EU se po prázdninách probouzí k životu. Co ji čeká na podzim?

zdroj: shutterstock.com; autor: Drop of Light

Léto skončilo a v evropských institucích je od září zase živo. Jaké byly letošní prázdniny a co Evropskou komisi, Radu nebo Parlament čeká v září? Tradiční letní „okurková sezóna“ se letos nekonala a začátek podzimu bude ještě nabitější, shodují se čeští europoslanci oslovení EurActivem i česká eurokomisařka Věra Jourová. Hlavními tématy bude uprchlická krize, Řecko nebo Jednotný digitální trh.

Po letním podřimování se Brusel opět vrací k rušnému životu a evropští úředníci, zákonodárci a další členové evropských institucí zasedají ke svým pracovním stolům. Než však představí své nabité programy naplánované na podzim, je potřeba se ohlédnout na události letošních prázdnin.

„Toto léto bylo velice hektické. Procházíme složitým obdobím, kdy se v Evropě kumuluje více závažných problémů, na které je nutné najít správná řešení“ řekla EurActivu česká eurokomisařka Věra Jourová.

Poche: „Letošní léto mělo skutečně k ‚okurkové sezóně‘ daleko,“ 

Za zátěžový test pro všechny zúčastněné považuje komisařka řeckou krizi, která vyvrcholila na počátku června. Tehdy se lídři eurozóny se zástupci země balancující na hraně bankrotu dohodli na akutním řešení vyhrocené situace a zároveň na třetím záchranném balíku. Z něj bude Řecko výměnou za reformy čerpat další finanční pomoc ve výši 86 miliard eur (2,3 bilionu korun).

„Předseda Komise Jean-Claude Juncker nás, komisaře a spolupracovníky, průběžně informoval o situaci a bylo zřejmé, že jeho cílem bylo Řecko v eurozóně udržet a zabránit obrovským škodám a problémům, na které by doplatili hlavně občané Řecka,“ prozradila Jourová redakci.

Jourová: „Pracujeme na dlouhodobých řešeních uprchlické krize a nelze říci, že je to otázka jednoho léta,“

Evropská komise si během léta neoddechla ani díky uprchlické krizi. Podle Jourové musí Komise se členskými státy na migrační vlnu reagovat společně a podle mezinárodního práva, s ohledem na zajištění bezpečnosti občanů EU i příchozích, a to prostřednictvím řady opatření uvnitř i vně evropské hranice.

„Pracujeme na dlouhodobých řešeních a nelze říci, že je to otázka jednoho léta,“ vysvětluje česká eurokomisařka.

Uprchlická krize je a bude tématem číslo jedna

Podobně jako Věra Jourová letní události hodnotí i čeští europoslanci.

„Letošní léto mělo skutečně k ‚okurkové sezóně‘ daleko. Určitě největší výzvu představuje a ještě nějakou dobu bude představovat uprchlická krize,“ potvrdil redakci europoslanec Miroslav Poche (ČSSD/S&D), podle kterého je příval uprchlíků jeden z největších testů evropské soudržnosti a solidarity mezi členskými zeměmi v historii EU.

Zahradil: „Naprostou ztrátu smyslu pro realitu prokázala německá kancléřka, která se rozhodla dále tlačit na systém povinného rozdělování uprchlíků,“

Současná uprchlická krize, která je považována za největší od druhé světové války, je tématem číslo jedna po celé Evropě. Jenže zatímco krize každým dnem sílí, její řešení se stává kvůli prohlubující se nejednotnosti unijní osmadvacítky čím dál vzdálenější.

„Letošní léto bylo poměrně náročné hlavně díky migrační krizi, která vzbuzuje vlnu reakcí snad u každého Evropana. Je to problematika, ve které nebylo a pořád není možné nalézt celoevropský konsenzus,“ řekla EurActivu členka Evropského parlamentu Martina Dlabajová (ANO/ALDE).

Za „katalyzátor dosud nejvážnější roztržky mezi Německem a středoevropskými státy“ považuje uprchlickou krizi europoslanec Jan Zahradil (ODS/ECR).

Šojdrová: „Léto bylo ‚politicky‘ jednoznačně ve znamení sílící uprchlické krize a bude též velkým tématem nadcházejících měsíců,“

„Naprostou ztrátu smyslu pro realitu prokázala německá kancléřka Merkelová, která se rozhodla dále tlačit na již odmítnutý systém povinného rozdělování uprchlíků mezi státy osmadvacítky,“ tvrdí Zahradil, podle kterého je „iluzorní se domnívat, že povinné kvóty zabrání běžencům v jejich cestě do Německa nebo do Skandinávie“.

Právě do Německa, které letos očekává příchod až 800 tisíc běženců, míří největší část uprchlíků. Země proto dál požaduje spravedlivěší rozdělení uprchlíků podle povinných kvót.

Bez povšimnutí u europoslanců nezůstává ani Řecko. Zajímavé podle nich bude sledovat, jak se situace vyvine po předčasných volbách, které zemi čekají 20. září.

„Léto bylo ‚politicky‘ jednoznačně ve znamení sílící uprchlické krize a bude též velkým tématem nadcházejících měsíců. Samozřejmě se také blíží řecké volby a uvidíme, jak se zde bude situace po volbách vyvíjet,“ uvedla Europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL/EPP).

Vedle uprchlické krize a Řecka, byl dalším důležitým letním tématem také tzv. letní energetický balíček, který Komise představila 15. července.  Vydání nové strategie transformace evropského energetického systému sledovala česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM/GUE-NGL), která je však vůči novému návrhu velmi opatrná. Podle ní je totiž zapotřebí se více zaměřit na konkrétní způsoby, jak jednotného energetického trhu dosáhnout.

První plénum

Po srpnové odmlce čeká evropské poslance poměrně rychlý start. První plenární zasedání totiž proběhne už 7. až 10. září ve francouzském Štrasburku a pokračovat bude v polovině měsíce v Bruselu.

Dlabajová: „Září pro mne začíná opravdovou výzvou,“

Po prázdninách si tak členové Parlamentu nestačí ani vydechnout a mnozí z nich nastoupí do nového období pěkně zostra. Na štrasburském plénu se bude schvalovat například zpráva z dílny Dlabajové zabývající se vytvořením konkurenceschopného pracovního trhu EU, která je podle jejích slov klíčová k propojení vzdělávání a pracovních příležitostí. „Září pro mne začíná opravdovou výzvou,“ přiznala europoslankyně redakci.

Zprávu z vlastní iniciativy ve Štrasburku k hlasování předloží také její kolegyně Šojdrová. Zpráva o „podpoře podnikání mladých prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy“má v praxi vést k lepšímu uplatnění školáků na trhu práce, říká europoslankyně.

Šojdrová také považuje za podstatnou část zářijového pléna výroční projev předsedy Komise Junckera o stavu EU, od kterého očekává, že přinese návrh komplexního řešení uprchlické krize. Podobně to vidí i Miroslav Poche.

„Lze předpokládat, že migrace bude podstatnou částí vystoupení předsedy Evropské komise ke stavu Unie. Právě tato rozprava bude asi nejdůležitější,“ řekl redakci. V rámci výboru pro průmysl se pak budou projednávat zpráva k energetické unii a také pozice k podzimnímu jednání o nové klimatické dohodě, což jsou témata, kterým se Poche v rámci svého portfolia věnuje.

Zahradil, který se v Parlamentu zabývá především volným obchodem, na podzim zaměří svou energii na dohodu s Vietnamem. „V průběhu podzimu se jako zpravodaj budu starat o rychlé a pokud možno hladké schválení obchodní dohody s Vietnamem, aby ji mohly ratifikovat členské státy a aby z ní české podniky mohly co nejrychleji těžit.“

Jednodenní plenární zasedání Parlamentu je poté naplánováno na 16. září. „Program miniplenárního zasedání zatím není znám, ale s velkou pravděpodobností se dá očekávat podobná  skladba témat, tedy nejpalčivějším problémem nadále bude především uprchlická krize,“ řekla redakci Konečná.

Hektické září pro Komisi                                                  

S nabitým programem počítá i Evropská komise, která musí podle slov Jourové pokročit ve spolupráci s členskými zeměmi v řešení migrační krize. Bude tak pokračovat například v úsilí o rozbíjení pašeráckých gangů, které vydělávají na lidských tragédiích příchozích uprchlíků. Dalšími tématy bude také zahájení debaty o revizi rozpočtu EU nebo nová strategie rozvoje vnitřního trhu.

Jourová: „Září bude mimořádně hektické,“

A co čeká konkrétně českou eurokomisařku? Má v plánu dotáhnout jednání se Spojenými státy o ochraně dat v komerční sféře a o pravidlech ochrany dat pří výměně informací mezi bezpečnostními složkami EU a USA. Klíčová také bude podle jejích slov příprava Rady ministrů spravedlnosti zejména v souvislosti s nařízením o Evropském veřejném žalobci. Chystá také konferenci o boji proti radikalizaci a terorismu.

„Zároveň mě čeká řada zahraničních cest – na Ukrajinu, kde pomáháme s reformou justice a v boji proti korupci, do Švédska přesvědčit parlament o potřebnosti Evropského žalobce a do Rakouska na návštěvu tábora pro uprchlé děti bez rodičů. Je to jen krátký výčet, září bude mimořádně hektické,“ říká Jourová.

Jourová: „Všichni, kdo se podílíme na návrzích nové legislativy o digitálním trhu, dokončujeme jejich přípravu a studie dopadu,“

Česká eurokomisařka, která má v rámci své agendy na starost i ochranu spotřebitelů, bude mít na podzim dost práce i s budováním jednotného digitálního trhu. „Všichni, kdo se podílíme na návrzích nové legislativy, dokončujeme jejich přípravu a studie dopadu.“ Jedná se například o copyright, lepší podmínky dodávek zboží při online nákupech nebo odstranění tzv. geoblockingu.

„Z mé agendy je to například harmonizace smluvních podmínek pro obchody online, ochrana dat nebo boj proti kyberkriminalitě. Se vším musíme během podzimu dosáhnout pokroku,“ uvedla Jourová.

Bude summit v září, nebo v říjnu?

K životu by se vzhledem k sílící imigrační krizi mohla brzy vrátit i Evropská rada. O mimořádném summitu se totiž začalo spekulovat po nálezu 71 mrtvých uprchlíků na kraji rakouské dálnice koncem srpna. Pokud se zvláštní summit EU v září neuskuteční, o uprchlické krizi se bude s nejvyšší pravděpodobností jednat na pravidelném setkání evropských lídrů 15. a 16. října.  

Koho však mimořádné jednání kvůli imigrační krizi zřejmě nemine, jsou unijní ministři vnitra, kteří se sejdou 14. září. Příliv uprchlíků je také důvodem setkání hlav států Visegrádské skupiny, které se uskuteční v pražské Strakově akademii již tento pátek.

Autor: Eliška Kubátová