EU prodloužila sankce vůči Bělorusku

Běloruský prezident Alexander Lukašenko a ruský premiér Vladimir Putin; zdroj: www.kremlin.ru.

Rada ministrů pro evropské záležitosti a ministrů zahraničí včera (17.listopadu) prodloužila sankce vůči Bělorusku až do října příštího roku, ale zároveň zmrazila zákaz cestování pro vedoucí představitele režimu prezidenta Alexandra Lukašenka.

Dvoudenní jednání Rady ministrů pro evropské záležitosti a ministrů zahraničí, které se konalo 16. – 17. listopadu v Bruselu, rozhodlo o prodloužení restriktivních opatřeních, která zakazují cestování hlavních představitelů běloruského autoritativního režimu, v jehož čele stojí prezident Alexandr Lukašenko, o jeden rok. Zároveň ministři pozastavili platnost přijatých opatření, čímž umožnili, aby předáci Lukašenkova režimu i nadále neomezeně cestovali do zemí EU.

Rada svůj duální přístup vysvětlila tím, že kvůli „nedostatečně viditelnému pokroku“ v reformním procesu v Bělorusku nemůže sankce odvolat, ale zároveň není v zájmu EU režim zcela izolovat. Evropská unie totiž usiluje o to, aby byly v zemi nastartovány důležité reformy. Jedná se především o reformu volebního zákona, posun v otázce ochrany lidských práv a ukončení tvrdého postupu proti opozici a médiím. Unie rovněž požaduje, aby Lukašenkův režim zrušil trest smrti a začal registrovat nové politické subjekty.

Ministři ve svém prohlášení kromě kritiky „poslední diktatury v Evropě“ vyzdvihli ochotu Minsku podílet se na rozhovorech s Bruselem a uvítali propuštění několika politických vězňů. Jestliže bude Bělorusko i nadále s EU spolupracovat, může se dočkat plného odvolání sankcí, slibují ministři. V opačném případě se Bělorusko dočká jejich plného obnovení.

Zatím se však nezdá, že by prezident Lukašenko byl zavedení reforem podle představ EU nakloněn. Od února letošního roku například brání nově vzniklé Běloruské křesťanské-demokratické straně v existenci a podle agentury Reuters v září letošního roku prohlásil, že jeho země žádnou reformu volebního zákona nepotřebuje. Naopak oznámil, že se o křeslo běloruského prezidenta bude ucházet sám, a to již počtvrté za sebou.

Eurokomisařka pro vnější vztahy Benita Ferrero-Waldner vyjádřila své přesvědčení, že běloruský režim „pragmatický krok“ EU uvítá a bude s EU spolupracovat. „Doufám, že Bělorusko toho využije a bude to brát vážně. Také doufám, že tyto reformní plány povzbudí další kroky směrem k demokracii v Bělorusku,“ uvedla komisařka a připustila, že jednání mezi členskými státy EU o dalším postupu vůči Bělorusku nebyla jednoduchá. Zatímco Německo, Itálie, Španělsko, Řecko a další země usilovaly o oteplení vztahů mezi EU a Lukašenkovým Běloruskem, Nizozemsko a Velká Británie se domnívaly, že EU je vůči němu až příliš vstřícná. Přijatá dohoda je tedy dlouho vyjednávaným kompromisem, uvedla pro ČTK náměstkyně slovenského ministra zahraničí Olga Algayerová.

Evropská unie uvalila sankce na běloruského prezidenta a další vysoce postavené úředníky poté, co vyšlo najevo, že Lukašenko zmanipuloval prezidentské volby v roce 2006, které ho opětovně potvrdily v čele země. V říjnu roku 2008 pak EU sankce uvolnila, aby umožnila snazší průběh reforem (EurActiv 16.9.2008).

Součástí politiky otevřených dveří EU vůči Bělorusku je i začlenění této země do projektu tzv. Východního partnerství, jehož cílem je posílení politických a hospodářských vazeb na šest bývalých sovětských republik – Gruzie, Arménie, Ázerbájdžánu, Moldávie, Ukrajiny a Běloruska (EurActiv 11.5.2009).