EU by dnes měla dát zelenou misi v Rafáhu

gaza

Ministři zahraničí členských zemí EU by dnes měli schválit monitorovací misi, která bude působit na hraničním přechodu Rafáh mezi Egyptem a pásmem Gazy. Jednat budou i o možných důsledcích nového vnitropolitického vývoje v Izraeli.

Rada EU by na dnešním jednání měla schválit vyslání monitorovací mise k hraničnímu přechodu Rafáh, o které požádal Izrael i Palestinská samospráva. Jedná se o první misi Unie v oblastí Blízkého východu. Kontingent o síle 50–70 mužů povede italský generál Pietro Pistolese, který by měl dnes dorazit do Izraele, aby připravil operační plán celé akce. Přechod mezi pásmem Gazy a Egyptem se bude otvírat tento pátek (25. listopadu). V průběhu týdne by do Rafáhu měl dorazit první oddíl pozorovatelů a expertů EU, který bude čítat 12 osob. Jednou z otázek, které budou muset být ještě vyřešeny, je bezpečnostní tým, který bude pozorovatele zajišťovat. Tuto jednotku poskytne buď EU, nebo Palestinská samospráva. Zájem personálně zajistit misi do Rafáhu již kromě Itálie projevila také Velká Británie a Německo, přidávají se i ostatní členské země. Česká republika se patrně této operace účastnit nebude, protože ministr zahraničí Cyril Svoboda jako jediný vstoupil proti přímé účasti EU v této misi.

Cílem mise EU je uklidnit izraelské obavy, že přes Rafáh budou do Gazy proudit zbraně a bojovníci. Pozorovatelé EU budou také sloužit jako zprostředkovatelé mezi Palestinci, kteří budou přechod spravovat a Izraelci, kteří si podrží kontrolu nad děním v Rafáhu pomocí sledování uzavřeného televizního okruhu, který bude na přechodu zprovozněn. Účastníci mise EU budou také školit a trénovat palestinský personál hraničního přechodu.

Poslední detaily příprav otevření hraničního přechodu Rafáh dojednali představitelé Palestinské samosprávy a Izraele v neděli. K úspěšnému ukončení jednání podle některých komentátorů výrazně přispěla i americká ministryně zahraničí Condoleezza Rice. Rafáh bude prvním hraničním přechodem z palestinských území, který nebude pod kontrolou Izraele. Podle izraelského deníku Jerusalem Post Palestinská samospráva zároveň výrazně zvýšila své úsilí o zajištění bezpečnosti s cílem ukončit anarchii, která na palestinských územích panuje. Podle představitelů izraelského ministerstva obrany ale Izrael musí stále provádět operace jak v pásmu Gazy, tak na Západním břehu, aby předešel teroristickým útokům.

Ministři zahraničí Unie budou dnes také jednat o vnitropolitickém vývoji v Izraeli. Premiér Ariel Šaron požádal prezidenta Moše Kacava o rozpuštění Knesetu. Koaliční vláda národní jednoty, která prosadila stažení izraelských osadníků z pásma Gazy, vydržela pouze jeden rok. Předčasné volby by se měly odehrát nejpozději do čtyř měsíců. Premiéra Šarona přinutil k tomuto kroku především čerstvě zvolený předseda Strany práce Amir Perec, který chce stranu obrátit více nalevo. Šaron zároveň oznámil, že opouští svou stranu Likud, kde působil zhruba třicet let. Na základě odporu k Šaronovu novému kurzu teritoriálních ústupků, jak ho nazývají jeho odpůrci, se uvnitř Likudu zformovalo několik protišaronovských křídel, nejsilnější z nich vede bývalý premiér Benjamin Netanjahu. Do předčasných voleb chce odstupující premiér jít v čele nového centristického politického uskupení, kam by podle Jerusalem Post mohl vstoupit i odstupující předseda Strany práce Šimon Peres. Šaron (77) a Peres (82) jsou posledními politickými reprezentanty generace, která bojovala za izraelskou nezávislost. Podporu Šaronovým plánům vyjádřili již někteří poslanci Knesetu za stranu Likud. Vzhledem k narůstající popularitě premiéra dávají komentátoři nové straně v předčasných volbách naději na úspěch. EU se obává, že tento vývoj bude mít výrazný dopad na mírový proces.