Europoslanci rozhodnou o osudu kontroverzní autorské směrnice. Jde o boj mezi internetovými giganty a vydavateli

© Shutterstock


Návrh směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu vzbuzuje ještě větší kontroverze než pověstné GDPR. Její schválení prosazují kromě umělců i evropští vydavatelé. Bez nové legislativy je podle nich kvalitní a nezávislá žurnalistika v ohrožení.

Už 12. září se na půdě Evropského parlamentu rozhodne o dalším osudu kontroverzní směrnice o ochraně autorského práva. Její kritici namítají, že přijetí navrženého textu přinese omezení svobody internetu, méně dostupných informací a cenzuru. Její obhájci to však odmítají a snaží se obavy z následků nové legislativy mírnit.

Výraznou skupinou, která přijetí současné podoby směrnice podporuje, jsou tradiční vydavatelé. Podle nich je cílem nových pravidel pouze vytvořit rovnější podmínky mezi nimi a internetovými giganty typu Google nebo Facebook.

„Právo vydavatele pomůže zamezit tomu, aby noviny byly kopírovány a zpeněžovány online bez jakéhokoli povolení,“ zdůrazňuje například Angela Mills Wadeová, výkonná ředitelka Evropské vydavatelské rady.

Problém totiž vydavatelé spatřují zejména v tom, že v dnešní digitální době čtou lidé zprávy převážně na internetu. Dostávají se k nim však hlavně skrze velké agregátory zpráv jako Google News nebo díky sociálním sítím, jako je třeba Facebook.

Ve většině případů ale uživatelům stačí přečíst si titulek nebo perex, aniž by na daný odkaz klikli a navštívili tak přímo stránky vydavatele. Veškeré zisky vyplývající například ze zobrazování reklam tak zůstávají digitální platformě.

„Nová práva vydavatelů potřebujeme k ochraně stovek tisíc pracovních míst v evropském sektoru zpravodajských médií. Stejně tak potřebujeme chránit budoucnost profesionální žurnalistiky a její úlohu při zprostředkování demokratické diskuse,“ doplnil Wout van Wijk, výkonný ředitel sdružení News Media Europe.

Umělci volají po ochraně autorských práv, odpor proti reformě pravidel je ale v EU obrovský

O nutnosti reformovat autorské právo se diskutuje roky. Hlavním důvodem je rozšíření digitálních technologií, které změnilo způsob, jak se lidé k autorským dílům dostávají. Europoslanci budou příští týden rozhodovat, jak naloží s návrhem reformy, který v Unii vzbuzuje kontroverze.

Řada českých europoslanců, kteří mají budoucnost směrnice ve svých rukou, je ale proti návrhu.

„Jako stínový zpravodaj této směrnice za frakci GUE/NGL jsem nedoporučil kolegům podpořit zahájení trialogů. Pokud se nám nepodaří text diametrálně pozměnit, opět nebudu moci návrh podpořit,“ uvedl například europoslanec Jiří Maštálka (KSČM, GUE/NGL).

Pro vydavatele je důležitý hlavně jedenáctý článek navržené legislativy. Ten mluví o nové povinnosti internetových firem, které by od vydavatelů musely nejdříve získat licenci, aby mohly následně jejich obsah, a to včetně zmíněných titulků, úvodních fotografií a perexu, volně a bezplatně sdílet. Vydavatelé by tak měli nárok na podíl ze zisku, který za jejich obsah připadne provozovateli platformy. To se ale poslancům a internetovým gigantům nelíbí.

„Společné s frakcí Zelených jsme předložili vlastní návrh textu k čl. 11, který není tak široce formulovaný jako návrh Komise a vychází z původního textu zpravodajky Commodini a estonského předsednictví. Tuto verzi se pokusíme prosadit na plenárním zasedání,“ dodal Maštálka.

Proti současnému znění článku vystupuje i místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (ALDE).

„Se současným návrhem směrnice nesouhlasím a obávám se, že by mohl mít ve své současné podobě nepříznivé důsledky na volný tok informací. Rovněž mi nejsou známé žádné ekonomické analýzy nebo nezávislé důkazy, které by ukazovaly, že by měla nová pravidla vést k větším investicím do kvalitní žurnalistiky,“ doplnil Telička.

Internetové společnosti bijí na poplach

Evropští vydavatelé však zdůrazňují, že nová práva jsou potřeba. A i mezi europoslanci se najdou tací, kteří přijetí směrnice podporují.

„Návrh směrnice reaguje na změny informačních technologií a situaci autorů, kteří přicházejí o svůj příjem. Proto jsem v červenci hlasovala pro návrh nové směrnice a budu i 12. 9. hlasovat pro,“ prozradila europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP).

Kromě ní podpořil směrnici také europoslanec Stanislav Polčák (STAN, EPP).

Nároky vydavatelů jsou podle Šojdrové naprosto pochopitelné. „Samozřejmě, že požadavek vydavatelů je oprávněný.  Jaký je rozdíl mezi perexem a obsahem perexu? Pro Google News žádný, ale pro vydavatele zásadní. Obsah perexu musí někdo vytvořit. Proto by internetové platformy za perex měly platit,“ dodala.

Přesně takový postoj zastávají i vydavatelé. „Vydavatelská práva jsou snahou o větší vybalancování pozic s globálními platformami, které získávají stále větší majoritu na mediálním trhu. Cílem by mělo být vytvořit podmínky, které umožní vydavatelům efektivně jednat s provozovateli platforem o odpovídající výši z podílů na reklamních příjmech,“ řekl redakci EURACTIV.cz Václav Mach, výkonný ředitel Unie vydavatelů ČR.

Václav Mach: Europoslanci budou hlasovat o směrnici, která ovlivní budoucí podobu evropské mediální krajiny

Vydavatelé volají po ochraně autorských práv, neboť jimi vytvářený obsah zneužívají internetoví giganti. Pomoci jim může připravovaná směrnice EU o autorském právu na jednotném digitálním trhu, která by měla vydavatelům dát právo bránit se neoprávněnému zneužívání vytvořeného obsahu.

S tím logicky nesouhlasí internetové společnosti, na které ustanovení míří. Argumentují přitom zkušenostmi z Německa nebo Španělska, kde zákonodárci podobnou právní úpravu v minulosti přijali.

Pokud jde o našeho západního souseda, jedině Google měl dostatečnou sílu na to vyjednat si výhodné podmínky s vydavateli a udržet se na trhu. Ve Španělsku pak tato společnost svou službu Google News zcela vypnula, což vedlo k celkovému poklesu čtenosti a zisků z reklamy.

„Oba scénáře mají přímý dopad na množství snadno dostupných informací na internetu, tzn. budou mít přímý dopad na konkrétního uživatele,“ upozornila Věra Průchová ze společnosti Seznam.cz, která je největším domácím poskytovatelem různých internetových služeb.

„Společnost Seznam.cz se od začátku přiklání k úplnému vyškrtnutí čl. 11. Dle našeho soudu by přijetí tohoto znění způsobilo na mediálním internetovém trhu více nejasností a nepřineslo by kýžené zefektivnění vymáhání autorských práv,“ dodala.

Negativní zkušeností Německa a Španělska argumentuje i Telička.

„Původní návrh by vůbec nemusel ovlivnit společnosti, jako jsou třeba Google. Podobná opatření přijatá v minulosti naopak ukazují, že to jejich postavení spíše posiluje. Daleko větší škody by to mohlo způsobit menším hráčům na trhu, kterým by se výrazně snížila ambice a možnosti s těmito giganty soutěžit,“ uvedl.

Unie vydavatelů toto tvrzení ale popírá. „Pokud jde o Španělsko, ukázalo se, že nová evropská legislativa citelně schází. Společnosti Google, ale ani Seznam, nesmí být z výkladu soutěžního práva vůbec umožněno, aby výsledky vyhledávání byly ovlivňovány podle toho, zda se jedná o autorsky chráněný obsah, nebo o zdroj informací šířených a financovaný tvůrci fake news,“ uvedl Mach, podle kterého je celý spor hlavně o financích.

„V Německu se společnost Google soudí s kolektivním správcem a odmítá přijmout aplikování zákona, ale hlavně navrhovaný způsob stanovení výpočtu výše náhradních odměn za užívání autorských děl vydavatelů,“ dodal ředitel Unie vydavatelů.

Pozitivní dopady legislativy se podle něj projeví až po skončení soudních pří.

Obrana proti fake news, nebo jejich rozšíření?

Vedle férových podmínek na trhu zastánci směrnice mluví i o zmíněné ochraně kvalitní žurnalistiky. „Pouze profesionální novinář je schopen poskytnout informace, které lze odlišit od obrovského množství falešných zpráv, které zaplňují internet,“ připomněl předseda Evropské asociace vydavatelů novin Carlo Perrone.

„Tuto funkci budou novináři schopni plnit jen v případě, kdy budou dostávat spravedlivou část hodnoty obsahu, který vytváří. Hlasování proti právům duševního vlastnictví je hlasem proti svobodě tisku,“ dodal.

Podle české europoslankyně a zároveň místopředsedkyně výboru pro vnitřní trh Dity Charanzové (ANO, ALDE) je ale taková argumentace dvojsečná.

„Pokud by zpravodajsky seriózní obsah měl být zpoplatněn, vyhledávač naopak nabídne uživateli hlavně onen balast nejhrubšího zrna, který pochopitelně žádné licenci nebo autorskému právu odpovídat nebude, bude zdarma. To by naopak jen přispělo k dalšímu šíření fake news,“ myslí si.

„Osobně bych velmi uvítala, pokud bychom uměli dramaticky přehodnotit či snad raději vymazat toto ustanovení,“ dodala.

S tím souhlasí i Maštálka. „Návrh z pera Komise podle mého soudu rozhodně nebojuje proti šíření dezinformací, nebo tzv. fake news. Ve svém důsledku je spíše ještě podpoří,“ uvedl.

Pavel Svoboda: Reformu autorského práva potřebujeme. Je ale správné, že Parlament rozhodnutí odložil

Současná úprava autorského práva se zastavila u kabelového a satelitního vysílání a na dobu internetu není připravena. Přijetí reformy je proto zásadní. V rozhovoru pro EURACTIV.cz to řekl předseda výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu Pavel Svoboda (KDU-ČSL).

A za pravdu poslancům dává i více než stovka evropských akademiků, kteří před nedávnem sepsali proti přijetí směrnice otevřený dopis, ve kterém tvrdí, že přijetí návrhu by mohlo vést ke snadnějšímu šíření fake news, a to na úkor relevantních informací.

„Pokud by platformy jako Twitter nemohly sdílet odkazy na relevantní a kvalitní články, uživatelé by se mohli přiklonit ke sdílení informací z jiných a neznámých zdrojů, které nebudou souhlas vyžadovat,“ uvádí se mimo jine v dopise.

Na to ale vydavatelé upozorňují, že návrh směrnice nesměřuje ke zpoplatnění obsahu pro  platformy či čtenáře, ale jen k tomu, aby platformy prostřednictvím systému kolektivní správy odváděly část svých příjmů povinně vydavatelům, a to bez ohledu na dohody mezi jednotlivými vydavateli a jednotlivými platformami.

Své si o tom myslí i europoslanec Pavel Poc (ČSSD, S&D). „Uživatelé internetu by se měli cítit na internetu stejně bezpečně a chráněni před šířením poplašných zpráv, jako v běžném životě. Jsou to především orgány činné v trestním řízení v jednotlivých členských zemích EU, které by se měly aktivně věnovat problematice šíření poplašných zpráv, včetně fake news,“ uvedl Poc pro Unii vydavatelů.

Vydavatelé: Svoboda ani sdílení informací nejsou ohroženy

Častým argumentem odpůrců nové legislativy je bránění svobodného internetu a přístupu k informacím. Vydavatelé jsou však přesvědčeni, že přijetí směrnice by neznamenalo ani cenzuru, ani překážku pro sdílení informací či jejich obtížnější dostupnost.

„Cílem tohoto práva je zajistit, aby vydavatelé a žurnalisté byli odměněni za hodnotu a obsah, který produkují. To nemá nic společného se svobodou internetu, která nebude omezena,“ zdůraznila Unie vydavatelů. Podle ní je třeba respektovat, že internet není jen prostorem šíření informací, ale také tvrdým podnikatelským prostředím, kde jsou nerovnoměrně vytěžovány ohromné finanční příjmy a mocenské zájmy.

Nesprávné je podle nich i označení „daň z odkazu“. Udělení práva vydavatelům podle jejich názoru není daní pro Google za to, že bude sdílet odkazy. Bezplatné sdílení „hyperlinků“ podle nich zůstane neomezeno a lidé je budou moci šířit i nadále.

Zavádějící je také používání výrazu „daň z odkazu“ proto, že připomíná odvádění poplatku státu. Směrnice by ale měla umožnit navrácení části financí získaných internetovými giganty zpět do rukou tvůrců obsahu.

Nová unijní pravidla o autorském právu neukončí internet, vysvětlují vydavatelé

Jedni tvrdí, že nová pravidla EU o copyrightu zajistí spravedlivý podíl vydavatelů z využití jejich díla. Jiní se bojí omezení zpravodajství a konce online služeb. Někteří říkají, že se jedná o cenzuru internetu. Rozpolcenost panuje i v Česku.

Stejně tak není podle Unie třeba obávat se omezování diskuzních fór, blogů, komentářů, vytváření memů, parodií či karikatur.

Směrnice totiž vytváří povinnosti pouze na úrovni služeb, nikoliv na straně spotřebitelů. Lidé budou mít stále přístup a budou moci zveřejňovat svůj obsah na platformách 9GAG, Facebook apod.

„Vydavatelé časopisů vyžadují jen, aby byli uznáni jako nositelé práv podle autorského práva EU a měli právo rozhodnout o tom, zda a jak se jejich obsah používá, stejně jako autoři hudby, nebo producenti filmů“ upřesnil Mach. „Pouze vydavatelé by měli mít právo rozhodnout o tom, jestli umožní třetím stranám používat jejich obsah zcela zdarma, nebo prostřednictvím poskytnutí autorské licence na národní nebo celoevropské úrovni,“ dodal.

V tom ale vidí Telička problém. „Hlavní cíl směrnice, kterým je stabilizace a sjednocení aspektů autorského práva na jednotném digitálním trhu EU, selhává. Pokud by se měly jednotlivé licence řešit na národní úrovni, mohlo by to vést naopak k ještě větší fragmentarizaci autorského práva namísto jeho sjednocení,“ prohlásil.

Svobodný tisk je prioritou pro všechny

Jeden cíl však spojuje jak kritiky, tak příznivce návrhu. Na potřebě zachování svobody tisku a přístupu ke kvalitním informacím se shodnou obě strany. Způsoby, jak toho dosáhnout, jsou ale různé.

Evropští vydavatelé věří, že přijetí směrnice udrží média finančně nezávislé. „Svobodný a nezávislý tisk potřebuje ochranu autorských práv, aby zůstal finančně nezávislý,“ uvedli vydavatelé.

Je přitom pravdou, že pokles zisků mediálních domů může vést k propouštění novinářů a čím dál větší snaze o zvyšování návštěvnosti a čtenosti na úkor kvality publikovaných článků. Otázkou ale zůstává, jestli je navrhovaná podoba nové legislativy tou správnou cestou.

„Faktem je, že prostředí internetu je pro autorské právo velkou výzvou, ať už se bavíme o hudbě, filmu nebo třeba zpravodajském obsahu. Rozhodně ale nejsem zastáncem restriktivního přístupu, který by zazdil to dobré, co nám internet přináší. Z mého pohledu návrh směrnice právě v tomto směru překračuje únosnou mez, vydává se cestou, která by mohla pošlapat výhody internetu,“ myslí si Charanzová.

Pokud poslanci na plénu návrh směrnice zamítnou, text se vrátí zpět Evropské komisi k přepracování. V takovém případě se legislativa už v tomto volebním období nestihne projednat a o jejím osudu by rozhodla až příští Komise a nově zvolení poslanci.

„Zvítězila by tak bohužel zdržovací taktika, kterou zvolil Google, Facebook a další internetové společnosti, když se snaží oddálit přijetí směrnice, která je již 2 roky předmětem vyjednávání,“ dodal k tomu za české i evropské vydavatele Mach.

Šojdrová přitom upozorňuje, že schválení návrhu znění směrnice v EP ještě nic neznamená. I proto je podle ní přijetí nějakého návrhu na místě. „Návrh není dokonalý, ale není ani konečný, protože bude ještě projednán v tzv. trialogu. V jednání s Radou je dostatek prostoru pro upřesnění pochybností o přesném znění,“ uzavřela europoslankyně.