EU se v kauze Skripal očekávaně postavila za Británii. Nemáte důkazy, brání se Rusové

skripal

@ European Union, 2018

Ministři zahraničí EU se včera shodli, že Velká Británie má v případu otrávení Sergeje Skripala jejich plnou podporu. Britové za viníka útoku označili Rusko, které se však obviněním vytrvale brání a tvrdí, že země EU „podléhají protiruským reflexům“. Za možnou zemi původu útočné látky označila ruská diplomacie kromě dalších taky Českou republiku.

Evropská unie včera vyzvala Rusko, aby bezodkladně odpovědělo na otázky Londýna a mezinárodního společenství ohledně nedávného útoku nervovou látkou v jihoanglickém Salisbury. Ve společném prohlášení to uvedli ministři zahraničí členských zemí. Zdůraznili také svou bezvýhradnou solidaritu s Británií a podporu její snaze o potrestání viníků.

Už v pátek se na stranu Spojeného království v obvinění Ruska přidali německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuele Macron. Na společné stanovisko Evropské unie se však zatím čekalo.

Unie podle pondělního prohlášení bere velmi vážně závěr britské vlády, že za útok nervovou látkou v Salisbury je odpovědná Ruská federace. Podle EU byl útok na někdejšího dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru 4. března v Salisbury „bezohledný a nezákonný čin“, který ohrozil životy mnoha civilních občanů.

Podle českého ministra zahraničí Martina Stropnického, který po jednání v Bruselu odpovídal novinářům, bylo nervovou látkou do různé míry zasaženo až 130 osob, kriticky například jeden z asistujících policistů.

Odmítání odpovědnosti

Ruské ministerstvo zahraničí v reakci vyjádřilo lítost, že EU se vydala cestou falešně chápané evropské solidarity a podléhá „protiruským reflexům“. Prohlášení ministrů zahraničí EU je podle Moskvy spekulativní a postrádá důkazy.

Ruská diplomacie: Žádnou otravnou látku Novičok Rusko nevyrábí ani neskladuje. EU by se spíš měla obrátit na samotnou Británii a na řadu dalších členských zemí, kde vývoj takových látek pokračuje.

„Žádnou otravnou látku Novičok Rusko nevyrábí ani neskladuje. EU by se spíš měla obrátit na samotnou Británii a na řadu dalších členských zemí, kde vývoj takových látek pokračuje,“ uvádí se ve vyjádření ruské diplomacie.

Unie bude podle prohlášení dění nadále pečlivě sledovat. Text se ale nijak nezmiňuje o možných sankcích vůči Rusku v případě, že Moskva odmítne spolupracovat. Záležitostí se budou ve čtvrtek na summitu v Bruselu zabývat také šéfové států a vlád zemí EU.

Podobnou reakci předvídala Nelly Tomčíková z think-tanku Europeum, která se vztahu EU – Rusko dlouhodobě věnuje. Odsouzení útoku a postavení se na stranu Británie považuje za mírnější variantu možných reakcí EU.

„Domnívám se, že pokud by státy EU v rámci solidarity chtěly podniknout podobné kroky jako Spojené království, tedy vyhoštění diplomatů a podobně, již by tak učinily,“ podotkla Tomčíková.

Neočekávala ani dohodu o nových sankcích vůči Ruské federaci. Prodloužení těch dosavadních kvůli událostem na Ukrajině podle ní členským zemím EU minulý týden „stačilo“.

Expertka na Rusko Tomčíková: Domnívám se, že pokud by státy EU v rámci solidarity chtěly podniknout podobné kroky jako Spojené království, tedy vyhoštění diplomatů a podobně, již by tak učinily.

„Zájmy států EU jsou již tak dostatečně zatíženy stávajícími sankcemi, a jakýkoliv požadavek ze strany Británie podniknout společné tvrdší kroky by byl během na dlouhou trať,“ vysvětlila výzkumnice.

Výzva Moskvě

Ministři zahraničí evropského bloku, které dnes s postojem Londýna seznámil jejich britský kolega Boris Johnson, také vyzvali Moskvu, aby Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) okamžitě a zcela zpřístupnila program nervové látky Novičok.

„Evropská unie je šokována ofenzivním použitím vojenské nervové látky, v Rusku vyvíjeného typu, poprvé za 70 let na evropském území,“ uvedli ministři zahraničí bloku. Libovolné použití chemické zbraně kýmkoliv je podle nich zcela nepřijatelné a představuje bezpečnostní hrozbu pro všechny.

Ministři EU: Evropská unie je šokována ofenzivním použitím vojenské nervové látky, v Rusku vyvíjeného typu, poprvé za 70 let na evropském území.

Jak již bylo zmíněno, Moskva spojování s tímto útokem odmítá. Její měnící se argumentaci ale v pondělí Johnson označil za „stále absurdnější“. Jedná se podle něj o už známou strategii, která dvanáct let po vraždě důstojníka ruských tajných služeb Alexandra Litviněnka v Londýně už nemůže nikoho zmást.

EU v prohlášení také upozorňuje, že použití nervové látky je jasným porušením Úmluvy o chemických zbraních z roku 1997, porušením mezinárodního práva a podkopáváním mezinárodního pořádku založeného na určitých pravidlech.

Česká reakce

Společný postoj Unie potvrdil za českou stranu i státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař.

Chmelař: Útok v Salisbury je neakceptovatelný.

„Útok v Salisbury je neakceptovatelný. Česko na FAC (jednání Rady na úrovni ministrů zahraničí) spolu s celou EU vyjádřilo solidaritu s britskými partnery. Podezření jsou velmi vážná a EU očekává, že budou zodpovězeny všechny nejasnosti. Ve čtvrtek bude téma znovu na stole na Evropské radě,“ napsal na Twitteru.

Součástí ruské argumentace, o které mluvil britský ministr zahraničí Johnson, bylo i označení několika evropských států jako potenciálních zemí původu útočné látky. Kromě Slovenska, Švédska, Británie a USA mezi nimi byla i Česká republika.

Ačkoliv obvinění ministr zahraničí Martin Stropnický a ministryně obrany Karla Šlechtová na svých twitterových profilech odmítli, podle Nelly Tomčíkové mohla být okamžitá reakce české diplomacie hlasitější.

Tomčíková: Čekala bych, že jakmile se v kauze tohoto významu začne skloňovat Česká republika, první, kdo na toto zareaguje, bude Hrad. Bez ohledu na vazby a sympatie.

„Ano, Česká republika slovy pana i paní ministryně silně odsoudila nařčení Ruska, avšak podle mého názoru z Česka nezaznívá jednotné odsuzující stanovisko, dokud se k němu nepřipojí veřejně i sám pan prezident,“ řekla Tomčíková.

„Přeci jen, toto nařčení přišlo ze samotného ministerstva zahraničí Ruské federace. Čekala bych, že jakmile se v kauze tohoto významu začne skloňovat Česká republika, první, kdo na toto zareaguje, bude Hrad. Bez ohledu na vazby a sympatie,“ dodala.

Miloš Zeman se v pondělí v souvislosti s Ruskem vyjadřoval pouze k prezidentským volbám, kdy skrze telegram gratuloval Vladimiru Putinovi k jeho nedělnímu znovuzvolení.