Europoslanci vidí budoucnost v Twitteru

Ke komunikaci s evropskými poslanci občané stále více využívají sociální sítě. Evropští zákonodárci jsou podle nového průzkumu přesvědčeni, že komunikačním prostředkem budoucnosti bude Twitter.

Počet občanů, kteří se obracejí na europoslance pomocí Facebooku, Linkedlnu nebo různých blogů či internetových stránek, se od roku 2007 zdvojnásobil (ze 30 % vzrostl na 60 %). Vyplývá to z analýzy vlivu internetových aplikací na politiky, která byla představena minulý týden v Bruselu (17. listopadu).

Přesto však bude počet politiků, kteří využívají Facebook a vlastní blogy, pravděpodobně klesat. Do módy se mají dostat jednodušší a rychlejší způsoby komunikace jako například Twitter.

Průzkum, do kterého se zapojili politici z evropských hlavních měst a z Washingtonu D.C., totiž předpovídá, že používání Twitteru vzroste za tři roky o 9 %, zatímco využití Facebooku a blogů poklesne o 14 % respektive 4 %.

Na Twitteru, který je dnes již běžně využíván známými osobnostmi, mohou uživatelé zanechat krátké zprávy, aniž by se zapojovali do další debaty. Počet evropských a amerických politiků, kteří využívají právě tzv. mikro blogy, se v porovnání s využíváním ostatních aplikací zvýšil od roku 2007 nejdramatičtěji – pětinásobně.

I tak se ale tato metoda zdá být účinná pouze 15 % oslovených občanů EU. Naproti tomu 72 % je nakloněno používání blogů a internetových stránek.

Twittující Buzek

Na počátku tohoto roku si svůj profil na Twitteru otevřel i předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek. Při této příležitosti povzbudil evropské zákonodárce, aby i oni začali nová média více využívat.

Vyslyšel ho například francouzský europoslanec Damien Abad z Evropské lidové strany (EPP), který krátce na to zorganizoval kurz, ve kterém se europoslanci učili používat sociální sítě ke komunikaci s novináři i voliči (EurActiv 11.10 2010).                

Vláda lidu?

I přestože se europoslanci ve využívání nových nástrojů komunikace výrazně zlepšili, studie ukázala, že pro velké volební kampaně jsou stále nejúčinnější tradiční způsoby komunikace – jako jsou dopisy a elektronické zprávy.  

„I když jsou tradiční způsoby komunikace stále klíčové, přehlížet sociální sítě znamená nevyužít velké příležitosti,“ říká Laurent Chokoualé, generální ředitel bruselské kanceláře konzultantské společnosti Edelman, která průzkum prováděla.  

Například první evropská občanská iniciativa, která se týká zákazu geneticky modifikovaných plodin (GMO), byla podána online a stále čeká na uznání Evropskou komisí. A to i přesto, že dosáhla požadovaného počtu milionu podpisů (EurActiv 7.10. 2010).

„Second Life“ Evropského parlamentu 

Evropští poslanci se ale snaží jít s dobou. Na počátku tohoto roku byl zahájen vývoj počítačové hry Citzalia, ve které hráči budou moci působit v rolích různých představitelů EU (EurActiv 19.8.2010). 

Zástupci médií ale tuto iniciativu kritizovali jako plýtvání penězi v době, kdy se poslanci již snaží oslovit voliče novými způsoby.

„Všeobecný trend je zjevný, ale musíme uznat, že poslanci Evropského parlamentu mají stále specifický ´evropský´ způsob komunikace a shromažďování informací, který je rozdílný od národních parlamentů,“ poznamenal Chokoualé.

Sociální sítě měly také velký vliv na volební kampaň před evropskými volbami v červnu 2009. Nezastavily však propad volební účasti,  která se snížila z 63% v roce 1979 na 43 % v loňském roce.