EU hledá cesty, jak zatočit s daňovými úniky

zdroj: Shutterstock; autor: PhotographyByMK.

Daňové úniky obírají státní kasy v Evropské unii o miliardy eur. Komise se proto snaží hledat cesty, jak situaci zlepšit. Její návrhy jsou nyní podrobovány diskusi ve členských státech a také v Evropském parlamentu. Mezi nejdůležitější otázky, které se v této souvislosti řeší, patří to, zda balíček zabrání přesouvání zisků do daňových rájů a jaký bude jeho skutečný dopad na nadnárodní firmy.

Evropská kasa přichází ročně o desítky miliard eur. Podle Evropské komise to mají na svědomí nadnárodní společnosti, které se vyhýbají daňovým povinnostem. Některé z nich platí až téměř o třetinu nižší daně než podniky, které působí pouze v jedné zemi.

Boj proti daňovým únikům patří k dlouhodobým prioritám unijních institucí a stejně je tak tomu i v případě Junckerovy Komise, která se úřadu ujala v roce 2014. Ve světle aféry LuxLeaks Evropská komise představila několik návrhů, které by měly pomoct situaci zlepšit. Téma v posledních dnech znovu ožilo s kauzou Panama Papers, která odhalila více než 200 tisíc offshorových společností a jejich tajných vlastníků, mezi nimiž figurovala i jména známých politiků a slavných osobností.

Zatím poslední iniciativu Komise představil tento týden v úterý evropský komisař pro finanční služby Jonathan Hill. Plán má přinutit velké firmy, tedy takové, jejichž celoroční tržby přesahují 750 milionů eur (v přepočtu 20,3 miliardy korun), aby zveřejňovaly informace o výši svých zisků a také o tom, jaké daně platí v jednotlivých zemích EU a mimo ně. Podle Komise nejde o nic nového. „Jedná se o informace, které (společnosti) již sbírají a poskytují státním daňovým úřadům,“ řekl Hill. Týkat by se to mělo přibližně šesti tisíc firem, dodal.

Platit daně tam, kde jsou zisky

Kromě včerejšího návrhu je na stole také balíček návrhů proti daňovým únikům u nadnárodních společností, se kterým Komise přišla letos v lednu. Projednáván je nyní v Evropském parlamentu a věnují se mu také členské státy.

Komise si od jeho zavedení slibuje harmonizaci právních předpisů v oblasti daní v jednotlivých zemích EU, která by měla přispět k tomu, že se nadnárodní firmy nebudou vyhýbat daňovým povinnostem. Balíček, jehož základním mottem je, aby firmy platily daně tam, kde vytvářejí zisky, je zejména zvýšení transparentnosti mezi členskými státy a zajištění spravedlivější hospodářské soutěže na jednotném trhu EU pro všechny podniky.

„Jelikož opatření mají za cíl zamezit vyhýbání se placení daně, je jasné, že balíček přinese prospěch většině firem v Evropě včetně České republiky, a to tím, že narovná podmínky mezi těmi, kteří nemohou využít agresivní plánování, a těmi, kteří jej naopak využít mohou,“ uvedl na nedávné diskusi, která se věnovala tomu, zda balíček skutečně zabrání přesouvání zisků do daňových rájů, Dieter Kischel z Evropské komise. Podle jeho slov totiž platí, že většina firem v Evropě své příjmy poctivě zdaňuje.

Bude balíček stačit?

Ač boj proti daňovým únikům obecně Česká republika podporuje, podle Mileny Hrdinkové z rezortu financí, nebude jednoduché navrhovaná opatření Komise přijmout. Důvodem je zejména to, že návrhy musí v Radě EU jednomyslně podpořit všechny členské státy EU. Komise by se proto podle ní měla soustředit zejména na prosazování alternativ, jako je efektivní a přiměřené zdanění spotřeby a limity daňové zátěže.

„Ze všech předchozích návrhů v oblasti korporátních daní dosud uspěly pouze návrhy zaměřené na posílení spolupráce mezi daňovými správami,“ řekla Hrdinková na zmiňované diskusi.

Princip, podle kterého by firmy měly platit daně v místě, kde vytvářejí zisky, podporuje český europoslanec Luděk Niedermayer (EPP), který působí také jako člen Speciálního výboru pro daňová rozhodnutí Evropského parlamentu. Samotný balíček je ale podle něj nedostačující a Evropská komise bude muset přijít s dalšími opatřeními.

„V návrhu Komise například chybí některá opatření, která stojí za zvážení. Jedná se o sladění definic a daňového statutu stálých provozoven,“ říká Niedermayer s tím, že dlouhodobým cílem by pak měla být harmonizace daňových základů a eventuální konsolidace.

Komise zachází moc daleko

Iniciativa Evropské komise proti daňové optimalizaci našla podporu i mezi zástupci českých podniků. Určité obavy ale i tak u nich stále přetrvávají. „I když do budoucna nelze v možných navazujících krocích vyloučit rizika spojená například s tím, jak EU jako celek či jednotlivé státy budou dílčí opatření specifikovat, chtěli bychom věřit, že nedojde k jejich zpřísňování a rozšiřování požadavků kladených na daňové subjekty,“ píše se například v únorovém stanovisku Svazu průmyslu a dopravy ČR (SPD ČR) k návrhům.

Předseda Expertního týmu SPD ČR pro daně a pojištění Jiří Nekovář je přesvědčen, že návrh Komise už nyní zachází příliš daleko, a postavení evropských firem tak může komplikovat. Spolu s ředitelem Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Ladislavem Minčičem se shodují v tom, že v přirozeně heterogenním prostředí (byť integrovaném) budou firmy přesouvat své aktivity do oblastí, které budou pro jejich podnikání slibovat příznivější podmínky.

Lucie Bednárová

Debatu „Balíček proti daňové optimalizaci: Mají nadnárodní firmy platit daně tam, kde nejvíce vydělávají?“ organizovala Česká podnikatelská reprezentace při EU (CEBRE) společně se Zastoupením Evropské komise v ČR a Informační kanceláří Evropského parlamentu v ČR.