EU v roce 2017: Vnitro a spravedlnost

EU vnitro a spravedlnost

© Pixabay

Téma migrace zůstává pro Evropskou unii prioritou i v roce 2017. Hlavním tématem letošního roku bude reforma azylového sytému, chytřejší kontrola hranic a Úřad evropského veřejného žalobce.

Rozhodnutí, která padnou

Evropský veřejný žalobce jen pro některé státy
Lisabonská smlouva otevřela cestu k vytvoření Úřadu evropského veřejného žalobce, když v kapitole věnované justiční spolupráci v trestních věcech umožnila jeho zřízení. Po jednomyslném souhlasu Rady ministrů a obdržení souhlasu Evropského parlamentu by podle smlouvy mohl vzniknout z Jednotky Evropské unie pro justiční spolupráci (EUROJUST).

Vznik nového Úřadu poprvé představila Komise v roce 2013. Podle ní by měl za úkol vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující rozpočet EU a pachatele předvádět před soudy. Vznikl by tak nezávislý orgán, který bude podle mít pravomoci a zdroje potřebné k vyšetřování a podávání žalob k soudům. Stávající mechanismy kontroly totiž nejsou podle Komise dostačující. Evropský policejní úřad (EUROPOL) nemá pravomoc zahájit vyšetřování z vlastní iniciativy a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) zase nemůže udělit viníkům pokutu.

Některé členské státy však mají stále v otázce zřízení tohoto úřadu pochybnosti. Obávají se další ztráty suverenity. Skupina několika zemí včetně České republiky dokonce skrze své národní parlamenty vyslovila nesouhlas se zřízením Úřadu evropského veřejného žalobce a použila tzv. žlutou kartu, která jim umožňuje kontrolovat dodržování principu subsidiarity a proporcionality.

Tento rok by mělo padnout rozhodnutí o tom, zda bude působnost Úřadu Evropského veřejného žalobce omezena jen na státy, které se na tom domluví v rámci procedury posílené spolupráce. Tuto možnost prosazuje zejména Německo a Francie. Jednání bude záviset také na vůli maltského předsednictví, které ovšem nepatří k podporovatelům návrhu. V Evropské komisi má toto téma na starost česká komisařka Věra Jourová.

Chytré hranice
V průběhu roku by měly být ukončeny tři legislativní procesy. Jeden z nich se týká spuštění Evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS), který by zaznamenával údaje o cestujících, kteří pocházejí z přibližně 60 států, jejichž občané nepotřebují ke vstupu do evropského prostoru víza. Cestující budou muset vyplnit formulář a zaplatit poplatek 5 euro. Povolení k cestám do všech zemí schengenského prostoru pro ně bude platit pět let. Schválení nařízení o kontrolním systému se očekává v první polovině letošního roku. K jeho spuštění však dojde nejdříve v roce 2020.

V tomto roce by také mělo dojít ke schválení systému evidujícího vstup a výstup cestujících (entry-exit system), který se bude vztahovat na občany třetích zemí s povolením ke krátkodobému pobytu v schengenském prostoru. Měl by nahradit současné ruční razítkování pasů, které je zdlouhavé a neefektivní. Systém bude evidovat jméno, druh cestovního dokladu, biometrické údaje a datum a místo vstupu a výstupu. Bude proto snazší odhalit osoby, které nedodržují dobu pobytu.

Nový systém evidence cestujících je součástí širšího balíčku „inteligentních hranic“ (Smart Border Package z dubna 2015), který se zaměřuje na informační systémy při posilování správy vnějších hranic a vnitřní bezpečnosti a při boji proti terorismu. S tímto balíčkem souvisí také další změna, která se bude týkat nařízení měnícího schengenský kodex (Schengen Border Code). Změna bude znamenat povinnost systematicky kontrolovat všechny osoby a navrácení občanů při překročení hranice schengenského prostoru, tedy i občany ze členských států Evropské unie.

Rozsudek v žalobě na kvóty
Slovensko a Maďarsko na konci roku 2015 podaly k Soudnímu dvoru EU žalobu týkající se rozhodnutí Rady o tzv. dočasných povinných kvótách při přijímání uprchlíků. Proti rozhodnutí se také ohradila Česká republika. O této žalobě se podle předsedy soudního dvora rozhodne na konci roku 2017. Rozsudek bude ovšem pouze akademický, jelikož v prosinci tohoto roku zároveň skončí období, ve kterém mělo rozhodnutí platit.

Diskuze, které se vyplatí sledovat

Reforma evropského azylového systému
Evropská komise má tento rok v plánu vyhodnotit pokrok ve všech oblastech migrační politiky. Maltské předsednictví, které si téma migrace zvolilo jako svou prioritu, bude mít tento rok plné ruce práce. Kromě základní dohody o změnách v databázi Eurodac ohledně otisků prstů migrantů bude třeba jednat o dalších 8 citlivých tématech, které se týkají například míry harmonizace celého azylového sytému, přesídlování utečenců z třetích krajin, trvalém přerozdělování migrantů při mimořádných situacích nebo seznamu bezpečných zemí pro účely mezinárodní ochrany.

Přehled zpracovala slovenská redakce EurActivu. Přeložila Pavla Bazgierová.