Europoslanci dnes doporučili Radě, aby zahájila řízení proti Maďarsku

© Wiki Commons.

448 europoslanců dnes podpořilo zahájení řízení proti Maďarsku. Důvodem je možné ohrožení právního státu v zemi. Podle Orbána se EP snaží potrestat Maďary za to, že nechtějí z vlastního státu vytvořit zemi přistěhovalců.

Europoslanci dnes v Bruselu podpořili návrh, aby Rada zahájila řízení proti Maďarsku, kvůli možnému ohrožení právního státu v zemi. Pro tento krok hlasovalo 448 zákonodárců, 197 bylo proti a 48 se zdrželo hlasování.

Překvapením je, že proti vládě Viktora Orbána nehlasovala jen levice. Návrh podpořili i někteří poslanci z Evropské lidové strany (EPP), tedy z frakce konzervativních a křesťansko-demokratických stran, ke kterým náleží i Orbánova stran Fidesz.

Hon na nevládní organizace

Na alarmující situaci v zemi upozornili před týdnem zástupci maďarských nevládních organizací. Vyzvali Evropský parlament, aby zahájil řízení vůči Maďarsku z důvodu možného ohrožení právního státu v zemi.

Neziskové organizace v Maďarsku jsou v poslední době vystaveny rostoucímu tlaku ze strany státní moci. Jedná se zejména o organizace pomáhající uprchlíkům a migrantům. Podle Márty Pardaviové z maďarského Helsinského výboru, se práce jejich kolegů podobá spíše zážitkům pracovníků nevládních organizací pracujících v Turecku či Rusku.

„Situace v Maďarsku dospěla do bodu, kdy by měl dát europarlament jasně najevo, že obrana společných evropských hodnot, jako je právní stát a lidská práva, je důležitější než okamžitý politický zisk,“ uvedl zástupce maďarské Amnesty International Áron Demeter.

Maďarsko už čelí unijnímu soudu kvůli podobě nového zákona o azylu a navrácení uprchlíků. Navíc dostalo dvou měsíční ultimátum, aby vysvětlilo další zákon, který zakazuje maďarským občanům poskytovat jakoukoliv pomoc uprchlíkům, což může mít negativní důsledky zejména pro neziskové organizace, které se pomoci azylantům zabývají.

Orbán se všem nařčením brání

Maďarský premiér včera ve svém projevu odmítl veškeré výtky ohledně porušování právního státu, lidských práv a hodnot EU. Prohlásil, že pokud budou poslanci hlasovat o zahájení sankčního řízení proti Maďarsku, neodsoudí tím jeho vládu, ale maďarský lid.

„Odsoudíte Maďarsko, které je už tisíc let součástí křesťanské Evropy a i svou krví bojovalo za svobodu a demokracii,“ uvedl. „Chcete většinou hlasů rozhodovat, co je pro Maďary správné. Víte lépe než Maďar, co chce Maďar?“ Podle Orbána se Parlament snaží umlčet ty, kteří mají odlišný názor než většina v Unii, např. ohledně migrační krize, a potrestat Maďary za to, že odmítají volit socialisty a přeměnit Maďarsko na „zemi přistěhovalců.“

Europarlament se chystá umlčet ty, co nemají stejný názor, prohlásil Orbán před hlasováním o Maďarsku

Víte lépe než Maďar, co chce Maďar? Tak zněla jedna z řečnických otázek maďarského premiéra, který navštívil Štrasburk kvůli zítřejšímu hlasování europoslanců o kontroverzních krocích jeho vlády.

Zpráva Evropského parlamentu

Usnesení Evropského parlamentu obsahuje 12 bodů, které se týkají konkrétních obav Parlamentu vůči Maďarsku. Jedním z bodů je fungování ústavního a volebního systému, kde se kritika zaměřovala na nedostatečnou transparentnost procesu, nedostačující zapojení občanské společnosti, absenci skutečné konzultace a oslabení vnitrostátního systému brzd a protivah.  Důležitým bodem je i obava o nezávislost soudnictví v zemi, což souvisí zejména s rozsáhlými změnami právního rámce uzákoněného v roce 2011.

Důležitá je i problematika korupce a střetů zájmů. Maďarsko je totiž příjemcem finančních prostředků z unijních fondů ve výši 4,4 % HDP, což je více než polovina veřejných investic. V zemi však zůstává velmi vysoký podíl (36 %) zakázek udělených na základě postupu veřejného řízení, v němž byla předložena jen jediná nabídka. Maďarsko navíc v současném programovém období obdrželo nejvyšší procento finančních doporučení od úřadu OLAF v oblasti strukturálních fondů a zemědělství.

Další výtky ze strany EP se týkaly např. svobody projevu a sdružování, práva na rovné zacházení, práv menšin, základních práv migrantů apod.

Na dnešní rozhodnutí EP reagoval maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó slovy o „malicherné pomstě“ od politiků podporujících imigraci. Podle něj bude Maďarsko hledat právní cestu, jak se proti rozhodnutí Parlamentu postavit. Argumentuje tím, že do hlasování nebyli započítány hlasy europoslanců, kteří se zdrželi, což výsledek velmi ovlivnilo. „Rozhodnutí bylo uděláno podvodným způsobem a v rozporu s příslušnými pravidly evropských smluv,“ dodal.

Čeští poslanci byli nejednotní

Český europoslanec za KDU-ČSL, Pavel Svoboda, se chtěl hlasování původně zdržet. Názor změnil proto, že neprošel žádný z návrhů, které by zmírnily zprávu o situaci v Maďarsku, která je podle Svobody méně černobílá a tudíž by se nemělo sahat po „atomové bombě,“ uvedl.

Europoslanec Jan Zahradil (ODS) už včera na svém Twitteru avizoval, že nebude hlasovat proti zahájení řízení vůči Maďarsku. Uvedl, že článek 7 nesmí být používán jako kladivo na čarodějnice a jako trest pro státy V4, které mají odlišné názory na migrační politiku Unie.

Proti hlasovali i Svobodovi kolegové u lidovců Michaela Šojdrová a Tomáš Zdechovský, dále zástupci ODS Evžen Tošenovský, Jiří Payne (Strana svobodných občanů), Jan Keller (za ČSSD), komunisté Jaromír Kohlíček, Kateřina Konečná a Jiří Maštálka.

Pro zahájení řízení se naopak vyslovili členové klubu evropských liberálů, zvolení za ANO: Dita Charanzová, Martina Dlabajová, Petr Ježek a Pavel Telička, jakož i Stanislav Polčák (Starostové a nezávislí), poslanci za TOP 09, Jiří Pospíšil a Jaromír Štětina a z řad socialistů Miroslav Poche.

Europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer považuje dnešní hlasování, kterým EP vyvinul tlak na Maďarsko, za správné. „EU totiž není jen o společném trhu nebo o platbách od bohatých k chudým, je to projekt stojící na společných hodnotách,“ uvedl na Twitteru. „Pokud se od nich některá země podstatně odchyluje, ohrožuje to Unii jako celek,“ dodal.

Teoreticky by sankční řízení proti Budapešti mohlo skončit až odebráním hlasovacích práv Maďarsku, ale pozorovatelé předpokládají, že tak daleko věci nezajdou, protože tento krok vyžaduje jednomyslnost členských států – a Budapešť se může spolehnout na Polsko, které samo čelí kritice za porušování pravidel právního státu.

Usnesení EP bude nyní zasláno všem členským státům EU. Jejich ministři mohou následně čtyřpětinovou většinou stanovit, že v Maďarsku existuje zřejmé nebezpečí porušení základních unijních hodnot. Tomu by předcházelo mimo jiné slyšení zástupců Budapešti. V případné pozdější fázi může Evropská rada jednomyslně rozhodnout o existenci závažného nebo přetrvávajícího porušování hodnot demokracie, právního státu či základních práv. Až poté by mohly přijít na řadu sankce.