EU chce rozbít ruský monopol na dodávky jaderného paliva do střední Evropy

Jaderná elektrárna Dukovany; zdroj: Shutterstock; autor: Daniel Prudek

Japonsko-americká společnost Westinghouse získala 2 miliony eur na projekt, který má usnadnit licencování alternativního paliva pro ruské reaktory typu VVER. Ty jsou i v obou českých jaderných elektrárnách. EU chce prostřednictvím této podpory zvýšit diverzifikaci dodávek do zemí střední Evropy. Do projektu se zapojil i Ústav jaderného výzkumu Řež.

Westinghouse získal evropské peníze na projekt, který má v jaderných reaktorech ruské výroby usnadnit využití paliva od jiných dodavatelů než z Ruska. Spolupracovat s ním bude i Ústav jaderného výzkumu (ÚJV) Řež. 

V rámci své nové strategie energetické bezpečnosti z května minulého roku chce totiž EU zvýšit diverzifikaci nejen v dodávkách zemního plynu, ale také jaderného paliva.

Projekt se zaměří na licencování alternativního paliva pro tlakovodní reaktory typu VVER, kterých je v EU celkem 18 (čtyři typu VVER-1000 a čtrnáct staršího typu VVER-440).

Elektřinu vyrábějí v pěti členských zemích – Bulharsku, Česku, Finsku, Maďarsku a Slovensku.

Začarovaný kruh

V současné době zajišťují veškeré dodávky do těchto reaktorů ruské firmy, ačkoliv japonsko-americký Westinghouse nebo francouzská Areva by palivo teoreticky dodávat mohly.

Mezi lety 2001 a 2007 ostatně Westinghouse dodával palivo do finské elektrárny Loviisa se dvěma reaktory typu VVER-440. V letech 2000 a 2010 zásoboval také českou elektrárnu Temelín s jejími reaktory VVER-1000.

Situace ale připomíná začarovaný kruh, jak ukazuje shrnutí studie věnované energetické bezpečnosti, jejíž plná verze má být zveřejněna na podzim. 

„Westinghouse tvrdí, že s investicí 20 milionů dolarů by mohl výrobu palivových článků obnovit, pokud by se mohl vrátit na trh. Trvalo by to však minimálně dva roky. Úspory z rozsahu hrají do karet ruskému TVEL,“ píše autorský tým z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a Pražského institutu bezpečnostních studií (PSSI).

Američané se totiž mohou na trh vrátit, pouze pokud najdou zákazníky. To se ovšem stane jen tehdy, když bude firma schopna dodávat za přijatelnou cenu. Pro investici do výrobních zařízení však podnik znovu potřebuje jistotu, že jeho produkt najde uplatnění, konstatuje studie. 

Diverzifikace dodávek

Volba dodavatele paliva se na druhé straně nemusí řídit jen podle financí. Na přelomu roku se Westinghouse dohodl s ukrajinským Energoatomem na výrazném rozšíření dodávek pro jaderné elektrárny na Ukrajině.

Cestu si chce pootevřít i v zemích EU. K tomu by mohla přispět právě dotace ve výši 2 milionů eur z výzkumného a vzdělávacího programu Euratomu, který je součástí rámcového evropského programu Horizont 2020.

 „Proces certifikace paliva od nového dodavatele je finančně i časově velmi nákladný proces, který je nutné provést pro každý typ reaktoru zvlášť,“ říká Milan Mika z ÚJV Řež. 

„Účelem projektu je tedy identifikace, zpracování a vyhodnocení nutných bezpečnostních analýz nutných pro certifikaci paliva od dodavatelů ze západní Evropy, Ameriky nebo Japonska a zajistit vyhovění mezinárodním evropským i národním bezpečnostním standardům,“ vysvětlil EurActivu, o co půjde.

Využít zkušenosti

Westinghouse projekt koordinuje a celkem je do něj zapojeno ještě osm evropských partnerů. Španělský podnik ENUSA a britská National Nuclear Laboratory mají zkušenosti s vývojem, licencováním a výrobou paliva Westinghouse pro reaktory VVER-440 a jeho provozem ve finské elektrárně Loviisa

ÚJV Řež, Slovenský výzkumný ústav VUJE, ukrajinské vědecké centrum NSC KIPT z Charkova a Lappeenrantská technická univerzita ve Finsku zase disponují znalostmi z oblasti bezpečnostních analýz, licencování a spolupráce s místními úřady.

„Vzhledem k tomu, že záměrem projektu je využití předchozích zkušenosti s palivem od západních dodavatelů v reaktorech VVER, byli jsme přizváni jako spoluúčastnici,“ připomíná Mika zkušenosti s „americkým“ palivem, které se dodávalo do Temelína.

Výzkumné centrum Evropské komise (JRC-ITU) a slovenský NucleoCon jsou pak experty na vývoj a adaptaci výpočetního kódu TRANS-URANUS, který se užívá pro bezpečnostní analýzy paliva v tlakovodních reaktorech.

Autor: Adéla Denková