Evropská politika sousedství – upevnění spolupráce

Komisařka pro vnější záležitosti Benita Ferrero-Waldner a ministr zahraničí Ukrajiny Arsenij Jacenjuk; zdroj: Evropská komise

Komisařka Benita Ferrero-Waldner hostí na začátku září v Bruselu konferenci, která má za cíl upevnit a rozvinout Evropskou politiku sousedství. Eurobarometr zároveň zveřejnil výsledky průzkumu o povědomí Evropanů o této politice.

Evropská politika sousedství vznikla v době před zatím největším rozšířením EU o deset států z roku 2004. Jejím cílem je zabránit vzniku nových dělících linií a zajištění míru, prosperity a stability v oblastech bezprostředně sousedících s EU. Spolupráce mezi EU a těmito státy stojí na sdílených hodnotách, jako je dodržování lidských práv, liberalizace služeb, demokracie, právní stát, atd.

Tato politika se týká šestnácti zemí, které sousedí s EU, které se stanou sousedy po případném vstupu Turecka do Unie a u kterých se nepředpokládá budoucí členství v EU. Jedná se o státy severní Afriky, dále o Izrael, Jordánsko, Palestinskou samosprávu, Libanon a Syrii, dále o tři východoevropské státy Ukrajinu, Moldávii a Bělorusko a na závěr o tři zakavkazské země.

Komisařka pro vnější vztahy a evropskou politiku sousedství Benita Ferrero-Waldner hostí dne 3. září 2007 v Bruselu první mezinárodní konferenci o Evropské politice sousedství, které se budou na ministerské úrovni účastnit zástupci všech šestnácti sousedících zemí a zástupci členských zemí EU. Odpolední sekce se poté zúčastní podnikatelé a zástupci nevládních organizací. Mezi témata konference bude patřit otázka liberalizace trhu, dále mobilita, problematika klimatických změn a energetická bezpečnost.

Komisařka Ferrero-Waldner řekla: „Je to přátelství sobě rovných a je důležité, abychom znali aspirace svých sousedů. Myslím, že je čas dát dohromady všechny partnery, aby se podělili o své nápady na posílení této politiky. Chtěli bychom znát představy našich sousedů: na co máme dát největší důraz v našich vstazích? Kde vidí reflexi svých zájmů a kde, možná, stále vidí nedostatky, které by měly být napraveny?“

Na téma Evropské politiky sousedství se zaměřil také nedávno zveřejněný výzkum veřejného mínění. Eurobarometr se během května a června dotazoval lidí ve dvaceti sedmi členských státech EU na jejich povědomí o této politice. Některé výsledky jsou překvapující. Na otázku „Jmenujte pět zemí, které se v blízké době stanou členy EU“ odpovědělo 34% Turecko a 12% Chorvatsko. Dalších 11% se však domnívalo že to bude Bulharsko a Rumunsko, státy, které jsou členy EU od ledna 2007 a 7% se dokonce domnívalo, že takovým státem je Polsko. Českou republiku jmenovalo 5% dotázaných.

Co se týká přímo otázky Evropské politiky sousedství, jeden z pěti dotázaných už někdy o takové politice slyšel, 89% ji považuje za důležitou z hlediska boje proti terorismu a organizovanému zločinu, 86% se domnívá, že přinese úspěchy na poli ochrany životního prostředí a energetiky, 85% za ní vidí posílení hospodářského růstu. Více než osmdesát procent dotázaných vidí tuto politiku jako přínos pro upevnění demokracie a zlepšení vzdělanosti v regionu. Většina, 71%, si myslí, že tato politika může řešit problematiku imigrace do EU.

Přes sedmdesát procent respondentů se domnívá, že EU pomůže posílit demokracii v této oblasti a 67% si od této politiky slibuje snížení nebezpečí válečného konfliktu v Evropě a v jejím okolí.

Téměř osmdesát procent dotázaných se ale obává, že je taková aktivita příliš nákladná a skoro padesát procent respondentů se obává, že propagace reforem Evropskou unií v okolních státech může způsobit nebezpečí pro mír a stabilitu v Evropě.