EU chce zavést kvóty na přerozdělení uprchlíků, Češi jsou rázně proti

zdroj: WikimediaCommons; autor: Vlastní dílo Autor Spiridon Ion Cepleanu.

Stoupající počet tragédií ve Středozemním moři přiměl Evropu jednat o nové migrační strategii. V dnes představeném návrhu agendy pro migraci Komise plánuje přijmout až 20 tisíc nových uprchlíků, kteří budou nově přerozděleni do členských států EU na základě kvót. Nejen Česká republika, ale i státy východní Evropy a Británie jsou rázně proti. Ostrá kritika zaznívá i mezi českými europoslanci.

Evropa již nemůže nečinně přihlížet stále se zvyšujícímu počtu úmrtí běženců ve Středozemním moři. V takovém duchu se nese nová agenda pro migraci, kterou dnes představila Evropská komise.  Do Evropy každý den připlouvají stovky uprchlíků zejména z Blízkého východu a Afriky, konkrétně ze Sýrie, Eritrei, Iráku či Afghánistánu, aby zde zažádali o azyl, a uprchli tak před nebezpečím, které jim hrozí v zemích původu.

„Tragické ztráty na životech ve Středozemním moři šokovaly všechny Evropany. Naši občané očekávají, že členské státy a evropské orgány zabrání tomu, aby se tato tragédie neopakovala ve stejné intenzitě,“ řekl na úvod první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans při představení ambiciózního migračního plánu.

Nová migrační strategie navazuje na závěry mimořádného summitu Evropské rady z druhé poloviny dubna, kde se evropští lídři shodli mimo jiné na trojnásobení finančních prostředků na záchranné akce agentury Frontex ve Středozemí. Námořní operace Triton a Poseidon monitorující pohyb uprchlíků by tak měly získat až 89 milionů eur. Přetrvala i myšlenka o boji s pašeráky a převaděči, proti kterým by měly být zahájena operace v rámci společné obranné a bezpečnostní politiky (SBOP).

Nově plán ale počítá s přesídlením až 20 tisíci uprchlíků ze třetích zemí do EU. Návrh tohoto celoevropského programu má Komise předložit do konce května a na jeho realizaci bude pro roky 2015 a 2016 vyčleněno 50 milionů eur.

Kamenem úrazu migrační agendy však jsou kvóty na přerozdělování uprchlíků, proti kterým brojí nejen Česká republika, ale i Velká Británie, Polsko nebo Maďarsko, které požadují, aby systém fungoval na principu dobrovolnosti. Dnes vydaná agenda však vyzývá k odpovědnosti a solidaritě mezi členskými státy.

Přes kvóty nejede vlak

„Za migraci nesou společnou odpovědnost všechny členské státy. Proto je všechny nyní vyzýváme, aby se na řešení tohoto problému historických rozměrů podílely,“ řekla vysoká představitelka a místopředsedkyně Komise Frederica Mogheriniová.

Bezprecedentní návrh Komise má pomoci členským státům, které dnes čelí největšímu přílivu migrantů. Jedná se například o Německo, které podle statistického úřadu Eurostat v loňském roce přijalo na 47.600 migrantů, nebo Švédsko (33 tisíc), Francii (20.600) a Itálii (20.600). Naproti tomu Česko poskytlo azyl celkem 765 lidem.

Dočasný mechanismus přerozdělování osob má Komise navrhnout do konce května. Přerozdělení uprchlíků by však měla probíhat na základě distribučního klíče, který bude brát v potaz počet obyvatel přijímací země, HDP, počet stávajících uprchlíků nebo míru nezaměstnanosti.

Proti kvótám se dlouhodobě vyslovuje premiér Bohuslav Sobotka, který tvrdí, že rozhodnutí jednotlivých států musí být dobrovolné.

„Přesidlování nemůže vyřešit příčinu nedávných tragédií. Ta totiž neleží na březích Evropy, ale za nimi. A proto by měla mít EU dostatek odvahy řešit ji efektivně především právě tam,“ říká český premiér. Je podle něj potřeba poskytnout pomoc uprchlíkům co nejblíže jejich domovu, ale také zemím, kde se nachází největší počet vysídlených osob, jako je Jordánsko nebo Turecko.

Proti zavádění kvót na přesidlování uprchlíků je i většina českých europoslanců.

„Vždy jsem byl proti těmto kvótám a vždy budu. Hlasoval jsem proti tomu v Evropském parlamentu a budu hlasovat znovu,“ říká europoslanec Petr Mach (EFD/ Svobodní).

S přerozdělováním uprchlíků nesouhlasí ani europoslanec Tomáš Zdechovský (EPP/ KDU-ČSL). „Bezesporu je nutné, aby Evropská unie přišla s řešením, jak naložit se stále rostoucími počty uprchlíků, kteří přicházejí do Evropy. Nemyslím si však, že zavedení povinných kvót je tím správným krokem,“ řekl EurActivu.

„Plán Junckerovy komise na zavedení kvót na přerozdělování uprchlíků je fackou stranám vládní koalice, jejichž europoslanci Junckera a jeho komisi podpořili, zatímco vláda se teď bude muset postavit proti němu,“ říká europoslanec Jan Zahradil (ODS/ ECR).

„Agenda pro migraci navržená Evropskou komisí se konečně snaží o ucelený přístup k tomuto fenoménu, včetně zahraniční a bezpečnostní dimenze. Návrh na povinné kvóty přistěhovalců do jednotlivých zemí EU však považuji za nešťastný," sdělil redakci další český europoslanec Petr Ježek (ALDE).

I když s návrhem kvót Ježek nesouhlasí, je potřeba mít na zřeteli, že ho podporuje většina členských států a Evropského parlamentu, a to byl také důvod, proč „jej Evropská komise v souladu s obecnou praxí do agendy zařadila. „To nesouvisí primárně s osobou jejího předsedy ležící kolegovi v žaludku," dodal.

Nová migrační strategie není jen snahou rychle reagovat na aktuální krizi ve Středomoří, snaží se také o změnu migrační politiky z dlouhodobější perspektivy. EU by tak měla více usilovat o snížení atraktivity Evropy pro nelegální migraci a naopak posílit tu legální, která pomáhá zvýšit demografickou křivku Unie. Komise se chce také zaměřit na prapůvodní příčiny toho, proč lidé do Evropy přicházejí, a intenzivněji se tak podílet na řízení konfliktů a krizí za vnějšími hranicemi.

Autor: Eliška Kubátová