V rovnosti žen a mužů si Česko pohoršilo, vyplývá ze studie. V rámci EU je až na 23. příčce

[© Pixabay]

Pokud bude vyrovnávání společenské pozice mužů a žen pokračovat současným tempem, dočkají se evropské ženy plné rovnoprávnosti za 60 let. Vyplývá to z dnešní zprávy Evropského institutu pro genderovou rovnost (EIGE), který představil každoroční index rovnosti žen a mužů.

Země Evropské unie se podle něj od loňska mírně zlepšily, stále však dosahují v průměru pouze zhruba dvou třetin ze sta možných bodů. Česko si v pořadí 28 zemí proti loňsku pohoršilo o dvě příčky na 23. místo.

Index hodnotí šest oblastí života: práci, peníze, zdraví, vzdělávání, podíl na moci a trávení času. Letošní data se vztahují k roku 2018, a proto žebříček zahrnuje i Británii, která Unii opustila v lednu.

EU si v celkovém hodnocení od loňska polepšila o půl bodu na 67,9 bodů ze sta, stále však má podle EIGE značné rezervy.

https://twitter.com/eurogender/status/1321745927846191105

„Koronavirová pandemie vážně ohrožuje pokroky v genderové rovnosti, což si nemůžeme dovolit,“ prohlásila dnes ředitelka unijního institutu Carlien Scheeleová s tím, že během pandemie se ženy mnohem častěji než muži věnují neplaceným pracím v domácnostech.

Nejlépe na severu a západě, hůře na jihu a východě

Nejlépe si v indexu dlouhodobě vedou skandinávské a západoevropské země, což letošní žebříček potvrdil. Na čele je Švédsko, které získalo 83,8 bodu, následují Dánsko, Francie, Finsko a Nizozemsko, jejichž skóre výrazně přesahuje 70 bodů.

Na opačném konci figurují za Českem již jen Polsko, Slovensko, Rumunsko, Maďarsko a poslední Řecko.

Český výsledek se od loňska zlepšil podobně jako ten celounijní o půl bodu na 56,2. Za posledních 13 let se české skóre zvýšilo celkem o 2,6 bodu. Nejmenší je podle indexu rovnoprávnost českých žen a mužů v podílu na moci, kde nedosahuje ani 30 procent. Naopak nejvíce se ČR blíží genderové vyváženosti ve zdravotní péči, kde dosáhla přes 86 bodů.

Senát vyzval vládu k nápravě nerovnosti v příjmech žen a mužů

Vláda by měla přijmout opatření k nápravě příjmových nerovností mezi ženami a muži, a to například podporou částečných pracovních úvazků. Dnes se na tom usnesl Senát při projednávání nové strategie EU.

Více žen na vyšších postech a v určitých oblastech

Nejvíce k celkovému zlepšování celounijního indexu přispívá zvyšující se zastoupení žen na vůdčích pozicích v politice, ekonomice či výzkumu. Od roku 2010 tvořil pokrok v oblasti podílu na moci dvě třetiny celkového zlepšení indexu.

EU však má stále největší rezervy právě v této oblasti, kde je podle EIGE jen těsně nad polovinou hodnoty odpovídající plné rovnosti.

Za zásadní problém označil institut přetrvávající koncentraci žen v určitých typech studijních oborů a poté i profesích. Některé země se sice snaží posilovat zastoupení žen ve vědě, technických profesích či informatice, podle EIGE se to však nedaří. Stejně neúspěšné jsou snahy dostat více mužů do zdravotní péče či na nižší stupně škol.

„Naše současnost i budoucnost je stále digitálnější, proto musíme zajistit, aby se ženy a dívky spravedlivě podílely na práci v tomto sektoru,“ uvedla k dnešní zprávě eurokomisařka pro rovné příležitosti Helena Dalliová.

Evropská komise letos zveřejnila plán, podle něhož by unijní země v příštích pěti letech měly omezit nejen nerovnost žen na pracovním trhu a ve výši platů, ale i další typy diskriminace na základě pohlaví.

Statistiky EIGE přicházejí v době, kdy Evropský parlament, respektive Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM), pořádá svůj první Evropský týden rovnosti pohlaví. Akce se koná u příležitosti 25. výročí Pekingské deklarace o pokroku v oblasti práv dívek a žen a rovnosti pohlaví.