EU: Za školky a služební zákon Česko chválíme, jinde je ale pokrok stále omezený

zdroj: vlada.cz

Tento článek je součástí Special reportu: ČR a Evropský semestr

V Česku stále přetrvávají rozsáhlé daňové úniky a korupce, na trhu práce nejsou dostatečně zastoupeny některé znevýhodněné skupiny obyvatel, jako jsou Romové nebo matky malých dětí. Česko má navíc nízkou úroveň dopravní infrastruktury, nedostatek učitelů a kvalita českého vysokoškolského vzdělávání je pochybná. To jsou hlavní výtky Komise v hodnocení Česka v rámci tzv. evropského semestru. Pokrok vidí v přijetí zákonů o dětských skupinách a státní službě.

Bojovat s daňovými úniky a zjednodušit daňový systém, účinněji potírat korupci ve veřejné správě, zvýšit počet mateřských školek, reformovat vysoké školství nebo snížit daně osobám s nízkými příjmy. To jsou hlavní doporučení pro Českou republiku na následující rok, které mají přispět k posílení ekonomiky země. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise, která v rámci tzv. evropského semestru každý rok hodnotí vývoj členských zemí v oblasti hospodářské politiky a přijatých reformách. 

„Evropská komise ve své zprávě pro Česko opět uhodila hřebíček na hlavičku“

Letošní doporučení Komise se oproti těm z předešlých let změnila jen málo. EU Česku již od roku 2013 nejčastěji vyčítá nedostatek jeslí a školek, vysoké zdanění práce nebo korupci. Z hodnocení vývoje za poslední rok tak vyplývá, že Česká republika dosáhla v mnoha oblastech pouze omezeného pokroku. Dobrou zprávou je, že se počet doporučení oproti loňským sedmi snížil na čtyři, tvrdí státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

„Evropská komise ve své zprávě pro Česko opět uhodila hřebíček na hlavičku, zejména v popisu současného stavu,“ řekl EurActivu ekonom Jan Jedlička. Podle něj má řada problémů, které EU předkládá, společného jmenovatele v nízké kvalitě a výkonnosti institucí.

Ženy by pracovaly rády, nejsou ale školky

Trnem v patě v každoročním unijním hodnocení České republiky zůstává politika zaměstnanosti. Přestože letošní zpráva Komise kladně hodnotí růst zaměstnanosti a to i mezi skupinami, jako jsou mladí lidé či nekvalifikovaní pracovníci, stále existují sociální skupiny, kterých se toto zlepšení netýká.

Romové, rodiče s malými dětmi, nebo osoby se zdravotním postižením jsou podle zprávy při vstupu na trh práce stále znevýhodněni. Komise tento problém připisuje zejména špatnému fungování pracovních úřadů, které těmto skupinám nedokáží usnadnit přechod do pracovního života. Úřady tak například neposkytují dostatečnou pomoc při hledání zaměstnání nebo profesní poradenství.

Druhým závažným problém je podle Komise nedostatečná účast žen na trhu práce, která je dána hlavně velmi nízkým počtem mateřských školek a omezenými možnostmi pružné pracovní doby. Matky s malými dětmi tak často nemají možnost pracovat i v případě, že by o to mělo zájem. Podle studie, kterou si Komise nechala vypracovat, by 13 % 35letých vysokoškolsky vzdělaných matek na rodičovské dovolené ráno pracovalo, pokud by měly příležitost.

„Podnikatelé by uvítali, aby si státní správa předávala informace mezi sebou a nezatěžovala podnikatele svými dotazy“

„S navrženým doporučením ke zvýšení nabídky dostupných služeb péče o děti souhlasíme. Nedávno přijatá opatření, jako je zákon o dětské skupině, nebo zvýšení finanční podpory z národních i evropských zdrojů, se dosud plně neprojevila ve statistikách zaměstnanosti žen s dětmi,“ řekla  EurActivu ředitelka odboru EU a mezinárodní spolupráce Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Zuzana Zajarošová s tím, že nedostatek služeb péče o děti skutečně brání rychlejšímu návratu žen na trh práce.

Celkově však Zajarošová považuje za velký pokrok to, že MPSV obdrželo v rámci evropského semestru pouze jedno doporučení týkající se právě péče o předškolní děti. Z unijních doporučení oproti loňsku například zmizelo rychlejší zvyšování věku odchodu do důchodu, nebo zaměstnanost starších osob a mládeže.

Zase ta korupce

Jistého pokroku Česko podle zprávy Komise dosáhlo také díky služebnímu zákonu, který vstoupil v platnost 1. ledna letošního roku. Tímto krokem země prý začala řešit problémy ve státní správě, která se ale i přesto potýká s mnoha nedostatky, píše Komise. Podle ekonoma Jedličky však Brusel na služební zákon nahlíží skrz růžové brýle.

„Osobně úplně nesdílím optimismus Evropské komise, že došlo k pokroku v oblasti zlepšení kvality státní správy pod vlivem přijetí zákona o státní službě nebo lepší správě prostředků z EU,“ řekl EurActivu.

Zpráva Komise totiž uvádí, že se nakládání s evropskými penězi v roce 2014 zlepšilo, problémy však zůstávají v zadávání veřejných zakázek. Ty jsou podle Komise netransparentní a potýkají se s častým střetem zájmů.

Korupce tak navzdory přijatým protikorupčním akčním plánům českých vlád (poslední z listopadu 2014) stále přetrvává a řešení korupce, o které se Česko v posledních letech snaží, se podle Komise zpožďuje. To má následně vliv na růst ekonomiky země. Neefektivnost veřejné správy totiž ovlivňuje rozdělování veřejných prostředků a zhoršuje podnikatelské prostředí. Komise proto Česku doporučuje zavedení centrálního registru veřejných zakázek.

Tiskový mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba tvrdí, že se podnikatelské prostředí v České republice v uplynulém období zlepšilo, i když některé problémy přetrvávají.

„Pozitivní posun se projevil i v hodnocení ČR v různých žebříčcích. Tak například v publikaci Světové banky Doing Business 2015 se ČR umístila na 44. místě ze 189 zemí, což je oproti předchozímu ročníku zlepšení o 31 míst,“ řekl Kotrba redakci.

Větší efektivnosti veřejné správy by podle Kotrby bylo dosaženo prostřednictvím její elektronizace, což požadují i české podniky. „Podnikatelé by uvítali, aby si státní správa předávala informace mezi s sebou a nezatěžovala podnikatele svými dotazy,“ řekl EurActivu. Na nedostatečnou digitalizaci české veřejné správy ve své zprávě upozorňuje i Komise. Podle ní by efektivní e-Government mohl státní správě ušetřit až 20 % současných nákladů. 

V Česku jsou rozšířené daňové úniky hlavně u DPH a spotřební daně

Česko má daňový systém zjednodušovat, dělá ale opak

Další z problémů, který Komise Česku dlouhodobě vyčítá a i letošní zpráva se mu intenzivně věnuje, jsou daňové uniky. Ty jsou podle Bruselu rozšířené hlavně v oblasti DPH a spotřebních daní. Komise však oceňuje snahu české vlády za poslední rok, kdy byla rozšířena daňová povinnost na více druhů zboží a služeb a byla zavedena definice nespolehlivého plátce DPH.

Výběr daní však zůstává vysoce nákladný jak pro daňovou správu, tak pro daňové poplatníky, píše Komise. Je totiž dvakrát tak dražší, než je unijní průměr. Elektronická nebo předvyplněná daňová přiznání jsou stále využívána spíš výjimečně a celý proces je pro poplatníky navíc velmi časově náročný, kritizuje zemi Brusel.

Komisi se také nelíbí, že místo toho, aby se česká vláda snažila systém výběru DPH zjednodušit, zavedla v roce 2014 její třetí sazbu. Vedle základní sazby DPH 21 % a první snížené sazby ve výši 15 % přibyla další 10% daň na léky, knihy či kojeneckou výživu.

EU kritizuje i příliš vysoké zdanění práce, zejména v případě osob s nízkými příjmy a bezdětných. Komise proto doporučuje, aby se daňové zatížení přesunulo z této oblasti například do daně z nemovitostí či ekologické daně, které jsou s výjimkou případu zdanění pohonných hmot stále velmi nízké.

„Za účelem snížení vysokého zdanění práce byla od letošního roku například znovu zavedena možnost uplatnění slevy na poplatníka u daně z příjmů fyzických osob i pro pracující důchodce. Zvýšila se také sleva na dani na druhé a další dítě, v čemž hodlá vláda pokračovat i v roce 2016,“ říká státní tajemník Prouza.

„Za klíčové považujeme to, že došlo ke schválení Operačního programu dopravy, a Česko tak může čerpat až 125 miliard korun“

Jak je na tom kvalita znalostí českých vysokoškoláků?

Stejně jako vloni Komise Česku doporučuje reformovat vzdělávací systém. Výsledky vzdělávání se sice lepší, některé problémy ale stále přetrvávají. V Česku roste počet vysokoškolských studentů, Komise však má obavy o kvalitu jejich znalostí. Zlepšení by mohla přinést reforma vysokého školství, která byla vládou přijata v březnu letošního roku a která má striktněji dohlížet na kvalitu terciárního vzdělávání a budoucí uplatnění absolventů na trhu práce.

Česko má dále zatraktivnit povolání učitele a přilákat tak talentované uchazeče o studium na pedagogických oborech. České základní školství se prý potýká s nedostatkem kvalitních učitelů, kteří o takové zaměstnání nemají zájem kvůli nízkým platům a negativnímu vnímání profese. Do září roku 2016 by měl proto být zaveden nový kariérní systém, který má zvýšit jak počet nových učitelů, tak jejich profesní rozvoj.

Stejně jako v loňském roce EU kritizuje nedostatečnou podporu škol a žáků, kteří mají slabé studijní výsledky. Velmi omezený pokrok navíc Česko udělalo při zajištění inkluzivnějšího vzdělávání (zejména v podobě zařazování dětí do běžných škol) i přesto, že vláda v loňském roce přijala komplexní strategii. Mladí lidé ze slabého socioekonomického zázemí, včetně Romů, jsou méně úspěšní ve vzdělávání i na trhu práce, tvrdí Komise. Jedním z jejích doporučen proto je zvýšit školní docházku u takto znevýhodněných dětí.

„Inkluzivní opatření a rozvoj rovného přístupu ke vzdělávání v ČR, mimo jiné se zvláštním zaměřením na romskou populaci, je hlavní cílovou oblastí nového Operačního programu Výzkum, vývoj, vzdělávání,“ říká Prouza s odvoláním na schválení nového operačního programu tento týden.

Zaostalá dopravní infrastruktura

Přestože v tomto směru Komise nenavrhuje pro následující krok žádné konkrétní opatření, považuje dopravní infrastrukturu v ČR za nedostatečnou. Špatná výkonnost dopravních služeb totiž podstatně zvyšuje vývozní náklady Česka, které jsou podle zprávy přibližně o 15 % vyšší než průměr Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

S tím souhlasí i ekonom Jedlička. „Dopravní infrastrukturu jsme na západoevropské poměry nedokázali dobudovat ani 25 let po pádu železné opony,“ řekl redakci.

Komise vidí problém zejména v nedostatečné úrovni investic, které se v této oblasti v posledních letech snižovaly. Až v roce 2014 došlo k jejich zvýšení a to hlavně díky financování z fondů EU.

Podle tiskového mluvčího Ministerstva dopravy Tomáše Neřolda se bude výrazněji stavět od letošního roku.

„Ve srovnání s předchozími lety, kdy došlo k výraznému poklesu, se letos zahájí celkem 69 dopravních staveb za 53,8 miliard korun a v roce 2016 celkem 68 staveb za 114,6 miliard korun,“ řekl redakci. Za klíčové považuje také to, že došlo ke schválení Operačního programu Doprava, a Česko tak může čerpat až 125 miliard korun.

Autor: Eliška Kubátová