Eurozóna se změní, ceny zůstanou. Jaké argumenty pro (ne)přijetí eura v Česku dominují?

přijetí eura v ČR

© EurActiv.cz

Česko si ekonomicky mezi státy EU vede velmi dobře, a na přijetí jednotné měny je tak připraveno. Po zavedení eura se očekává snížení nákladů firem. Ceny zboží se výrazně nezmění. Připojením se do eurozóny navíc posílí náš prozápadní kurz. Obavy ale panují nad reformou eurozóny. Jsou pro přijetí eura více relevantní ekonomické nebo politické důvody? Krajští politici, zástupci podniků a odborníci o tom debatovali ve Zlíně.

O ekonomických i politických výhodách a limitech přijetí eura se dnes vedou rozsáhlé debaty, a to jak na straně České republiky, tak na straně EU.

Z ekonomického hlediska jsme podle odborníků nominálně i reálně na vstup do eurozóny připraveni již delší dobu.

„Česko je na prvním místě v míře strukturálních, makroekonomických a fiskálních nerovnováh a poruch v tom dobrém slova smyslu. To znamená, že máme v rámci celé EU nejmenší intenzitu těchto poruch, a to již tři roky po sobě,“ vysvětlil Petr Zahradník, ekonom České spořitelny a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru, který se zúčastnil debaty pořádané EurActivem ve Zlíně.

Ekonom také ujistil, že eurozóna vzešla z krize posílena a je dnes schopna lépe reagovat na případné další útoky.

Zahradník: Česko má v rámci celé EU nejmenší intenzitu makroekonomických, fiskálních a strukturálních poruch.

Nad ekonomickou připraveností hospodářské a měnové unie pro přijetí nového člena se kvůli strukturálním dopadům finanční krize přesto v českých politických a odborných kruzích pochybuje.

Důsledkem toho zde nejen chybí dostatečná debata o přínosech a rizicích přijetí jednotné evropské měny, ale zapříčiňuje to také neustálé odkládání stanovení jednoznačného data vstupu do eurozóny a předávání klíčového rozhodnutí z jedné vlády na druhou.

Někteří čeští europoslanci přijetí eura podporují, pro jiné zatím není vhodná doba. Přečtěte si více ˃˃˃˃

Zástupci podniků se na debatě shodli na tom, že takové odsouvání přesného harmonogramu vstupu do eurozóny vytváří mezi firmami riziko nejistoty. Požadují naopak stabilitu a předvídatelnost.

Daniel Hruška, ředitel pro finance, ekonomiku a správu majetku DEZA zároveň upozornil, že pokud se eurozóna dostane do krize, koruna Česko od problémů EU nezachrání.

I firmy sdružené ve Svazu průmyslu a dopravy ČR přijetí eura uvítají. Jedná se především o velké exportní společnosti, které jsou díky jejich zahraničnímu obchodu na evropskou měnu zvyklé a závislé.

Někteří podnikatelé přesto o euru pochybují. Podle nedávno provedeného průzkumu Hospodářské komory se zavedením společné měny nesouhlasí asi 76 procent dotázaných zástupců různých firem různé velikosti a zaměření.

Na výsledky průzkumu mohou mít svůj vliv mimo jiné intervence České národní banky, které podnikatelům přinesly smíšené účinky. Někteří kvůli umělým zásahům do ekonomiky utržily nemalou finanční ztrátu, jiní naopak devalvací domácí měny získaly.

„Zejména v prvním roce nečekaných intervencí tratily ty firmy, které měly zajištěný kurz proti výkyvům. Až později pro ně přišel nějaký pozitivní efekt,“ vysvětlil Hruška.

Josef Křemeček, člen představenstva společnosti Mitas také upozornil, že některé firmy na intervencích vyrostly. Je tak otázkou, jak se s normálním stavem nyní popasují, když budou mít méně peněz.

Hruška: Intervencemi uděláme více škody než užitku.

Otazníky rovněž visí nad tím, do jaké míry intervence přispěly k oživení českého hospodářství. Přehřátí ekonomiky z umělého oslabování koruny se dnes totiž podle Daniela Hrušky projevuje v nedostatku pracovních sil a vytváří tlak na růst mezd. „Intervencemi uděláme více škody než užitku,“ upozornil.

K tomu se přiklání i Petr Zahradník, podle něhož má být intervence „výjimečný nástroj kurzové politiky, nikoliv prostředek na tři a půl roku.“ Skončit podle něj měly již v roce 2014.

Kdybychom však podle zástupců podniků měli jednotnou měnu, odstranily by se tím nejen problémy s těmito mimořádnými opatřeními, ale i každodenní komplikace se vzájemnou směnitelností měn, což firmám v řadě případů ulehčí práci.

Ceny se nezmění

Častý argument proti nepřijetí eura je také založen na obavě ze zvýšení cen zboží po přijetí jednotné měny. V rámci evropských norem ale existuje nástroj, který tomu má zabránit.

Takzvaný „přepočítací“ koeficient přesně přepočítá všechny ceny v národní měně na euro v den, kdy země přijme společné platidlo. Možné zneužití takové konverze ze strany obchodníků má být sankcionováno buď finančně nebo dokonce v podobě trestu odnětí svobody.

Plně se takový přepočítací mechanismus podle Zahradníka aplikoval již při vstupu Slovenska do eurozóny v roce 2009, kde díky tomu nedošlo k nárůstu cenové hladiny.

Slováci jsou s eurem spokojeni, Češi je mohou následovat. Více v rozhovoru ˃˃˃˃

Občané se také nemusejí obávat, že budou muset po zavedení eura s sebou do obchodu nosit kalkulačku, aby si sami spočítali, kolik by daný výrobek v ceně eura stál v českých korunách. Zahradník vysvětlil, že obchodníci budou mít povinnost po dobu šesti měsíců od přijetí jednotné měny uvádět dvojí ceny zboží – tu původní v korunách a novou v evropské měně.

Ekonomicky ano, politicky možná

Stále více relevantní se v otázce přijetí eura uvnitř české politické sféry stávají argumenty politické. Po odchodu Velké Británie z Unie totiž oslabí skupina osmi států, které dosud euro nepřijaly, protože 19 zemí eurozóny bude po brexitu představovat 85 procent HDP EU.

Obavy panují i nad současnými návrhy Evropské komise a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na prohloubení eurozóny. Debatovalo se o nich na prosincovém summitu Evropské rady. Jasnější kontury ale mají dostat až v červnu příštího roku. Politici se proto domnívají, že prozatím není vhodné do eurozóny vstupovat, když nevíme, jak bude v budoucnu vypadat.

Podle nového plánu Komise k prohloubení eurozóny, který předložila na počátku prosince, má být Evropský stabilizační mechanismus přetvořen na Evropský měnový fond a pomáhat tak zemím eurozóny ve finančních potížích. Posílení soudržnosti hospodářské politiky EU má zajistit nový post „ministra hospodářství a financí“, který by měl spojovat funkce místopředsedy Komise a předsedy eurosummitu států eurozóny.

Návrhy dále předpokládají začlenění fiskálního paktu do primárního práva a vytvoření nových rozpočtových nástrojů, které mají pomoci nečlenským státům eurozóny v rychlejší přijetí nezbytných reforem a připojení se k jednotné měně.

Zahradník: Euro je věcí, která umocní naše přednosti, jež v rámci EU máme.

Pozitivní aspekt vstupu do eurozóny naopak vidí Daniel Hruška v hlubším provázání se západními (integračními) strukturami. Důležité je to podle něj zejména v době, kdy se země postupně posouvá na východ. Euro by toto směřování proto mohlo znemožnit. I zlínští komunální politici vidí v připojení malé ekonomiky ke globálním hráčům eurozóny zásadní argument, proč přijetí eura podpořit.

Petr Zahradník k tomu dodává, že euro rozhodně není otázkou života a smrti. „Jsem ale přesvědčen, že euro je věcí, která umocní naše přednosti, jež v rámci EU máme,“ upřesnil.