Evropská debata o tržním statusu pro Čínu se rozběhne na podzim. Jak vypadá ta čínská?

Předseda Evropské rady Donald Tusk, čínský premiér Li Kche-čchiang a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker; zdroj: Tiskové centrum Rady EU

Pokud EU neudělí Číně status tržní ekonomiky, zhorší to obchodní vztahy obou partnerů, na čemž bude evropská ekonomika tratit. Tvrdí to někteří čínští komentátoři. Významná část EU naopak říká, že uznání statusu by následoval příliv levných čínských dovozů, který by zničil některá odvětví zdejšího průmyslu. Tématu se má dotknout i probíhající summit EU-Čína.

V Pekingu dnes a zítra probíhá summit EU-Čína, během kterého by se měli představitelé obou stran zabývat i statusem tržního hospodářství, o jehož získání asijská země usiluje.

Více než 80 zemí světa už Čínu jako tržní ekonomiku uznává. Státy EU však mezi ně nepatří, stejně jako Spojené státy americké.

Proč se průmysl v EU tržního statusu pro Čínu obává? Přečtěte si ČLÁNEK.

Čínští experti očekávají, že Američané status Číně nebudou chtít přiznat. Evropu naproti tomu vnímají jako spíše váhavou, a právě na ni proto budou soustředit hlavní pozornost, uvádí ve své analýze Agatha Kratzová z uznávaného think tanku European Council on Foreign Relations.  

„Udělení statusu tržní ekonomiky určitě patří ke klíčovým otázkám, které dnes ve vztahu s Čínou řešíme, má totiž nejen obchodní, ale také silnou politickou dimenzi, a to zejména pro čínskou stranu,“ řekla EurActivu česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO, ALDE).

Rovné podmínky

Evropský parlament v květnu schválil právně nezávaznou rezoluci, podle které by Unie neměla Číně tržní status uznávat.

Kvůli státní podpoře jsou totiž některá čínská odvětví schopna vyvážet své přebytky za dumpingové ceny, které ničí evropskou konkurenci. Obavy to vzbuzuje zejména v ocelářství.

„Čínská strana má díky většinovému státnímu vlastnictví v průmyslu určité výhody.  Například produkce čínské oceli je zaprvé významně dotována a za druhé nemají čínské hutě patřičná ekologická opatření, do nichž musely investovat hutě v EU a přirozeně i v České republice,“ řekl redakci hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák (ČSSD), který byl členem nedávné delegace doprovázející premiéra Sobotku na cestě do Číny.

Dokud nebudou na čínské straně podniky fungovat bez státních subvencí, za dumpingové ceny se bude vyvážet nadprodukce a čínské firmy nezainvestují do životního prostředí, měla by se podle něj EU držet postupu Spojených států, které tržní status uznat nechtějí.

Bez britského hlasu

Evropská komise by měla v příštích měsících představit konkrétní návrh, jak bude v této otázce dále postupovat. Vycházet by přitom měla z dopadové studie, kterou k tržnímu statusu nechala zpracovat. Vypadá to, že by se hlubší debata mohla rozběhnout nejdříve v září.

„Nyní jsme ve fázi, kdy čekáme na výsledky dopadové studie a analýzu informací z veřejných konzultací, hlavní politickou debatu o finálním návrhu Komise tedy předpokládám až po letní přestávce,“ uvedla Charanzová.

Diskuzi přitom může ovlivnit i očekávaný brexit. Pokud totiž role Spojeného království v unijní politice oslabí, bude to znamenat i oslabení jednoho výrazného hlasu, který dosud v EU zájmy Číny bránil.

„V posledních letech se Británie vyjadřovala spíše pro podporu statusu tržní ekonomiky v Číně, stejně tak jako další země, které principiálně podporují volný obchod. Lze tedy očekávat, že v rámci debaty na úrovni EU budou nyní více slyšet země, které udělení statusu oponují,“ říká Charanzová, která je také proti tomu, aby byla Čína považována za tržní ekonomiku.

Že by mohl být kritický i pohled Komise, naznačila včerejší řeč evropské komisařky pro obchodní politiku Cecilie Malmströmové, která v Pekingu hovořila se studenty.

„Proč mají evropští výrobci oceláři propouštět své pracovníky, když soupeří s čínskými firmami, které těží z obrovských dotací?“ zeptala se komisařka během svého projevu.

Tržní status automaticky?

Celý problém spočívá v tom, že v polovině prosince vyprší po patnácti letech platnost některých bodů přístupového protokolu Číny do Světové obchodní organizace (WTO), který obsahoval výjimku právě s ohledem na povahu čínské ekonomiky.

Členové WTO nyní mohou vůči čínským dovozům uvalovat antidumpingová cla s tím, že pokud tamní vývozci neprokáží, že fungují v podmínkách tržní ekonomiky, vycházejí importní státy při stanovení poplatků z jiných cen, než jaké panují na čínském trhu.

ČLÁNEK: Proti čínskému dumpingu by EU mohla mít nové nástroje, státy se ale neshodnou.

Analytička Kratzová ve svém shrnutí upozorňuje, že podle Číňanů je takové nastavení nespravedlivé. Čínští komentátoři totiž tvrdí, že dovozní země mají při stanovení antidumpingových cen příliš volnou ruku a že poplatky nastavují příliš vysoko.

Otázkou ovšem zůstává, co se po 11. prosinci vlastně změní. I v Číně na toto téma podle Kratzové probíhá debata. Podle některých odborníků po vypršení protokolu asijská země automaticky získá status tržní ekonomiky. To ovšem odmítá řada právníků z EU i USA.

Také někteří čínští experti upozorňují na to, že na konci roku vyprší platnost dosavadní metody pro stanovování výše cel, ale nikoliv pojetí Číny jako netržní ekonomiky. Status tržního hospodářství prý totiž budou muset individuálně uznat jednotliví členové WTO.

Čínské argumenty

Podle analýzy se nabízí různá řešení. Dosavadní nastavení by se mohlo například proměnit tak, že čínské firmy by byly zbaveny povinnosti dokazovat tržní podmínky, a tato úloha by se přenesla na státy, které chtějí antidumpingová cla uvalit – musely by tedy dokázat, že tržní podmínky v daném případě nefungují.

Čínští komentátoři také upozorňují, že jejich země by měla být vůči EU aktivní a nenechat věcem volný průchod, informuje Kratzová.

Čína by tak prý mohla EU například přesvědčovat, že udělení statusu tržní ekonomiky je pro ni vlastně výhodné.

Až totiž přístupový protokol vyprší, bude podle nich pro EU těžší obhajovat před WTO diskriminační postup vůči Číně. Namísto toho by prý měla Unie tržní status uznat a snažit se co nejvíc profitovat z levných čínských dovozů.

Jiní autoři podle analytičky dokonce vyhrožují, že odepření tržního statusu poškodí obchodní vztahy EU a Číny, což by mohlo mít pro evropskou ekonomiku neblahé následky.

Hejtman Novák by se toho však neobával. „Největším obchodním partnerem Číny jsou Spojené státy. Z jejich strany nemá Čína žádná privilegia, status tržní ekonomiky USA v jejím případě neuznávají a jak vidno, vzájemný obchod to žádným způsobem neohrožuje,“ řekl redakci.

Adéla Denková