EU zmrazila majetky Janukovyče a jeho lidí, unijní lídři řeší Ukrajinu na summitu

Prozatímní ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk a předseda Evropské rady Herman Van Rompuy; zdroj: Rada EU

V Bruselu se dnes (6. března) schází mimořádný summit EU, který má jednat o řešení krymské krize. S lídry EU se už setkal prozatímní ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk. Prezidenti a premiéři budou jednat také o případných sankcích vůči Rusku. Představitelům bývalého ukrajinského režimu už EU zmrazila majetek.

Evropská unie dnes zmrazila finanční prostředky odvolaného ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče a dalších 17 lidí, kteří jsou zodpovědní za zneužívání ukrajinských státních prostředků a porušování lidských práv na Ukrajině. Seznam jmen zveřejnila Unie ve svém úředním věstníku.

Kromě Janukovyče jsou mezi nimi i jeho synové Oleksandr a Viktor a řada bývalých představitelů jeho režimu. Nechybí například bývalý premiér Mykola Azarov, bývalý ministr vnitra Vitalij Zacharčenko, bývalý generální prokurátor Viktor Pšonka nebo někdejší ředitel prezidentské kanceláře Andrij Kljujev.

Sankce vůči Rusku?

Prezidenti a premiéři zemí EU se dnes dopoledně mimořádně scházejí v Bruselu, aby rozhodli, jak bude Unie reagovat na ruskou intervenci na poloostrově Krym. Už v pondělí se kvůli tomu sešli unijní ministři zahraničí.

Bohuslav Sobotka: „K podpisu asociační dohody nejspíš dojde až s novou vládou, která vzejde z předčasných voleb.“

Jestli EU uvalí nějaké sankce i na Rusko, to zatím není jasné. Šéfové diplomacií sice Moskvu varovali, že pokud se situace na Krymu neuklidní, může Unie pozastavit rozhovory o vízové liberalizaci nebo jednání o nové smlouvě o partnerství a spolupráci. Jednotlivé země na to ale nemají stejný názor.

Česká republika se staví za to, aby byl zmražen proces jednání o uvolnění vízové povinnosti. Za takovým názorem stojí i další země východní Evropy, jako například Polsko. Podle BBC chce takový postup na summit prosazovat také britský premiér David Cameron. Jiné země, jako například Německo, budou spíše apelovat na diplomatické řešení prostřednictvím dialogu.

Krize Evropy

Hlavy států a vlád budou také jednat o novém záchranném balíku pro Ukrajinu, který připravila Evropská komise. Během příštích let by mohla Unie poskytnout Ukrajině pomoc ve výši 11 miliard eur. 600 milionů eur by mohla země dostat hned, protože jde o půjčku, o níž se jednalo už v souvislosti s prozatím nepodepsanou asociační dohodou mezi Ukrajinou a EU.

S představiteli EU se už v Bruselu setkal prozatímní ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk. Podle něj je aktuální krymská krize problémem celé Evropy.

„Vyzýváme ruského prezidenta a vládu, aby okamžitě stáhli své jednotky a chovali se podle mezinárodního práva. Toto není ukrajinsko-ruský konflikt, toto je konflikt celé Evropy,“ řekl na tiskové konferenci.

Podpis asociační dohody

Jaceňukova vláda už dala najevo, že chce odloženou asociační dohodu s EU podepsat, a to nejlépe už na řádném summitu EU, který se koná 20. a 21. března.

Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky ale k podpisu nejspíš dojde až s novou vládou, která vzejde z předčasných voleb, které by se měly konat v létě nebo na podzim. Řekl to dnes bruselské redakci EurActivu.

Evropská unie podle diplomatů považuje novou ukrajinskou vládu za legitimní, protože vzešla z demokraticky zvoleného parlamentu. Evropská komise ale dala najevo, že s podpisem dohody zatím nechce spěchat. Je prý například potřeba vyrovnat se s následky kampaní, které měly dohodu v očích ukrajinské společnosti očernit.

Autor: Adéla Denková/EurActiv.com