EU jako bezzubý bojovník proti koronaviru? Komise může dělat jen to, co jí státy dovolí

© Shutterstock

Státy EU hledají odpověď na to, jak co nejlépe zvládnout současnou krizi okolo koronaviru. Evropská komise nedisponuje dostatečnými pravomocemi, aby na sebe mohla převzít kompletní zodpovědnost. Svoji podpůrnou roli však podle odborníka zvládá dobře.

Dopady pandemie nového koronaviru na Evropu se každým dnem zvětšují, státy přijímají nová a čím dál přísnější opatření. Výjimkou není ani Česká republika, kde se zatím potvrdilo 94 případů nákazy, a která rozhodla o dočasném uzavření škol a hromadných veřejných akcí. K podobným krokům sáhly například Rakousko, Portugalsko nebo Belgie.

Scénáře dalšího vývoje krize nevypadají zrovna pozitivně, podle bulharského premiéra Bojko Borisova na úterní videokonferenci premiérů a prezidentů EU zaznělo, že nákaza může výhledově ohrozit až 70 % Evropanů. Informační web unijní agentury ECDC prozatím v Evropě hlásí více než 17 tisíc případů, z toho přes 10 tisíc v Itálii. Více než 700 lidí zemřelo.

Nejnovější „politické“ informace z evropských zemí o koronaviru nabízí síť redakcí EURACTIV.

Brusel čelí koronaviru. Předseda europarlamentu je v karanténě, Komise financuje vývoj vakcíny

Evropský parlament kvůli obav z šíření koronaviru zkrátil své plenární zasedání na pouhý jeden den, zrušil veškerá hlasování a většinu naplánovaných rozprav. Některá témata – podle vedení parlamentu ta s největší prioritou – však v programu zůstala. A koronavirus mezi nimi nechybí.

Co zmůže Evropská komise

Při řešení tak rozsáhlé krize se nabízí otázka, kdo má za reakci na ni odpovědnost. Například v USA by odpověď byla vzhledem k federálnímu uspořádání určitě jednodušší. Evropská unie však není federací a musí respektovat hranice svých kompetencí vymezené primárním právem.

Český europoslanec Alexandr Vondra (ODS, ECR) si na sociálních sítích postěžoval, že Evropská komise není v boji proti koronaviru dostatečně aktivní a koordinace by měla probíhat lépe. Jeho kolega Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP) mu oponoval tím, že Komise se snaží o aktivnější roli, členské státy jí to ovšem nedovolují.

„Úlohou Komise je především podporovat členské státy při řešení krize a vydávat doporučení ohledně společného postupu,“ píše se na stránkách exekutivy.

Hlavní cíl představuje zabránit přijetí protichůdných opatření napříč státy EU. V rámci pravomocí či kompetencí, které má k dispozici, si Evropská komise podle odborníka na fungování EU Jana Kováře z Ústavu mezinárodních vztahů Praha vede dobře. Už na začátku února například zřídila „tým pro koordinaci reakce na politické úrovni“ složený z pěti eurokomisařů zodpovědných za relevantní rezorty.

„Byl aktivován mechanismus Komise pro koordinaci krizí ARGUS. Zároveň se konají pravidelná setkání krizového koordinačního výboru (CCC), aby byla zajištěna koordinace činností všech příslušných oddělení a útvarů Komise a agentur EU,“ doplňuje Komise.

Evropská komise přispěla ke zvládání koronavirové krize také vyčleněním desítek milionů eur na výzkum, celkově pak více než 200 milionů. Plánuje také použít tzv. systém včasného varování zaměřený na boj s dezinformacemi okolo nákazy. Jak upozornil Kovář, EK spustila také mechanismus civilní ochrany, který se běžně používá při požárech, povodních nebo jiných katastrofách, nedělá však z Komise hlavního zodpovědného, ale má za úkol zefektivnit reakci jednotlivých států na danou událost.

Nebezpečné dezinformace o koronaviru přibývají. EU je poprvé připravena použít systém včasného varování

Evropská unie v souvislosti s šířením dezinformací o novém koronaviru vůbec poprvé využila tzv. systém včasného varování (Rapid Alert System).

Exekutiva EU se zapojuje i na jiných frontách. „Komise na žádost usnadňuje a koordinuje mobilizování další pomoci, například poskytování ochranného materiálu a navracení občanů do vlasti. Komise rovněž spolufinancuje dopravu pomoci. Bruselské Středisko Komise pro koordinaci odezvy na mimořádné události má v tomto ohledu klíčovou úlohu a v Evropě i mimo ni pomáhá nepřetržitě všem zemím, které žádají o podporu,“ píše se na stránkách EK.

Země chtějí kontrolu nad citlivými oblastmi

Dávat Komisi za vinu nedostatečnou koordinaci reakce na šíření nákazy není vhodné i z toho důvodu, že tzv. opatření pro integrovanou politickou reakci na krize (IPCR), od 2. března plně aktivované, má v rukou předsednictví Rady EU a Komise je mu podřízena. Poslední slovo tak mají státy. Ke koordinovanější reakci na současnou krizi by dle Kovářových slov bylo zapotřebí přenesení rozsáhlejších pravomocí na nadnárodní úroveň, k tomu by se však musely revidovat základní smlouvy EU.

Podle Kováře se dá pochopit, proč si členské země chtějí zachovat poslední slovo v tak citlivých oblastech, jako je zdravotnictví nebo ochrana hranic. „Komisi se například nelíbilo, že některé země zakazovaly vývoz roušek, chtěla koordinovanou reakci,“ řekl odborník s tím, že EK však státům nemohla nic nařídit. Nadnárodní úroveň s většími kompetencemi by podle něj například mohla nechat zdravotnický materiál převézt z méně postižených zemí do Itálie, kde byl potřeba.

Česko čelí kritice. Požaduje spolupráci EU v boji proti koronaviru, pomáhat se však zdráhá

Itálie od minulého týdne žádá ostatní členské státy EU o pomoc s bojem proti koronaviru. Prosí je zejména o roušky a další ochranné pomůcky. Na její žádost podle informací EURACTIV.com odpověděl jeden jediný stát.

Ochrana vnitřních hranic pak představuje speciální případ, kdy jsou pravomoci částečně sdílené. „Mají to v kompetenci členské státy, ale je tam mechanismus – země musí informovat Komisi a další členské státy. Musí dokázat, že nemůže namísto uzavření hranic přijmout vhodnější opatření, třeba policejní kontroly,“ vysvětlil Kovář. Konkrétně Rakousko v současné době zvažuje dočasně uzavřít svou jižní hranici pro neotestované lidi, Komisi o tom však zatím neinformovalo. Není zcela jasné, jestli na to má v souvislosti s koronavirem vůbec právo.

Smysl pozice komisaře pro řešení krizí

Při rozdělování resortů v Evropské komisi se často objevuje kritika, že pravidlo stejného počtu eurokomisařů jako členských zemí má za následek rozmělnění agendy a vznik „zbytečných“ portfolií. Podle Kováře to však určitě neplatí u pozice komisaře pro řešení krizí, kterou zastává Slovinec Janez Lenarčič.

„Mechanismus civilní ochrany je budován někdy od začátku nového milénia, státy mohou v rámci různých platforem sdílet například hasičské vrtulníky,“ poznamenal expert s tím, že často je nutné poskytnout pomoc napříč resorty, žádoucí je tedy kromě operační koordinace i ta politická na nejvyšší úrovni.

Lenarčič, mimo jiné „Evropský koordinátor reakce na mimořádné události“, je zodpovědný za vedení výše zmíněného „krizového“ týmu eurokomisařů. Doplňují ho Stella Kyriakidesová, která má na starost veškeré zdravotní otázky, Ylva Johanssonová odpovědná za otázky týkající se hranic, Adina Văleanová rešící problematiku mobility, a Paolo Gentiloni, který má na starost makroekonomické aspekty. Slovinec Lenarčič zároveň řídí spolupráci s unijní agenturou Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), která vydává každodenní zhodnocení rizik spojených s šířením nového viru COVID-19.

Zmírnění ekonomických dopadů

Ještě v jedné oblasti může Evropská komise přispět, a to ve zmírnění ekonomických dopadů na členské státy, což bude úkol především pro Paola Gentiloniho. EK bude spravovat nový fond s objemem 25 miliard eur (asi 640 miliard korun), na jehož vytvoření se shodla Evropská rada tento týden. Tyto peníze budou určeny na zdravotnické systémy jednotlivých zemí, pro malé a střední firmy, pro trh práce a další citlivé části ekonomiky.

Unie chce zmírnit ekonomické dopady koronaviru, vyčlení na to 640 miliard korun

Evropská unie v rámci boje s novým typem koronaviru umožní státní pomoc pro postižené firmy a vytvoří investiční fond v hodnotě 25 miliard eur (asi 640 miliard Kč) s cílem zmírnit dlouhodobý ekonomický dopad současné epidemie.

Komise zároveň přehodnotí fiskální pravidla pro státy eurozóny, které bude možné aplikovat pružněji, například v otázce maximálního rozpočtového schodku. „To je velice důležité právě pro Itálii, která to [krizi kolem koronaviru] opravdu nejméně potřebuje. Kvůli bankám, kvůli HDP, kvůli rozpočtovému schodku, pro ně je to opravdu velký problém,“ podotkl Kovář. Dodal, že zmírnění pravidel fiskálního kompaktu může zemi jižní Evropy v těžké situaci pomoct.