidávají? Proč mají pocit, že tam mají jít bojovat?“ ptá se Gilles de Kerchove. Evropská unie si klade za cíl nejprve vůbec porozumět procesu radikalizace mladých lidí a zároveň šířit povědomí, vyškolit učitele, sociální a komunitní pracovníky a vězeňské dozorce, aby dokázali radikalizaci odhalit a působit proti ní.

Prezidentka Eurojustu, evropského úřadu pro justiční spolupráci, Michèle Coninsxová dodává: „To nejsou lidé, kteří by někam jen vyjeli na dovolenou, jedou tam dělat teroristické útoky. Je to deziluze lidí, kteří nevědí co se svým životem a případně jsou oběťmi ekonomické krize. Hledají hrdinství, a mají pocit, že v Sýrii je čeká něco dobrého.“

Podle zjištění hraje velkou roli v radikalizaci mladých lidí internet. Pozornost se musí soustředit na internetové platformy, Facebook, Twitter a další méně známé sítě. Podle Wainwrigta je nezbytná spolupráce se softwarovými firmami. Za prioritu považuje spolupráci veřejného a soukromého sektoru.

Evropská a mezinárodní spolupráce

Na mezinárodní úrovni se Evropská unie bude snažit prohloubit vztahy s Tureckem, protože Turecko je pro bojovníky tranzitní stát. Aby bylo možné teroristickým organizacím upřít jejich finanční zdroje a sbírat důkazy o válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, klade si Evropská unie za cíl prohloubit spolupráci se státy v regionu.

Michèle Coninsxová dokládá, že v oblasti legislativní již existuje společný evropský přístup a národní judikatury si vyměňují příklady dobré praxe. Navrhuje ustanovit v Evropské unii síť státních zástupců.

Poslanci a představitelé evropských institucí se shodují, že je potřeba postupovat společně a jednotně. Řešení otázek terorismu a migrace za účelem terorismu je teprve na začátku debat a bude vyžadovat velké úsilí.

Autor: Petra Nichtburgerová