EU před rozhodným krokem: budou sankce k Rusku tvrdé?

zdroj: Shutterstock; autor: ID1974

EU zvažuje, zda překročí pomyslnou čáru a uvalí tvrdší ekonomické sankce na Rusko, které bylo až donedávna důležitým partnerem. Uzavřít může třeba své kapitálové trhy. To je směr, který by se mohl zamlouvat ČR. Zatím ale nechce vláda nic hodnotit. Ve hře je i zbrojní embargo nebo přístup k technologiím, které chce Rusko využít při těžbě ropy v Arktidě. Mají taková opatření smysl?

O plošných ekonomických sankcích vůči Rusku už velká část EU přestala mluvit. Dnes (24. července) by se však mohla Unie posunout od dosavadních opatření zaměřených na jednotlivce k sankcím s hlubším dopadem na ruskou ekonomiku. 

Evropská komise má představit podobu nových sankcí, které by ruským firmám znemožnily přístup na evropské kapitálové trhy a omezily ruský přístup k moderním evropským technologiím ve zbrojním sektoru nebo v energetice.

„Rusové vidí velký potenciál například v těžbě ropy a plynu z mořských ložisek v Arktidě. Ten by mohli využít s pomocí softwarových a hardwarových technologií a dalšího vybavení, které jejich průmysl nedokáže zajistit,“ uvedl na včerejší tiskové konferenci příklad evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger.

Rozhořčená EU

Opatření Komise představí velvyslancům členských zemí. Schvalovat by je pak měl pravděpodobně mimořádný summit prezidentů a premiérů. Na novém kole sankcí se v úterý shodli unijní ministři zahraničí.

EU se tak chystá vydat podobným směrem jako Spojené státy, které drsnější sankce zaměřené na některá citlivá místa ruské ekonomiky oznámily před týdnem. Přístup Američanů vůči Rusku byl prozatím tvrdší než přístup Unie. Ta má s Ruskem užší ekonomické vazby, z nichž nejvýraznější je závislost na ruském zemním plynu

Hlas unijních zastánců sankcí ale výrazně zesílil po sestřelení civilního letadla malajsijských aerolinií, ke kterému došlo minulý čtvrtek nad východní Ukrajinou. Podle vyšetřování amerických zpravodajských služeb ho s největší pravděpodobností omylem sestřelili ozbrojenci, kteří vzdorují v Doněcké a Luhanské oblasti ukrajinské armádě. Na palubě letadla bylo i 189 Nizozemců, 9 Britů, 4 Němci a 4 Belgičané.

Západ je přesvědčen o tom, že takzvané separatisty podporuje a kontroluje Moskva. EU proto po Rusku opakovaně žádá, aby svůj vliv na ozbrojence využilo a pomohlo k důkladnému prošetření letecké katastrofy. Chce také, aby zastavilo dodávky zbraní „rebelům“ a stáhlo svá vojska od hranic s Ukrajinou. V opačném případě hrozí Unie právě tvrdšími sankcemi.

Bude to průlom?

Nové sankce by mohly být ve vztahu EU a Ruska průlomové. „Znamenají další eskalaci konfliktu s důležitým ‚partnerem‘. Uvozovky jsou namístě, protože hovořit o partnerství v pravém slova smyslu příliš nejde poté, co Rusko zahájilo agresivní akce proti Ukrajině,“ řekl EurActivu analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Tomáš Karásek, který se zaměřuje na zahraniční a bezpečností politiku EU.

Jediným srovnatelným případem podle něj může být Čína, na kterou tehdejší Evropské společenství uvalilo sankce v podobě zbrojního embarga po potlačení demonstrací v roce 1989. Pro Evropu tehdy ale nebyla zdaleka tak ekonomicky a politicky důležitá, jako je dnes Rusko.

„Z tohoto hlediska lze hovořit o unikátní situaci, kdy se oficiálně deklarovaný partner Unie fakticky i formálně dostává do pozice ‚nepřítele‘, byť v rámci unijního diskurzu je tento termín tabu,“ podotknul analytik. 

Zbrojní embargo

Teprve během příštích dní se ale ukáže, jestli se členské země na tvrdším postupu shodnou a jak přísně budou další kroky Ruska hodnotit. Rozdílné zájmy se koneckonců projevily i na schůzce ministrů zahraničí.

Británie, Švédsko, Rakousko nebo baltské země poslaly své ministry do Bruselu s tím, že chtějí na Rusko uplatnit zbrojní embargo. To podporuje i Česká republika. „Pokládám za logické přistoupit k embargu na zbraně především proto, že vlastně to, oč dnes jde, jsou právě transfery sofistikovaných zbraňových systémů přes hranice,“ řekl po jednání český ministr Lubomír Zaorálek (ČSSD), který se k podpoře embarga hlásil už dřív.  

Právě v aktuálních souvislostech je případné zbrojní embargo z unijního pohledu hlavně symbolický krok, myslí si Tomáš Karásek.

„Rusko sice nakupuje některé zbrojní technologie z evropských zemí, ale vzhledem k vysoce rozvinutému a exportně úspěšnému ruskému zbrojnímu průmyslu by případné zbrojní embargo nebylo pro Rusko zásadním problémem,“ řekl redakci.

Rusko chce modernizovat armádu. K tomu ale potřebuje západní technologie. 

Zamezení přístupu k moderním zbrojním technologiím by ale Moskvu nejspíš zabolelo. Rusko totiž plánuje modernizaci své armády, a to bez transferu technologií ze Západu půjde těžko. 

Například v Nižním Tagilu má Rusko největší světovou továrnu na výrobu tanků a ozbrojených transportérů. Kapacity pro výrobu nejmodernějších zbraní současných armád mu ale chybí, upozorňuje analytik AMO Václav Lídl, který se specializuje na Rusko. 

Proti sankcím ve zbrojním sektoru se ale v Evropě staví Francie, která má s Ruskem od roku 2011 podepsaný kontrakt na dodávku dvou vrtulníkových lodí třídy Mistral. Závazkům chce prý Paříž dostát, za což se na hlavu prezidenta Françoise Hollanda snáší kritika.

„Dodávky francouzských lodí do Ruska posílí ruskou flotilu v oblasti, která je bezpečnostně nestabilní,“ shrnuje výhrady český europoslanec Jaromír Štětina (TOP 09), který je v Evropském parlamentu místopředsedou podvýboru pro bezpečnost a obranu.

Jenže Francie je neústupná. Pokud by tedy EU zbrojní embargo na Rusko zavedla, týkalo by se to pouze budoucích smluv na dodávky zbraní, řekl po úterním zasedání německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.

Rozhoupat se

Kromě nových sankcí chtějí evropské státy také rozšířit dosavadní seznam jmen, na která se vztahuje zákaz udělování evropských víz a zmrazení majetků v EU. Na tom se dohodly už na mimořádném summitu minulý týden. Také kvůli tomu se dnes scházejí unijní velvyslanci. Na seznam mají nově přibýt i firmy, jež se podílejí na destabilizaci Ukrajiny. 

Seznam jmen pro individuální sankce Unie rozšiřuje už poněkolikáté. Podle řady názorů to zatím nemělo valný smysl, protože opatření neměla širší dopad na ruskou ekonomiku. To si myslí i europoslanec Štětina. 

„EU se měla rozhoupat už dříve a nečekat na to, až zahyne 300 nevinných lidí. V každém případě je sankce potřeba přitvrdit a přistoupit k vrcholnému kolu, navzdory tomu, že to bude znamenat ekonomické potíže a ztrátu pracovních míst,“ tvrdí.

Ekonomických dopadů se prý EU bát nesmí. „Svoboda je to nejcennější, co národ má, aby se mohl zdravě vyvíjet. K tomu, aby mohl svobody dosáhnout, musí něco obětovat ze svého blahobytného života. Nezbude nám nic jiného, než se proti ruské agresi bránit tím, že si utáhneme opasky,” řekl EurActivu.

Že zatím EU ve zpřísňování sankcí postupovala poměrně pomalu, ale dává podle analytika AMO Lídla smysl. „Princip sankcí spočívá v tom, že se mohou stupňovat. Kdyby se nasadila rovnou tvrdá opatření, EU by neměla žádný další prostor pro vyjednávání,“ vysvětluje.

Zatím nehodnotíme

Kromě formálních sankcí má podle něj navíc dlouhodobý význam především to, že Rusko jako stát a ruské firmy přestávají být pro okolní svět důvěryhodnými partnery. Ruská ekonomika se tak dostává do izolace.

K tomu teď přispívají tvrdší sankce ze strany USA a přidat by se k tomu mohla i nová opatření EU. „Vidina výraznější izolace je sama o sobě pro ruskou ekonomiku velice nepříjemná,“ napsal ve své analýze ze začátku týdne hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Česká vláda zatím nechce nic hodnotit. Počká si na konkrétní návrh.

„Pravděpodobně opět zrychlí odliv kapitálu ze země. Ten se po masivním úprku na počátku roku v posledních měsících trochu stabilizoval. Současně se bezesporu výrazně zhorší přístup ruských firem k zahraničnímu financování. To vše stlačí dolů již tak slabé investice,“ vysvětlil.  

Právě takovým směrem se mají sankce vůči Rusku ubírat podle české vlády, která se staví proti plošným hospodářským opatřením. „Měli bychom se výrazně více zaměřit na otázku investic nebo přístupu na finanční trhy,“ řekl EurActivu v nedávném rozhovoru státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Jestli je ale Česko s novým směřováním unijní politiky k Rusku spokojené, to podle něj zatím hodnotit nelze. „O rozsahu zaměření sankcí bude muset jednat Evropská rada. V tuhle chvíli není žádný návrh na stole, takže se není k čemu vyjádřit a byly by to jen spekulace,“ napsal včera redakci.

Autor: Adéla Denková