Ukrajina: EU jedná o sankcích. Třetí fáze se řada zemí bojí

zdroj: Shutterstock; autor: Mark III Photonics

Unijní země se mají během dneška (1. července) poradit, jak dál postupovat vůči Rusku. Včera vypršelo ultimátum pro splnění požadavků, které měla EU na Ukrajině. Zatím se nezdá, že by byla Unie ochotná posunout se ke třetí fázi sankcí, tedy plošným ekonomickým opatřením. Některé země se obávají o své obchodní zájmy.

Na Ukrajině včera skončilo desetidenní příměří mezi ukrajinskými vládními silami a proruskými ozbrojenci na východě země.

Do včerejška měly být také splněny čtyři požadavky Evropské unie, která má dnes podle posledních zpráv rozhodnout o případném rozšíření sankcí vůči Rusku. Sejít by se kvůli tomu měli velvyslanci jednotlivých členských zemí.

Evropští prezidenti a premiéři na své schůzce na konci minulého týdne vyjádřili politování nad tím, že ukrajinské úřady sice vyhlášený klid zbraní respektovaly, ale ozbrojeným střetům se zabránit nepodařilo. 

Požadavky EU

Evropští státníci vyzvali všechny zúčastněné strany, aby se zapojily do plnění mírového plánu, který představil ukrajinský prezident Petro Porošenko.

Kromě toho mělo podle požadavků EU dojít k propuštění rukojmích včetně zadržených pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a k opětovnému předání tří hraničních přechodů na východě země pod správu ukrajinských úřadů.

Dalším požadavkem ze strany EU byla dohoda na mechanismu, který by umožnil pod dohledem OBSE kontrolovat dodržování příměří a ochranu ukrajinsko-ruské hranice.  

Zatím EU kvůli ruskému postupu na Ukrajině uvalila sankce na 61 Rusů a Ukrajinců, kterým zmrazila účty a přestala jim vydávat víza. Takzvané cílené sankce se dotkly také dvou krymských firem.

Aby se EU ve svých sankcích vůči Rusku přesunula na další úroveň a zavedla plošná hospodářská opatření, musel by o tom rozhodnout mimořádný summit prezidentů a premiérů.

Chytřejší sankce

Zatím se ale nezdá, že by členové EU chystali spuštění takzvané třetí fáze sankcí. Plošných ekonomických opatření se totiž některé země obávají kvůli možným dopadům na jejich obchodní vztahy s Ruskem. Například česká vláda zastává názor, že EU by se měla vyhnout sankcím, které v důsledku poškodí víc evropské země než Rusko.

Tomáš Prouza: „Jde o to, abychom našli nástroje, které budou mít větší dopad na toho, kdo má být sankcemi potrestán.“

„Pokud se dostaneme do takové ekonomické války, že si budeme vzájemně vršit blokované komodity, Rusové budou bez pochyby schopni vyhrotit situaci rychleji my,“ řekl EurActivu v nedávném rozhovoru státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Jestli bude chtít EU své sankční nástroje vůči Rusku posílit, měla by se podle něj zaměřit třeba na omezování investic nebo přístupu na finanční trhy. „Z pohledu modernizace ruské ekonomiky je EU významným zdrojem investic, které ji pomáhají posilovat. Jde o to, abychom dokázali najít takové nástroje, které budou mít větší dopad na toho, kdo má být sankcemi potrestán,“ dodal.

Rusko je až sedmým největším dovozcem českého zboží. V posledních letech ale hraje významnou roli v české exportní strategii. Vláda se obává například o osud výrobků strojírenského a automobilového průmyslu na ruském trhu.

Podobné obavy se ozývají ze Slovenska. Sociálnědemokratický premiér Robert Fico veřejně varoval, že ekonomické sankce by mohly mít pro Slovensko „brutální“ následky a mohly by snížit tempo růstu slovenského HDP z 3,1 % na 1 %. Nepředložil ovšem žádnou dopadovou studii, která by to potvrzovala.  

V Německu podle dřívějších zpráv tlačí velké firmy na vládu, aby se hospodářským sankcím vůči Rusku vyhnula. O své zájmy v Rusku mají starost třeba chemický gigant BASF, skupina Seimens nebo koncern Volkswagen.

Ve svém nedávném proslovu k německým poslancům dala ovšem kancléřka Angela Merkelová (CDU) najevo, že s případnou třetí fází sankcí její vláda počítá. „Diplomatické řešení situace na Ukrajině stále preferujeme. Pokud to ale bude potřeba, sankce se znovu dostanou na pořad dne – a tentokrát by to byla třetí fáze,“ řekla v Berlíně několik dní před evropským summitem.

Postavíme South Stream

Pro řadu zemí EU není Rusko důležité jen z hlediska zahraničního obchodu, ale také ve sféře energetiky.

Ruský prezident Vladimir Putin nedávno navštívil Vídeň, což podle zdrojů EurActivu některé evropské země v době vyhrocených vztahů s Ruskem pokládají za urážku.

Ruský exportér zemního plynu Gazprom při té příležitosti podepsal s rakouskou ropnou a plynárenskou společností OMV smlouvu na výstavbu rakouské větve vznikajícího ruského plynovodu South Stream.     

Z toho má vedle Rakouska odebírat ruský plyn Itálie. Trasa má vést přes území Bulharska, Srbska, Maďarska, Slovinska, Chorvatska a Řecka.

Evropská komise nedávno rozhodla o tom, že dvoustranné smlouvy těchto zemí s Ruskem odporují evropskému právu, které zakazuje, aby měli dovozci plynu kontrolu i nad plynovou infrastrukturou.

Dotčené země ale projekt nadále podporují a s Bulharskem už kvůli tomu Komise dokonce zahájila řízení kvůli porušování evropského práva. Kontroverze okolo South Streamu přispěly i k očekávanému pádu vlády nestraníka Plamena Orešarského.

Ruské jádro

Bulharsko na ruské společnosti spoléhá i v dalších sektorech své energetiky. Dlouhodobě se například diskutuje o výstavbě nových jaderných bloků v blízkosti města Belene, které by mohl vybudovat ruský Atomstrojexport.

„Ruskou“ jadernou elektrárnu chce i Maďarsko pod vedením Viktora Orbána (Fidesz). S Ruskem v dubnu podepsalo úvěr ve výši 10 miliard eur na výstavbu dvou nových reaktorů jaderné elektrárny Paks. Tento krok kritizovala levicová opozice, přivítala ho na druhé straně nacionalistická strana Jobbik. I Maďarsko patří mezi zastánce mírnějšího postupu Evropské unie vůči Rusku.

Autor: Adéla Denková/Síť portálů EurActiv