Europarlament bude mít méně poslanců, počet Čechů zůstane stejný

© European Union, 2018

Evropští poslanci dnes schválili snížení počtu křesel v Evropském parlamentu po odchodu Británie. Místo současného počtu 751 mandátů se bude od příštího roku rozdělovat ve volbách 705 poslaneckých míst. Česko bude mít i nadále 21 křesel.

Britským zástupcům patří v současnosti v EP 73 křesel. Parlament dnes výraznou většinou 566 hlasů schválil návrh již dříve odsouhlasený Evropskou radou, podle něhož 46 křesel po brexitu zůstane prázdných. Zbylých 27 křesel patřících nyní Britům obsadí noví europoslanci ze 14 různých zemí, které současné rozdělení mandátů znevýhodňuje. Nejvíce posílí Francie a Španělsko, kterým přibude po pěti poslancích. O tři křesla si polepší Itálie a Nizozemsko, dva poslance navíc bude mít Irsko. Po jednom pak přibude Dánsku, Estonsku, Finsku, Chorvatsku, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Slovensku a Švédsku.

„Budeme mít férovější zastoupení jednotlivých zemí, přičemž žádná země neztratí jediné křeslo,“ komentoval úspěch návrhu jeho portugalský zpravodaj Pedro Silva Pereira ze skupiny socialistů. Podle autorů návrhu se dostalo na země, které byly vzhledem k počtu voličů oproti jiným státům znevýhodněny.

Evropský parlament se po brexitu zmenší. Společná kandidátka pro eurovolby neprošla. Více >>>>

Evropský parlament nesmí mít podle smlouvy o EU více než současných 751 poslanců. Křesla, která po odchodu britských poslanců zůstanou volná, mohou být podle dnes schválené úpravy k dispozici politikům ze zemí, které případně do EU vstoupí v budoucnu.

Většina Čechů se evropských voleb neúčastnila

Volby do EP se uskuteční příští rok v květnu. V řadě zemí včetně Česka byla při minulých volbách před čtyřmi lety velmi nízká volební účast. Zatímco v českém případě činila necelých 20 procent a nižší byla jen na Slovensku, celounijní průměr byl s necelými 43 procenty nejnižší v historii.

„Nyní je na nás všech, abychom se pokusili zvýšit účast voličů,“ konstatovala polská zpravodajka dnes schváleného návrhu Danuta Hübnerová z lidovecké frakce, podle níž by mohl voliče nalákat systém takzvaných spitzenkandidátů, tedy předem oznámených kandidátů jednotlivých frakcí na předsedu Evropské komise.