Euro přijmeme, ale až to bude pro nás výhodné, shoduje se většina stran

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: m_bartosch.

Přijetí eura bychom se bránit neměli, je však důležité počkat do chvíle, kdy pro nás bude vstup do eurozóny výhodný. I tak by se dal shrnout názor většiny českých politických stran. Vztah k euru a případné referendum o jeho přijetí jsou jedním z témat, na které jsme se ptali v rámci předvolební série rozhovorů se zástupci politických stran.

Podpisem Maastrichtské smlouvy se všechny nové členské země, které vstoupily do Evropské unie v květnu roku 2004, zavázaly k přijetí společné evropské měny. První z nich, která do eurozóny vstoupila, bylo v roce 2007 Slovinsko.

Česká republika zatím nesplnila takzvaná Maastrichtská kritéria, jejichž naplnění je pro uchazeče nezbytné (více v následujícím Links Dossier). Především kvůli doznívající ekonomické krizi se euro netěší velké popularitě ani mezi samotnými Čechy. Podle průzkumu veřejného mínění Centra pro výzkum veřejného mínění z poloviny minulého týdne si přeje přijetí společné měny jen 18 % Čechů.

Pokud se zaměříme na předvolební programy politických stran, které pravidelně přesahují alespoň 2 % podpory v průzkumech veřejného mínění, jedinou z nich, která se staví jednoznačně proti vstupu Česka do eurozóny, je Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury.

„Vývoj ukázal slabiny eura i eurozóny. Poukázal také na podvody při jeho přijímání, na selektivní podvodný přístup různých zemí k plnění podmínek, dokonce i na změny a porušování závazných kritérií v momentě, kdy dohody porušily velké země,“ říká v dnešním rozhovoru Tomio Okamura a dodává, že Česká republika by součástí „takového spolku“ být neměla.

Počkat si

Na to, jestli je nutné brát ekonomickou krizi nutně jako překážku k přijetí eura, není mezi politiky jednotný názor. Podle stínového ministra zahraničních věcí za ČSSD Lubomíra Zaorálka lze brát současné problémy jako zkoušku. Ta podle tohoto sociálnědemokratického politika ukázala, že je euro měnou, u které již nemohou být pochyby, že bude pokračovat.

To, že by Česku přineslo přijetí společné měny mnoho kladů, zdůrazňuje i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). „Nejdůležitější přínos znamená odstranění kurzových rizik z drtivé většiny zahraničně-obchodních transakcí. Nelze ani ignorovat, že euro si vydobylo svou pozici na světových trzích a je mnohem méně ohrožené proti útoku spekulantů než česká koruna,“ řekl redakci.

Nicméně stejně jako většina ostatních oslovených politiků Zaorálek i Kalousek jedním hlasem dodávají, že je potřeba se vstupem počkat, „dokud to pro Česko bude ekonomicky výhodné“.

Podle Miroslavy Němcové (ODS) všichni členové eurozóny vědí, že měnová zóna momentálně nefunguje dobře. „Naším zájmem vzhledem k ekonomické provázanosti je, aby se stabilizovala a stala se dlouhodobě udržitelnou,“ vysvětluje.

To potvrzuje o Ondřej Liška (Strana zelených), podle kterého je přijetí společné měny za současné situace vyloučené. Poukazuje na to, že celý projekt neobsahuje žádné politické mechanismy, které by měnovou unii ochránily před riziky, mezi něž patří především rozdílné výkony evropských ekonomik.

„Samotná měna to prostě nedokáže, proto musíme počkat, dokud nevzniknou politické a finanční instituce, které by poskytly dostatečnou garanci,“ řekl EurActivu.

I tradičně euroskeptická KSČM v minulých měsících deklarovala, že se přijetí eura a priori nebrání. Jak však řekl redakci europoslanec Jiří Maštálka, je nutné „zvážit všechny alternativy včetně negativních scénářů“.

Nejde o euro, ale o kritéria

Někteří politikové se domnívají, že bychom se neměli primárně soustředit na otázku, zda přijmout či nepřijmout společnou měnu, ale koncentrovat se na dodržování konvergenčních kritérií.

Jak uvádí poslední materiál České národní banky a ministerstva financí České republiky, který každoročně hodnotí pokrok v plnění Maastrichtských kritérií, Česko v roce 2012 nesplnilo dvě ze čtyř – kromě překročení tříprocentního deficitu také kritérium cenové stability.

„Myslíme si především, že ať už euro přijmeme nebo ne, je potřeba dodržovat kritéria pro nízký deficit státního rozpočtu a celkový veřejný dluh. Je nutné se zasazovat o to, abychom měli zdravé veřejné finance a deficit pod tři procenta,“ uvádí Věra Jourová (ANO, bude líp).

S tím souhlasí i František Lukl (SPOZ) a dodává, že je potřeba se zaměřit i na subjektivní hledisko, tedy přesvědčení občanů o tom, že se jedná o smysluplný krok. Podle SPOZ je přijetí eura „nezbytností“.

Jak řekl EurActivu předseda KDU-ČSL Pavla Bělobrádka, Češi se musí soustředit především na to, aby používali stejnou měnu jako sousední Německo. Během přijímání měny by si pak měli dát pozor na přepočet národní měny na tu evropskou, aby byl pro ni co nejvýhodnější.

Referendum o nové eurozóně?

Jakkoliv se zdají být deklarované názory poměrně podobné, politici se výrazně liší v otázce, zda-li by měli Češi o přistoupení do eurozóny znovu rozhodovat v referendu. O přijetí eura občané již rozhodovali v rámci referenda o vstupu do Unie a je tak součástí přístupové smlouvy.

Podle Okamury bylo však spojení obou otázek v jednom referendum „sakra nefér“. Němcová dodává, že se eurozóna podle ní od roku 2004 zcela zásadně změnila a náš tehdejší závazek tak proměnil svůj obsah.

Také Jourová tvrdí, že je změna měny sice natolik zásadní otázkou, že by o ní občané měli rozhodnout přímo. Na druhou stranu pokud by fakticky druhé hlasování o tomtéž dopadlo negativně, byli bychom podle ní vnímáni jako partner, který nedodržuje dohody.

„Hlasování v případném referendu by tedy mohlo spíš než na otázku ‘zda přijmout euro‘, odpovědět na otázku ‘kdy‘,“ řekla Jourová redakci. 

Podle Bělobrádka jsou referenda ošidná. „Když se zeptáte, jestli máme přestat platit daně, tak je opravdu budeme muset zrušit. Některé otázky do referenda nepatří. Euro je sice politický projekt, takže se dá o referendu uvažovat, ale podle mě je náš systém nastaven tak, že by o tom měla rozhodnout vláda,“ řekl předseda KDU-ČSL. Dodává však, že pokud by k uspořádání referenda o této otázce panovala „obecná vůle“, nejedná se o věc, která by byla křesťanským demokratům „zásadně proti srsti“.

Naopak zásadně proti referendu se staví Lukl i Liška. „Už jsme se jednou zavázali, že evropskou měnu přijmeme. To bychom mohli třeba znovu hlasovat o našem vstupu, respektive vystoupení z Unie,“ uzavírá Liška.

Článek vychází v rámci předvolebního speciálu, jehož součástí je série rozhovorů o evropských tématech s devíti lídry českých politických stran. Zítra se můžete těšit na předsedu KDU-ČSL Pavla Bělobrádka.