EU je znepokojena kroky Teheránu, které porušují jeho jaderné závazky. USA považuje jednání Íránu za vydírání

© EPA-EFE/ABEDIN TAHERKENAREH 2020

Evropská unie zvýší snahu o zachování jaderné dohody s Teheránem z roku 2015, přestože ji rozhodnutí Íránu obohacovat uran až na 20 procent znepokojuje, uvedl dnes podle agentury AFP mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella.

S obohacováním uranu výrazně nad hranici stanovenou v dohodě již Írán začal, což podle včerejších informací agentury AP oznámila íránská vláda. Informaci potvrdila také Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE).

„Kroky Íránu nás velmi znepokojují. Jeho jednání představuje porušení jeho jaderných závazků a bude mít vážné důsledky,“ uvedl mluvčí Peter Stano. „Zároveň je ale velice důležité, abychom (jadernou) dohodu uchovali,“ sdělil Stano.

Tento už dříve avizovaný krok Teheránu včera kritizoval izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle něhož chce obohacováním uranu Írán získat jadernou zbraň.

„Izrael nedovolí Íránu vyrobit jadernou zbraň,“ vzkázal Netanjahu zemi, kterou považuje za úhlavního nepřítele a za největší riziko destabilizace regionu. Podle AP může být za dalším porušováním dohody ze strany Íránu i listopadový atentát na prominentního íránského jaderného fyzika Mohsena Fachrízádeha, z jehož vraždy viní íránské vedení izraelskou tajnou službu.

Spojené státy označily jednání Teheránu za formu „jaderného vydírání“.

„Obohacování uranu Íránem na 20 procent ve Fordow je jasným pokusem o vyhrocení jeho kampaně jaderného vydírání, pokusem, který bude nadále selhávat,“ uvedl včera mluvčí amerického ministerstva zahraničí podle agentury Reuters.

Írán hrozí odstoupením od smlouvy o nešíření jaderných zbraní

Francie, Německo a Spojené království podaly na Írán minulý týden stížnost kvůli nedodržování jaderné dohody z roku 2015. Írán v reakci pohrozil, že pokud bude stížnost řešit Rada bezpečnosti OSN, vypoví smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT).

Dosavadní íránské kroky

Írán dosud obohacoval uran na 4,5 procenta, i tím už ale porušil dohodu z roku 2015, která pro něj stanoví strop 3,67 procenta. Obohacováním se zvyšuje koncentrace izotopu 235, který je klíčový při jaderném štěpení uranu.

Pro jaderné elektrárny se uran obohacuje v jednotkách procent, pro výrobu jaderné zbraně je třeba obohacení na více než 85 procent. Teherán ale vždy tvrdil, že jeho jaderný výzkum je mírový a že o jadernou zbraň neusiluje.

Dohoda, která se nedodržuje

V dohodě, kterou v roce 2015 uzavřely Írán, USA, Rusko, Čína, Británie, Francie a Německo, se Teherán zavázal omezit jaderné aktivity výměnou za zrušení protiíránských sankcí.

Spojené státy, které dohodu podepsaly za prezidenta Baracka Obamy, od ní pod vedením Donalda Trumpa v roce 2018 odstoupily a sankce proti Íránu obnovily. Od té doby Teherán dohodu porušuje. Zbývající signatáři se dohodu snaží zachovat a minulý měsíc vyzvali Teherán, aby začal úmluvu opět plně dodržovat.

Další porušování smlouvy ze strany Íránu může zkomplikovat možné opětovné připojení USA. To dříve avizoval zvolený americký prezident Joe Biden. Pokud by se k dohodě USA vrátily a Írán by se zavázal k jejímu dodržování, mělo by se jednat o jejím rozšíření. Někteří signatáři navrhují, aby úmluva zahrnula i omezení íránského programu balistických raket. Teherán ale tvrdí, že o rozšíření dohody není třeba jednat.

Jakou roli sehrává EU v konfliktu mezi Teheránem a Washingtonem?

Evropští lídři po odstoupení Washingtonu od jaderné dohody s Teheránem opakovaně varovali před možnou eskalací napětí. Smrtí íránského generála se evropská noční můra stala skutečností. Unie nyní postupuje opatrně, ale zároveň pomalu.