Evropa čelí další migrační krizi a v mnohém se podobá té z roku 2015 včetně nepřipravenosti EU, tvrdí AP

[© Shuttestock/TheaDesign]

Pět let po vrcholu poslední migrační krize čelí Evropská unie dalšímu náporu běženců a zdá se, že je na něj stejně špatně připravená, jako v roce 2015. Evropský blok od té doby nedokázal najít odpověď na zásadní politický problém kolem přijímání migrantů a zpracovávání žádostí o azyl, uvádí v analýze agentura AP.

U hranice mezi Tureckem a Řeckem se v posledních dnech ve snaze vstoupit do EU shromáždily desetitisíce lidí a bezpečnostní složky s nimi mají plné ruce práce. Vyvolává to pocit déjà vu. V roce 2015 mířily k řeckým pozemním i námořním hranicím statisíce migrantů, z nichž většina prchala před válkami v Sýrii a Iráku a hledala útočiště v prosperující Evropě.

Dnes ale představitelé EU říkají, že byli vydíráni bezohledným Tureckem, které vtrhlo do severní Sýrie a kvůli nárůstu svých ztrát na bojišti začalo směrem k EU přepravovat tisíce běženců, jen zčásti původem ze Sýrie.

„Desetitisíce lidí, kteří se v posledních dnech pokusili dostat do Řecka, nepřišly z Idlibu,“ prohlásil řecký premiér Kyriakos Mitsotakis s odkazem na aktuální hlavní ohnisko syrského konfliktu.

„Evropa se nenechá ohledně uprchlického problému Tureckem vydírat,“ dodal.

Ministři zahraničí zemí EU odsoudili turecké kroky vůči migrantům. Zavázali se poskytnout další pomoc

Evropská unie v červnu uspořádá dárcovskou konferenci pro Sýrii. Po dnešním mimořádném jednání ministrů zahraničí členských zemí to uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Evropa v nenormálním čase

Při projevu v řecko-tureckém pohraničí po jeho boku stáli vysocí představitelé EU, kteří Řecko chválili za ochranu unijní hranice a podporu evropských hodnot. Za normálních okolností by tyto hodnoty zahrnovaly i právo osob, které se bojí o svůj život, žádat o mezinárodní ochranu a nebýt odháněn od hranic. Ale dnes nejsme v normálních časech.

Tento vývoj neměl nikdy nastat. I přes veškeré sliby EU o tom, že nikdy nedovolí opakování přívalu migrantů z roku 2015, ale zkrátka nastal, a to trestuhodně jednoduše. EU nedokázala za pět let vyřešit klíčový politický rébus: Kdo by měl být povinen zhostit se migrantů a jejich žádostí o azyl a měli by být evropští partneři, kteří nejsou v první linii, donuceni pomáhat?

Migrační pohotovost roku 2015 byla naprosto zvládnutelná. Turecko přijalo více migrantů než všechny země EU dohromady. Ale Řecko a Itálie se cítily opuštěné svými unijními partnery, zeměmi jako Maďarsko, které vystavělo ploty, nebo Rakousko, které nasměrovalo zpět běžence mířící do Německa a Švédska. Systém kvót, jehož cílem bylo rozložit uprchlickou zátěž, ztroskotal.

Ohlédnutí zpět: Proč ČR v roce 2015 odmítla uprchlické kvóty a stálo to za to?

Některé členské státy EU vracejí na stůl otázku nechvalně proslulých mechanismů na přerozdělování žadatelů o azyl, které Česko dlouhodobě odmítá. Z čeho tento český postoj vychází? Nabízíme ohlédnutí za událostmi roku 2015.

Efektivní pravidla v době migrační krize?

Od začátku současného funkčního období na konci loňského roku pracují činitelé Evropské komise, kteří mají na starosti migraci, na novém paktu, který by oživil několik let stagnující životně důležitou reformu azylové politiky. Říkají, že reforma musí přinést systémové řešení a měla by se týkat i zemí, z nichž migranti přicházejí nebo kterými po cestě do Evropy projdou. Také volají po „odolných hranicích a smysluplné a efektivní solidaritě“ mezi členy EU.

Vytvářet efektivní pravidla v době krize je ovšem složité, neboť národní zájmy komplikují dosažení kompromisu. Činitelé migračních agentur obeznámení s iniciativou uvedli, že představení paktu se oproti očekáváním zpozdí.

„Dovolím si říct, že tohle bude naše poslední šance. Evropa nemůže selhat dvakrát,“ nechal se slyšet místopředseda EK Margaritis Schinas. Zdůrazňoval, že tentokrát je potřeba nalézt správnou rovnováhu. V zájmu úspěchu migrační politiky ale budou státy EU čím dál více spoléhat na nepředvídatelná spojenectví, jako je to s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.

2020: Reforma azylové politiky zůstává na mrtvém bodě

Jednou z nejkomplikovanějších a nejkontroverznějších agend Evropské unie je azylová a migrační politika a s ní spojená ochrana vnějších hranic. Podaří se v letošním roce institucím a členským státům nalézt dohodu na dlouhodobém společném řešení?