Poslanci EP chtějí tvrdší postoj k Turecku, podle Erdogana nemá jejich názor žádnou hodnotu

Erdogan and Tusk

Předseda Evropské rady Tusk a turecký prezident Erdogan © European Union, 2016

Poslanci Evropského parlamentu se včera napříč politickým spektrem shodli, že je třeba rázněji odsoudit jednání turecké vlády, která stále pokračuje v rozsáhlých čistkách. Základem má být okamžité přerušení přístupových rozhovorů. Podle tureckého prezidenta však názor této instituce nemá žádný význam.

Po nepovedeném červencovém vojenském puči v Turecku přistoupil tamní prezident Receep Tayyip Erdogan a jeho vládní strana AKP k provádění čistek ve státní správě, v policii, v justici, v armádě i v médiích. Represálie zahrnují jak propouštění, tak zatýkání či omezování svobody slova. A ani po čtyřech měsících se nezdá, že by s nimi Erdogan měl v plánu skončit.

Včera o přetrvávající situaci v Turecku jednal také Evropský parlament. A jak se ukázalo, europoslancům pravděpodobně došla s Erdoganovým jednáním trpělivost. Většina z nich se totiž napříč politickým spektrem shodla, že je nutné k Turecku zaujmout jasnější a přísnější postoj. Hlasování o této otázce je naplánováno na zítřek.

K postoji Evropského parlamentu se dnes vyjádřil i sám Erdogan. Podle něj nemá názor této instituce „žádnou hodnotu“, uvádí EurActiv.com. „Chtěl bych celému světu říct, že toto hlasování nemá vůbec žádnou hodnotu bez ohledu na jeho výsledek,“ řekl. „Není možné, abych vzal v úvahu to, co mi chtějí říct,“ dodal.

Stěžejní je podle mnohých unijních poslanců zejména okamžité přerušení přístupových rozhovorů, které Brusel s Ankarou i nadále formálně vedou. Nicméně i přes pokračující čistky a nástup autoritářství někteří unijní lídři trvají na tom, že zpřetrhání vztahů by znamenalo zbytečnou ztrátu pro obě strany.

„Myslím, že nejlepším způsobem, jak posílit tureckou demokracii, je s Tureckem komunikovat a spolupracovat,“ uvedla na plénu Evropského parlamentu Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová. „Jsem přesvědčená, že pokud by byly přístupové rozhovory ukončeny, byla by to ztráta pro obě strany,“ dodala.

Ihned přerušit jednání, říkají šéfové frakcí

Europoslanci však dali najevo, že s tímto postojem již nadále nesouhlasí. „Náš vzkaz Turecku je jasný: přístupové rozhovory by měly být okamžitě pozastaveny,“ uvedl předseda Poslaneckého klubu Evropské lidové strany Manfred Weber. „Tisíce státních úředníků byly propuštěny, svoboda tisku je potlačována, mediální společnosti jsou zavírány a svobodně zvolení politici jsou ve vězení. Tento vývoj je velmi znepokojující,“ dodal.

Erdogan: Chtěl bych celému světu říct, že toto hlasování nemá vůbec žádnou hodnotu bez ohledu na jeho výsledek.

Kromě čistek a represálií Weber v souvislosti se současnou situací v Turecku zmínil také úvahy o znovuzavedení trestu smrti. Podle něj musí Unie jasně říci, že stát, který o tomto uvažuje, nemá na vstup do unijního společenství žádný nárok. V tomto ohledu již našel pochopení i u Mogheriniové.

„Nyní potřebujeme vědět, co přesně Turecko chce. Pokud by se o možnosti znovuzavedení trestu smrti přestalo jen mluvit a přešlo by se k činům, byl by to jasný vzkaz, že Turecko nechce být členem ani EU, ani Rady Evropy. Členství znamená sdílení hodnot, za kterými Evropa stojí. A trest smrti mezi ně rozhodně nepatří,“ prohlásila.

S postojem Webera souhlasí i šéf evropských socialistů Gianni Pittella. Podle něj by zmrazení rozhovorů pro Erdogana znamenalo jasný vzkaz, aby okamžitě zastavil masové zatýkání, obviňování opozičních poslanců i represe soudců a novinářů. „Turecko směřuje pod vládou pana Erdogana čím dál více k autoritativnímu režimu,“ uvedl.

Evropa ztrácí důvěryhodnost

Názory představitelů dvou největších politických frakcí podpořili i jiní členové parlamentu. „Evropská unie ztrácí svou důvěryhodnost, když přehlíží Erdoganovy snahy zavést v Turecku autoritativní režim. Měli bychom okamžitě ukončit přístupová jednání. Jakýmkoli jiným postupem a jinou reakcí bychom z našich občanů dělali hlupáky a přitom bychom zradili občany Turecka. A to především ty, kteří k Evropě vzhlížejí,“ řekl šéf Aliance liberálů a demokratů pro Evropu Guy Verhofstadt.

Lambsdorff: Ani Turecko, ani členské státy EU nemají v této chvíli v úmyslu dojít v rámci přístupových jednání ke zdárnému cíli.

Místopředseda EP Alexander Lambsdorff pak prohlásil, že vedení přístupových rozhovorů s Tureckem je „zásadním způsobem neupřímné“. „Ani Turecko, ani členské státy EU nemají v této chvíli v úmyslu dojít v rámci přístupových jednání ke zdárnému cíli,“ myslí si.

A z tohoto názorového proudu nevybočuje ani Skupina Evropských konzervativců a reformistů. Její šéf Syed Kamall je rovněž zastáncem toho, aby Unie směrem k Turecku zaujala upřímnější a jasnější postoj. „Věřím, že mnoho z nás je nyní v této otázce za jedno. Měli bychom jasně říct, že čeho je moc, toho je příliš,“ uvedl. Dodal však, že chápe přístup některých unijních politiků, kteří se zdráhají Erdoganovo chování silněji kritizovat a to zejména v souvislosti s uzavřenou migrační dohodou. V tomto ohledu je dobré zmínit, že Erdoganova vládní strana AKP je přidruženým členem Aliance konzervativců a reformistů, do které patří i politické strany, které jsou v rámci EP součástí Skupiny Evropských konzervativců a reformistů.

Situací v Turecku se 14. listopadu zabývali na společném jednání i ministři zahraničí zemí EU. Pokračující vládní represálie sice kritizovali, požadavek na pozastavení přístupových rozhovorů však nenašel dostatečnou podporu. Představitelé členských států budou o tématu jednat na nadcházejícím summitu, který proběhne 15. a 16. prosince v Bruselu.

S využitím EurActiv.com