EU tlačí na rozvojové státy, aby omezily emise

Vince Huang; zdroj: CreativeCommons.org

Evropská komise včera (28.ledna) představila návrh celosvětové dohody, která má nahradit kjótský protokol o klimatických změnách, ve kterém naléhá na rychle se rozvíjející státy jako je Čína či Indie, aby převzaly svůj díl odpovědnosti při snižování emisí skleníkových plynů.

Souvislosti:

Celosvětové společenství se setká letos v prosinci v Kodani, aby se domluvilo na nové mezinárodní dohodě o klimatických změnách, která má naradit kjótský protokol, který vyprší v roce 2012.

Určité základy byly již položeny na konferenci OSN v Poznani vloni v prosinci. Ty mají připravit cestu pro namáhavé vyjednávání, které se má odehrát v roce 2009. Konkrétní návrhy mají být předloženy v únoru a vyjednávací dokument v červnu.

Návrh Evropské komise, který komise včera (28.ledna) předložila, musí být schválen hlavami států na nadcházejícím jarním summitu v březnu. Strategie navrhuje, aby celosvětové investice vzrostly do roku 2020 na 175 miliard eur ročně. Více než polovina této částky by se měla investovat v rozvojovém světě.

Témata:

Eurokomisař pro životní prostředí Stavros Dimas při představování návrhu vysvětlil, že převážná část investic pro rozvojové země by měla pocházet ze soukromého sektoru a z trhu s emisemi.

„Žádné peníze, žádná dohoda“ řekl Dimas a dodal, že Komise si je vědoma, že šance na dosažení celosvětové dohody bude záviset na společné avšak rozdílné odpovědnosti jednotlivých států v boji proti klimatickým změnám.

Podle evropské exekutivy aktivita ze strany vyspělých států OECD nepostačí, protože emise v rozvojových zemích rychle rostou a tím ohrožují jejich snahy.

Z toho důvodu navrhuje EU, aby rozvojové státy, včetně Číny a Indie (ovšem s výjimkou nejméně rozvinutých afrických států), snížily růst emisí o 15 až 30% do roku 2020.

Dimas navrhuje, aby rozvojové státy přijaly rozsáhlé nízkoemisní strategie s využítím domácích zdrojů a regulací, které by pomohly mobilizovat a zacílit investice soukromého sektoru směrem k čistším technologiím. Mezinárodním společenství je ochotné poskytnout veřejné finance k pokrytí investic, které není možné financovat z domácích zdrojů, vysvětluje Komise.

Směrem k trhu s emisemi na úrovni OECD?

Podle Komise musí vyspělé státy pokračovat ve vedení boje s klimatickými změnami a omezit emise o 30% do roku 2020 oproti roku 1990. Poté co se Austrálie a Nový Zéland připojily k systému emisních stropů (cap-and-trade) a Spojené státy jsou připraveny navrhnout obdobný plán, EU navrhuje vybudovat široký trh s emisemi na úrovni OECD. Časem by se systém mohl rozšířit do rozvojových zemí. „Bez ohledu na to, zda USA budou mít systém emisních stropů či nikoliv, je nutné v Kodani předložit konečnou dohodu“ řekl Dimas.

Stanoviska:

Ministr životního prostředí Martin Bursík zveřejnění sdělení ze strany Komise ocenil. Uvedl, že „úspěšný výsledek mezinárodních jednání o změně klimatu v Kodani letos v prosinci je nejen zájmem Evropské komise, ale celé Evropské unie a českého předsednictví". O materiálu podle něj bude Rada pro životní prostředí jednat v Bruselu 2. března.

Poslanci Evropského parlamentu souhlasí s iniciativou Komise. Předseda EP Hans Gert Pöttering (EPP-ED) tento návrh přivítal. „Dnešní návrh je důležitým krokem k zapojení mezinárodních partnerů. V boji proti klimatickým změnám uspějeme jen pokud budou hlavní průmyslové státy, včetně USA, Číny a Indie, spolupracovat s těmi méně rozvinutými,“ řekl Pöttering, který považuje tento návrh jako další znamení toho, jak vážně EU bere tuto problematiku.

„Máme nyní jedinečnou možnost docílit ambiciózní celosvětové dohody o snižování emisí. Evropská komise má pravdu, když upozorňuje, že plně fungující trh s emisemi musí být rozšířen na ostatní rozvinuté státy, aby byl plně účinný“ řekl poslanec EP John Bowis, mluvčí pro životní prostředí britských konzervativců a zdůraznil, že by vedení EU by mělo usilovat o to, aby „zapojilo Obamovu administrativu do tohoto boje“. „Slovní spor mezi Evropou a USA o klimatických změnách teď skončil. Nyní musí začít boj za záchranu planety.“ řekl.

Poul Nyrup Rasmussen, předseda evropských socialistů (PES) poznamenal, že se „Evropa musí chopit příležitosti, že ve Spojených státech došlo k obratu v postoji ke klimatickým změnám a blíže spolupracovat s Amerikou, aby vznikla co nejlepší nová celosvětová dohoda. Samozřejmě to není jen o vyjednávání s Obamovou administrativou, nicméně Obamova nedávná prohlášení o klimatických změnách mohou dodat opravdový impuls přípravám na Kodaň. Evropa musí udržet tento podnět a optimismus.“

Rasmussen připustil, že je návrh rozumným začátkem. „Je důležité, aby v následujích týdnech a měsících nebyl oslaben konzervativci, kteří se obvykle snaží lepší sociální a environmentální standardy odložit a podkopat. Je zapotřebí mít vizi a odhodlanost sloužit lidem a naší planetě, ne lobbovat ve prospěch jakéhokoliv průmyslu“, dodal.

Strana zelených byla více kritická k návrhu Komise, který je podle ní nedostatečný. EU by měla usilovat o nalezení ambiciózní mezinárodní dohody o omezení emisí průmyslově vyspělých států, které by se měly zredukovat o 40 až 45 % do roku 2020 oproti úrovni z roku 1990. Navíc se podle Zelených „EU a ostatní průmyslově vyspělé země musí zavázat k financování alespoň poloviny nákladů, které jsou spojené s omezování emisí v rozvojových státech. Z toho důvodu litujeme, že zpráva Komise nepředložila ambicióznější plán a jen opakuje již dané cíle“.

Neziskové organizace zabývající se životním prostředím a rozvojem velmi kritizovaly evropskou exekutivu za to, že neprojevila větší ambice při zajišťování finančních prostředků, které by pomohly rozvojovým státům nalézt řešení v oblasti klimatických změn a připravily tak půdu pro vyjednávání, které bude předcházet summitu v Kodaní.

„Jsou tu nějaké dobré nápady, ale EK zahazuje své ambice v době, kdy svět by měl vystupňovat své snahy řešit klimatické změny.“ řekl Tom Sharman, vedoucí klimatických změn v organizaci Action Aid. „EK navrhuje neurčité závazky, že uvolní veřejné finanční prostředky, aniž by uvedla konkrétní čísla“, dodal.

Další kroky:

  • 19.-20. března: Summit EU kde se bude projednávat návrh Evropské komise.