EU má mít trh s energií, který nezničí spotřebitele. Komise přišla s nápady, jak na to

Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič a komisař pro klima a energetiku Miguel Arias Cañete; zdroj: Evropská komise

Nová pravidla trhu s elektřinou, vylepšený trh s uhlíkem, pravidla vyhovující spotřebitelům a přehlednější energetické štítky. Evropská komise dnes představila „letní balíček“ čtyř návrhů, které mají být prvními konkrétními kroky k energetické unii.

V Bruselu okurková sezóna nepanuje. Po dramatických jednáních s Řeckem se dnes pozornost upřela na energetickou unii. Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič a komisař pro klima a energetiku Miguel Arias Cañete představili první konkrétní návrhy, kterými se má EU v příštích měsících zabývat.

Zveřejnili balíček čtyř dokumentů, které obsahují:

  • pravidla pro fungování trhu s emisními povolenkami (EU ETS) po roce 2020
  • konzultační materiál k budoucí podobě evropského trhu s elektřinou
  • nápady na posílení pozice spotřebitelů, kteří by měli hrát na trhu s energií aktivní roli
  • nová pravidla pro štítkování elektrospotřebičů

„Pět měsíců po přijetí strategie pro energetickou unii předkládáme letní balíček, který je důkazem našeho odhodlání snížit emise uhlíku v naší ekonomice a svěřit spotřebitelům klíčovou úlohu při přechodu Evropy na nový energetický systém. Nejedná se jen o nový program pro spotřebitele, ale o nový program pro celou evropskou energetiku.“ řekl na tiskové konferenci místopředseda Šefčovič.

„Není náhoda, že jde o celý balík. Každé z těchto čtyř opatření nám pomůže plnit klimaticko-energetické cíle,“ dodal k tomu komisař Cañete.

„Revidovaný systém ETS pomůže snížit emise o množství, které ročně vyprodukuje Spojené království. Nová pravidla pro trh s elektřinou nás nasměrují k systému, který dokáže využívat produkci z obnovitelných zdrojů. Energetické štítky nám umožní ušetřit energii, kterou můžeme posílat do baltských zemí,“ uvedl přínosy, kterých chce Komise dosáhnout.

Revize emisního obchodování

Do evropského trhu s uhlíkem jsou zahrnuty elektrárny, teplárny a průmyslové podniky. Jeho úkolem je prostřednictvím zpoplatnění emisí CO2 přispět k naplňování evropské klimatické politiky. V současné době je cena emisních povolenek nízká, a tak má systém projít reformou. Europoslanci a členské země se nedávno dohodli na vzniku speciální rezervy, která má snížit přebytek povolenek na trhu. Teď ovšem Komise přichází s plánovanou „velkou revizí“. Na konci minulého roku totiž členské státy přijaly nové klimaticko-energetické cíle pro léta 2021 až 2030. Emise CO2 se mají do konce příští dekády snížit o 40 % oproti roku 1990. I systém ETS se musí na nadcházející desetiletí připravit.  

Mezi nejdůležitější body návrhu patří pravidla pro bezplatný příděl povolenek podnikům, které jsou ohroženy takzvaným únikem uhlíku. Znamená to, že by mohly kvůli vysokým nákladům odcházet mimo EU.

Podle českého europoslance Miroslava Pocheho (ČSSD) je revize EU ETS nejvýznamnější součástí „letního balíčku“.

„Je to krok k ambicióznější klimatické politice EU, kterou by měla ještě podpořit dohoda z klimatické konference v Paříži. Naší snahou by zároveň mělo být, aby tato klimatická politika neměla zničující dopad na evropský průmysl,“ řekl EurActivu ve včerejší anketě mezi europoslanci ze zemí Visegrádské skupiny, tedy Česka, Polska, Slovenska a Maďarska.

„Hlavním cílem musí být zajištění globální konkurenceschopnosti našeho průmyslu, ochrana pracovních míst a zajištění dostupných cen energie pro konečné spotřebitele,“ řekl k plánům Evropské komise jeho maďarský kolega z vládní strany Fidesz András Gyürk.

Nový model trhu s elektřinou

Jak bude v budoucnu vypadat evropský trh s elektřinou, to je jedna z nejzásadnější otázek spojených s energetickou unií.

„Česká republika bude usilovat o vytvoření bezpečného a skutečně funkčního energetického trhu bez umělých překážek, který bude stát na principech odpovědnosti, solidarity, důvěry a transparentnosti,“ řekl včera v Bruselu premiér Bohuslav Sobotka, který vystoupil na energetické konferenci organizované v rámci českého předsednictví Visegrádské skupiny.

Na modelu trhu s elektřinou například závisí, jestli vláda v budoucnu poskytne garance na výstavbu nových jaderných bloků, nebo jestli se je vyplatí stavět na komerční bázi, vysvětloval v nedávném rozhovoru pro EurActiv náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc.   

Komise v této fázi zahajuje veřejnou konzultaci, ve které se k novému tržnímu designu mohou vyjadřovat všichni zainteresovaní hráči. Teprve pak má vzniknout samotný návrh legislativy. Hlavním úkolem má být hladší zapojení obnovitelných zdrojů a dalších nových technologií do energetického systému. Posílit by se měla regionální spolupráce a mělo by zároveň dojít k větší decentralizaci. Větší důraz se tak má klást na výrobu z menších zdrojů. Počítá se také s úpravou pravidel pro samovýrobce.

„Nový úděl“ pro spotřebitele

Právě směrem k vlastní produkci energie by se měla podle Komise v příštích letech posunout velká část doposud „pasivních“ evropských spotřebitelů. I ti, kteří si energii nebudou sami vyrábět, by však měli mít možnost využívat chytré distribuční sítě, které jim umožní lépe kontrolovat svou spotřebu energie, využívat výhodnější cenové tarify nebo snadněji měnit dodavatele elektřiny. Zároveň chce Komise chránit zranitelné spotřebitele, na které by mohla mít měnící se situace na evropském trhu negativní dopady. Bojovat tak chce například s energetickou chudobou.

Přehlednější energetické štítkování

Oba komisaři dnes znovu zdůraznili, že na první místo chtějí v evropské energetice stavět energetickou účinnost. Jedním z opatření, která mají ke zvyšování efektivity přispívat, je štítkování spotřebičů podle jejich energetické náročnosti. Systém už v EU funguje, je ale stále méně přehledný, protože technologie se zlepšují a kategorie zvolené v minulosti už neodpovídají realitě.

Většina výrobků dnes spadá do nejvyšších tříd (A+++, A++, A+) a ve většině ostatních tříd se žádné produkty nenabízejí (v některých případech nejsou spotřebiče k dispozici ani v třídě A). Spotřebitelé se pak těžko vyznávají v tom, které výrobky si ve spotřebě energie stojí nejlépe: mohou si myslet, že nákupem spotřebiče třídy A+ si pořizují jeden z nejúčinnějších na trhu, ale někdy si ve skutečnosti kupují jeden z nejméně účinných. 

Proto se chce Komise vrátit k původnímu energetickému štítku se škálou označení od A do G.

Autor: Adéla Denková