Europoslanci dali zelenou koronavirové pomoci státům, podpořili i dluhopisy

© Shutterstock

Evropský parlament dnes schválil balíček návrhů pomoci zdravotnictví a ekonomikám postiženým koronavirem. Europoslanci hlasující na dálku výraznou většinou podpořili desítku úprav unijních norem umožňujících pružné využití fondů Evropské unie v současné krizi. Parlament také přijal usnesení vyzývající státy ke schválení masivního plánu obnovy hospodářství včetně vydání společných dluhopisů, k nimž jsou některé země skeptické.

Poslanci již podruhé jednali za mimořádných okolností způsobených koronavirovými omezeními. Protože velká většina z nich zůstala doma, debatovali za pomoci videokonference a hlasovali e-mailem. Z téměř sedmi stovek hlasujících podpořilo jednotlivé návrhy většinou více než 600 poslanců.

Schválili tak například možnost nevyčerpané kohezní peníze z víceletého rozpočtu končícího letoškem využít pro zdravotnictví a pomoc firmám. Po březnovém uvolnění 37 miliard eur (přes bilion Kč) tak budou státy moci ze strukturálních fondů čerpat další peníze bez zvláštních podmínek, navíc s větší pružností převodů mezi jednotlivými fondy a mnohdy i bez státního spolufinancování.

Poslanci odsouhlasili také uvolnění tří miliard eur na pomoc zdravotnictví včetně nákupů testovacích sad či poskytnutí finanční pomoci nejzranitelnějším skupinám obyvatel. Schválili rovněž navýšení financí pro Evropské centrum pro prevenci nemocí a kontrolu či uvolnění dalších peněz na organizaci návratů občanů EU z mimoevropských zemí.

Home office, videohovory, hlasování e-mailem. Jak krize ovlivnila fungování europarlamentu?

Budovy Evropského parlamentu se obvykle „hemží“ spoustou lidí, kteří diskutují, rozhodují. Kvůli koronavirovým opatřením jsou chodby prázdné a jednání probíhají online. Jak moc krize ztížila práci europoslanců a zpomalila rozhodovací proces?

„Musím ocenit flexibilitu, s jakou Evropský parlament dokázal reagovat. Pomoc státům, které bojují s pandemií, musí být efektivní a musí se k nim dostat co nejrychleji. Každé zaváhání může být osudné,“ komentovala hlasování česká liberální europoslankyně Martina Dlabajová.

Sporné dluhopisy

Méně jednoznačným poměrem hlasů 395 ku 171 – dalších 128 se zdrželo – přijal europarlament nezávazné usnesení vyzývající státy ke schválení robustního plánu obnovy ekonomik po odeznění pandemie, který by se měl podle nich pohybovat v řádech bilionů eur. Jeho součástí mají být podle poslanců i společné dluhopisy, o jejichž vydání usilují zejména nejzasaženější jihoevropské země jako Itálie a Španělsko. Naopak Německo či Nizozemsko, které tradičně vyznávají fiskálně zdrženlivou politiku, na společné sdílení dluhu nechtějí přistoupit.

„Je to nástroj, po němž volají mnozí. Musíme zajistit, že výdaje zemí budou vzájemně sdílené,“ prohlásil po hlasování předseda EP David Sassoli.

Plán ekonomického oživení bude hlavním tématem videokonference unijních lídrů příští čtvrtek.

Poslanci v usnesení rovněž dali najevo obavy z vývoje v Maďarsku a Polsku. Maďarská vláda získala v rámci nouzového stavu časově neomezené možnosti řídit zemi pomocí dekretů, polská zase narychlo prosadila úpravu volebního zákona, aby se mohly v době pandemie konat prezidentské volby, jejichž favoritem je vládě nakloněná současná hlava státu. EP vyzval Evropskou komisi, aby urychleně ověřila, zda jsou všechny kroky obou zemí v souladu s unijním právem.

Hon na čarodějnici? Evropa kritizuje Orbána. Maďarsko se mezitím stalo „mistrem trollingu"

Kontroverzní zákon, který v rámci nouzového stavu výrazně posiluje pravomoci maďarské vlády, vyvolal v Evropě vlnu kritiky. Předsedové evropských středopravicových mají obavy, že v zemi dochází k potlačení posledních zbytků právního státu.

Přijatá rezoluce také vyzývá k vytvoření fondu solidarity obsahujícího nejméně 50 miliard eur, který by podpořil zdravotnictví jak během krize, tak po ní. EP rovněž navrhl posílení pravomocí unijních institucí pro případ obdobného ohrožení, aby mohla EU napříště rychleji reagovat a koordinovat společná opatření. V současnosti jsou pravomoci související s ochranou zdraví v rukou členských států, které je obvykle v podobně citlivých otázkách nechtějí svěřovat unijním orgánům.