EU s napětím sleduje vývoj v Gruzii

Zdroj: CreativeCommons.org

Gruzii zastihla ekonomická krize a desítky tisíc lidí vyšly do ulic s požadavkem odstoupení prezidenta Michaila Saakašviliho. Protesty organizuje opozice, která je jednotnější a vytrvalejší než kdy předtím. Američané varují před státním převratem, Evropa se obává o budoucnost projektu Nabucco a Rusko posiluje svoji vojenskou přítomnost v odštěpenecké Abcházii a Jižní Osetii.

Včera 9. dubna – na 20. výročí brutálně rozehnané protisovětské demonstrace, při níž zahynulo 20 lidí – vyšlo do ulic gruzínského hlavního města Tbilisi na 60 000 lidí, především studentů, důchodců a nezaměstnaných. Demostranti dali gruzínskému prezidentu Michailu Saakašvilimu, kterého k moci vynesla tzv. „Růžová revoluce“ v roce 2003, 24 hodin na to, aby rezignoval. Saakašviliho prezidentský mandát má vypršet až v roce 2013.

Opozice, která protesty organizuje, Saakašvilimu vyčítá především špatné vedení srpnové války s Ruskem, autokratické chování (zatýkání opozičních aktivistů a zavírání nezávislých médií) a nečinnost v otázce chudoby gruzínského obyvatelstva.

Masové demostrace přišly v období složité hospodářské situace a jen pár dní poté, co se rozhořely nepokoje v Moldavsku, další postsovětské republice. Nezaměstnanost se v Gruzii pohybuje mezi 10 až 20 % a podle některých odhadů se může vyšplhat až na 60 %. Ekonomická krize dopadla na gruzínce v daleko větší míře než například na sousední Arménii a to proto, že gruzínská ekonomika je daleko více provázána s globální ekonomikou.

Demonstrace trvají dál a zatím jsou pokojné. Nelze očekávat, že by Saakašvili přistoupil na požadavky opozice a dobrovolně odstoupil. Gruzínské úřady se poučili z roku 2007, kdy byly protivládní demostrace násilně rozehnány slzným plynem a gumovými projektily, a nyní hlásají právo lidí na pokojnou demonstraci. „Toto právo jim zaručuje ústava,“ říká náměstek ministra zahraničí Giga Bokeria „Mohou požadovat rezignaci, ale nedočkají se jí“.

Evropská unie sleduje celou událost s napětím. Její představitelé vyzývají ke konstruktivnímu dialogu mezi vládou a opozicí. Zvláštní zástupce Evropské unie pro jižní Kavkaz, vyslanec Peter Semneby, řekl, že ústavní problémy „se neřeší v ulicích, ale u jednacího stolu“. Český velvyslanec v Gruzii Ivan Jestřáb jménem předsednictví Evropské unie sdělil, že členské státy vývoj v Gruzii pečlivě sledují a jednají jak s vládou, tak s opozicí o budoucích krocích.

Evropská unie má zájem na politické stabilitě v Gruzii, neboť gruzínským územím má vést plánovaný plynovod Nabucco, jehož cílem je přispět k vyvázání EU z naprosté závislosti na dodávkách plynu z Ruska.

Rusku naopak současná situace vyhovuje. Podle pozorovatelů Evropské unie, kteří jsou v terénu od skončení srpnové války mezi Gruzií a Ruskem, Rusko posílilo svou vojenskou přítomnost v Abcházii a Jižní Osetii. Podle náměstkyně gruzínského ministra vnitra Eky Zguladze ale neexistuje spojitost mezi současnými protesty a posílením ruských jednotek na gruzínských hranicích. „Demonstrace budeme řešit, jakoby Rusko vůbec neexistovalo. Jde o dvě oddělené události,“ ubezpečila. Americká zpravodajská agentura Stratfor ale informovala o zvýšené aktivitě Rusů ve snaze odstranit prezidenta Saakašviliho. Prý se má na stranu demonstrantů přidat i řada členů vlády, informuje agentura.

Informace o posílení ruských vojenských jednotek na hranicích s Gruzií se objevily poté, co ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v souvislosti s protesty v Moldavsku ujistil Západ, že Rusko nebuduje žádné sféry vlivu. „Je nepřijatelné stavět je (postsovětské státy) před falešnou volbu – buď jste s námi, nebo proti nám. To povede jen k válce o sféry vlivu,“ řekl Lavrov.