Evropská cesta do vesmíru: Francouz z ESA poletí v raketě SpaceX na mezinárodní vesmírnou stanici

Astronaut Thomas Pesquet (vlevo) s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem © EPA

Astronaut Evropské vesmírné agentury (ESA) bude součástí týmu, který má příští rok letět raketou společnosti SpaceX na mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Bude to poprvé od roku 2011, kdy se Evropan dostane do vesmíru v rámci jiné než ruské mise.

Jedná se o druhou misi (Crew-2) americké společnosti SpaceX zakladatele Tesly Elona Muska, která by se měla uskutečnit v březnu 2021.

Za ESA se jí zúčastní Francouz Thomas Pesquet ve společnosti ostřílené dvojice z NASA –Shanea Kimbrougha a Megan McArthurové, a také japonského astronauta Akihika Hošida. Půl roku na oběžné dráze s nimi stráví další tři astronauti, kteří přiletí v ruské raketě Soyuz.

„Jsem nadšený, že jsem se stal prvním Evropanem, který poletí s americkou posádkou v kosmické lodi nové generace,“ řekl Pesquet. Příležitost letět v lodi Dragon i Soyuz (Pesquet letěl v ruském Soyuzu v roce 2016 – pozn. red.) považuje za „privilegium“.

Historický okamžik

Muskova SpaceX poslala dva astronauty NASA na ISS poprvé na konci letošního května. Start rakety Falcon 9 je označován za historický okamžik, USA totiž letos zamířily samostatně do vesmíru poprvé od roku 2011, kdy skončil vesmírný program Space Shuttle. Astronauti Bob Behnken a Doug Hurley se mají z ISS vrátit již 2. srpna. Americká média ale spekulují o možném odložení jejich návratu kvůli nepříznivému počasí.

Následovat bude první „úplná“ mise (Crew-1), která odstartuje letos v září a má na ISS dopravit čtyři astronauty. Podle kontraktu v hodnotě 2,6 miliard dolarů má společnost SpaceX uskutečnit šest letů s posádkou.

Raketa Soyuz má za sebou sice „neuvěřitelné výsledky“, jak zdůraznil francouzský astronaut Pesquet, Muskův Dragon má ale výhodu – „uveze“ o jednoho astronauta více.

NASA v prohlášení uvedla, že jeden člen posádky navíc bude mít významný dopad na výzkum. Díky čtvrtému astronautovi bude možné rozsah výzkumu prováděného ve vesmíru v podstatě zdvojnásobit.

Evropské ambice brzdí rozpočet

Podle Davida Parkera, ředitele robotického vývoje ESA, k účasti Evropy přispělo navýšení rozpočtu agentury, na kterém se dohodli ministři 22 členských zemí ESA, kteří se loni v listopadu sešli ve formátu Space 19+ v Seville.

Větší balík by měl zafinancovat více letů s posádkou, investice pro misi na Měsíc nebo dokonce vybudování nové vesmírné stanice. Vyvinout vlastní vesmírnou loď ale ESA zatím oficiálně v plánu nemá, i když je takové myšlence otevřená společnost Arianespace, hlavní evropský výrobce raket.

Evropská satelitní agentura GSA v Praze vstupuje do nové etapy

Z Prahy by se do budoucna mělo stát kosmické centrum EU. Nyní se z ČR řídí například globální navigační satelitní systém Galileo. Ten má oproti GPS řadu výhod, vzhledem k principům fungování navigace se ale nedá mluvit o přímé konkurenci.

„Nic není nemožné. Americký vesmírný program znovu začal v roce 2012. O osm let později tady máme SpaceX a let s lidskou posádkou. Pokud by se Evropa rozhodla stejně, na konci desetiletí by to bylo možné,“ uvedl v květnu generální ředitel Arianespace Stéphane Israël.

Vesmírná politika má velkou podporu také od francouzského eurokomisaře Thierriho Bretona. Lídři v rámci dohody o víceletém finančním rámci vzešlé z červencového rozpočtového summitu však rozpočet sektoru v porovnání s původním návrhem „seškrtali“ o 3 miliardy eur.

Chudší rozpočet těžko rozdmýchá ambice na vývoj kosmické lodi pro lety s lidskou posádkou, i přesto, že z technického hlediska tomu podle Israëliho nic nebrání.

Debut ESA a Arianespace musel být odložen kvůli pandemii COVID-19, start nosné rakety Ariane 6 by se tedy měl uskutečnit až na začátku příštího roku.