Europoslanci: Doznívající ekonomická krize může ovlivnit výsledky voleb do EP

Budova Evropského parlamentu ve Štrasburku s banery ke kampani pro volby do EP v roce 2014; zdroj: EP

Evropu již několik let trápí ekonomická krize. Přestože některá data ukazují, že krize postupně oslabuje, promítá se hospodářská situace a s ní svázané problémy i na snižující se podporu evropské integrace. Podle europoslanců, které redakce oslovila, by mohla mít stávající ekonomická situace vliv i na výsledky květnových voleb do Evropského parlamentu, ve kterém by mohly posílit euroskeptické a nacionální uskupení.

Jak ukazují průzkumy veřejného mínění, důvěra v evropskou integraci mezi občany osmadvacítky stále mírně klesá (EurActiv 14.5.2013). Jedním z důvodů je i stávající ekonomická situace a problémy některých zemí eurozóny.

Podle některých europoslanců, které redakce oslovila, je možné vnímat vliv hospodářských problémů i v rámci evropských institucí. Jak řekl EurActivu místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák (ODS, ECR), kvůli ekonomické krizi lze na půdě Parlamentu zejména v poslední době často vidět prosazování výhradně národních zájmů a méně „evropské sounáležitosti“, než tomu bylo před téměř deseti lety.

Podle Vlasáka by evropští politici měli na krizi reagovat především tím, že „přestanou budovat vzdušné zámky“ a začnou se více zabývat „skutečnými problémy“ občanů v jednotlivých členských státech.

„Pokud tak neučiní, lze předpokládat, že budou dále posilovat jak eurorealistické politické skupiny, tak bohužel různé euroskeptické, nacionální a ultranacionální proudy odmítající nejenom evropskou ekonomickou integraci, ale i evropskou spolupráci,“ řekl EurActivu.

To, že probíhající krize může mít vliv na výsledky nadcházejících voleb do Evropského parlamentu, se domnívají i další europoslanci.

Podle místopředsedy evropských socialistů (S&D) Libora Roučka (ČSSD) půjde o vliv negativní. „Jako nejvýraznější příklad lze uvést Řecko, kde posílí krajní pravice, tedy Zlatý úsvit, i krajní levice – Syriza,“ řekl redakci

Dodává však, že i přesto budou mít podle něj v Evropském parlamentu po příštích volbách jasnou většinu sociální demokraté a lidovci (EPP).

Musíme reagovat

Kvůli potřebě rychle reagovat na problémy spojené s bankovní i dluhovou krizí některých členských států dochází na nadnárodní úrovni podle mnoha kritiků k rozhodnutím, která nejsou zcela demokratická. Jak zdůrazňují někteří europoslanci, mohla by být legitimita těchto kroků zajištěna rozšířením pravomocí Evropského parlamentu, který je jediným přímo voleným orgánem Unie.  

„Hlasováním ve volbách můžou lidé rozhodnout, kterým směrem EU půjde, kdo bude novým předsedou Evropské komise a který program bude mít v nejbližších letech většinu,“ okomentoval současnou situaci pro slovenský EurActiv místopředseda Parlamentu zodpovědný za komunikaci Othamar Karas (EPP).

Letošní volby budou vůbec prvními, které se budou konat poté, co vešla v platnost Lisabonská smlouva. Ta výrazně rozšířila pravomoci Parlamentu (více v tomto Links Dossier), který bude mít například větší vliv na výběr předsedy Evropské komise.

Europoslanci také schválili doporučení z dílny Výboru pro ústavní záležitosti (AFCO), díky kterému by podle nich mělo být květnové klání pro voliče atraktivnější. AFCO mimo jiné požaduje, aby se na hlasovacích lístcích spolu se seznamy kandidátů objevily i názvy a loga evropských politických stran, ke kterým patří jednotlivé národní politické strany, což doposud žádná členská země EU nevyžadovala. Politické strany by dále podle europoslanců měly zařadit na kandidátní listy více žen a podporovat rovnoměrné zastoupení žen a mužů (EurActiv 6.9.2013).