EU chce více spolupracovat se sousedními zeměmi v oblasti energie a migrace

Evropská unie usiluje o posílení vztahů se sousedními zeměmi v oblastech ekonomické spolupráce, energie a migrace, aniž by ale těmto zemím nabídla perspektivu plného členství v EU. Evropská komise za tímto účelem pozvala své jižní a východní partnery na konferenci do Bruselu.

Souvislosti:

V roce 2004 byla vytvořena Evropská politika sousedství (ENP), která se zaměřuje na navázání užších vztahů se zeměmi sousedícími s Evropskou unií bez vyhlídky na členství v EU. ENP zahrnuje šestnáct sousedních států na jih od hranic Unie (Alžírsko, Egypt, Jordánsko, Izrael, Libanon, Libye, Maroko, Sýrie, Tunisko, Západní břeh a pásmo Gazy) a na východ (Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina).

V prosinci 2006 Evropská komise navrhla vylepšení ENP na „ENP+“. Nový Evropský nástroj sousedství a partnerství (ENPI) byl představen v letošním roce jako komplexní fond na podporu spolupráce s novým mandátem Evropské investiční banky (EIB) poskytovat půjčky.

Prostřednictvím této politiky se EU snaží podporovat větší ekonomický rozvoj, stabilitu a lepší vládnutí ve svém sousedství. Ovšem navzdory skutečnosti, že ENP je často prezentována jako alternativa rozšíření Unie, tato politika opomíjí podstatný podnět k bolestným reformám: perspektivu členství v EU.

Témata:

Konference ENP, která se včera konala v Bruselu, byla první, na které se setkali zástupci z EU a všech partnerských zemí. Mnoho zemí bylo zastoupeno na ministerské úrovni. Komisařka pro vnější vztahy Benita Ferrero-Waldner prohlásila, že hlavním cílem konference bylo „naslouchat“.

Zcela jasně uvedla, že EU chce posílit svoji sousedskou politiku, zejména v oblastech ekonomické spolupráce, energie, migrace a finanční pomoci.

Představila několik oblastí, ve kterých EU usiluje o užší vztahy se sousedními zeměmi:

  • Unie nabízí komplexní Dohody o volném obchodu a prohloubení ekonomické integrace se svými sousedy, jestliže budou partneři souhlasit s provedením zásadních reforem.
  • Energie představuje důležitý aspekt Evropské politiky sousedství. Pomáhá plnit potřebu energetické bezpečnosti EU. Spolupráce v oblasti Černého moře, která zahrnuje současné členy EU a kandidátské země, je toho příkladem. Bilaterální dohody existují s Ukrajinou, Ázerbájdžánem a Marokem a EU doufá, že se jí podaří uzavřít obdobné dohody s Egyptem a Alžírskem.
  • Evropská unie také nabízí svobodu cestování a příznivé vízové procedury pro své sousedy. Zároveň Evropská komise usiluje o potírání nelegální migrace a vytvoření více příležitostí pro legální migraci z partnerských zemí. Komise chce dále předložit tzv. partnerství mobility, jehož cílem je povolit občanům sousedních zemí odstěhovat se do EU a získat pracovní povolení.
  • ENP také nabízí finanční pomoc těm partnerům, kteří učinili pokrok ve svých cílech vládnutí. Povoluje dále využití evropských fondů k investování větších finančních částek půjčených od dalších mezinárodních finančních institucí jako je např. EIB.

Nové výsledky průzkumu Eurobarometru ukázaly, že občané EU se nyní o své sousedy moc nezajímají. Více než polovina dotázaných (54%) uvedla, že je nezajímá, co se děje v zemích sousedících s EU (v roce 2006 to bylo 48% lidí). Znalost ENP také zůstává nízká. Velká většina dotázaných (80%) prohlásila, že vůbec netuší, že takováto politika existuje.

Stanoviska:

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso řekl, že v některých aspektech politiky sousedství je potřeba „velké energie od EU a jejich partnerů“. Slavnostně také, prohlásil, že zpětná vazba na konferenci „pomůže v následujících letech formovat ENP“.

Ukrajinský velvyslanec u EU Roman Shpek řekl: „Nemůžeme považovat ENP za adekvátní základ pro vztahy EU-Ukrajina. Můžeme ji považovat pouze za nástroj, který uznává, že Ukrajina je integrální součástí Evropy.“

Moldavský ministr zahraničních věcí Andrei Stratan uvedl: „Návrhy předložené Komisí na posílení ENP jsou už velkým krokem vpřed, ale stále to nesplňuje naše očekávání.“