Evropané už ekonomické úspory nechtějí, hledá se cesta k vyšší zaměstnanosti

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: enjith krishnan

Jen 5 % Evropanů se domnívá, že politika ekonomických úspor přinesla EU v době krize své plody, ukazuje výzkum agentury Gallup. Podle aktuálních čísel Eurostatu Evropa stále bojuje s vysokou nezaměstnaností. Evropská komise dnes (2. října) zveřejnila návrhy na prohloubení sociální dimenze hospodářské a měnové unie. Zaměřit se chce hlavně na podporu zaměstnanosti.

Až 60 % Evropanů se domnívá, že k řešení ekonomické krize existují lepší nástroje než přísné úspory. Ukázaly to výsledky průzkumu, který dnes zveřejnila agentura Gallup.

Nejnižší podporu mají úsporná opatření v zemích jižní Evropy, která byla současnou krizí těžce zasažena. V Řecku se až 94 % lidí domnívá, že pro boj s krizí existují lepší alternativy než šetření. V Portugalsku si to myslí 81 % lidí, ve Španělsku 80 % oslovených. Nejvíce podpory nalezly úspory v Bulharsku (67 % lidí) a v Maďarsku (62 %).    

Více než polovina (51 %) z celkového počtu 6.177 respondentů je přesvědčena, že politika úspor nebyla úspěšnou strategií, jak se s ekonomickými potížemi vypořádat. Pouze 5 % lidí si myslí, že tato politika přinesla své plody. Podle většiny oslovených (67 %) navíc z politiky úspor těží jen některé evropské země. Podle 77 % je to konkrétně Německo, které také patří mezi největší zastánce ekonomické střídmosti.

Nezaměstnaná mládež

Včera přitom Statistický úřad Evropské unie (Eurostat) zveřejnil nové údaje, které ukazují, že Evropa stále trpí vysokou nezaměstnaností. Bez práce je 5,5 milionu Evropanů ve věku do 25 let. Většina z nich (3,5 milionu) přitom žije v zemích eurozóny.

Ve srovnání s minulým rokem tak nezaměstnanost mladých zůstává nadále na přibližně stejné úrovni. Nejvyšší je ve státech jižní Evropy, především v Řecku (61,5 %), Španělsku (56 %) a Chorvatsku (52 %).   

Evropská komise se v reakci na odmítání úsporné politiky snaží najít novou cestu z krize (EurActiv 31.5.2013). Také proto dnes zveřejnila návrhy na prohloubení sociální dimenze hospodářské a měnové unie. Chce se tak více věnovat sociálním aspektům fungování EU. Podle evropského komisaře pro zaměstnanost a sociální věci László Andora musí být tyto aspekty „v centru pozornosti tvůrců politik“.

Komise tak chce například více zapojit odbory a zástupce zaměstnavatelů do každoročního procesu Evropského semestru. Do podpory zaměstnanosti chce také více zapojit finance z evropského rozpočtu i rozpočtů jednotlivých členských zemí.