EP a nová maďarská ústava: mnohem méně odpůrců, než se čekalo

Viktor Orbán, maďarský premiér; zdroj: Maďarské předsednictví EU.

Návrh maďarské ústavy se při včerejší (30. března) prezentaci v Evropském parlamentu setkal jen se slabým nesouhlasem. Organizátoři z maďarských vládních středo-pravicových stran totiž využili nepřítomnosti socialistických poslanců.

Vzhledem k tomu, že středo-levicová frakce Socialisté a demokraté (S&D) měla vlastní schůzi v Athénách, a že v Evropském parlamentu od posledních voleb nezasedají žádní maďarští liberálové, sklidila nová maďarská ústava u poslanců méně kritiky, než se obecně očekávalo.

Slyšení předsedal europoslanec za Fidesz József Szájer, místopředseda Evropské lidové strany (EPP) a předseda tříčlenné poslanecké skupiny, která ústavu připravovala. Slovo dával převážně těm, kteří ústavu podporují.

Text národní ústavy členského státu není v žádném případě v kompetenci Evropského parlamentu, ale podle slov poslankyně Cecilie Wikström z Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) je to otázka společných hodnot a parlament by se k ní měl vyjádřit.

Lajos Bokros, jediný maďarský europoslanec, který patří ke kritikům navrhované ústavy, si stěžoval, že jej Szájer dlouho přehlížel, když se hlásil o slovo.

Bokros, člen maďarské strany Magyar Demokrata Fórum, která je přidružená k Evropské konzervativní a reformní skupině (ECR), se v poloprázdném sále skutečně hlásil poměrně dlouho, než dostal malou chvilku pro vyjádření.

Bokros tvrdil, že ústavu kritizuje řada maďarských politiků, protože poškozuje právní stát a demokracii v Maďarsku. Mezi kritiky jmenoval László Sólyoma, bývalého maďarského prezidenta a prvního předsedu Ústavního soudu, Pétera Paczolaye, současného předsedu Ústavního soudu, Andráse Baka, předsedu Nejvyššího soudu, Jánose Kise, bývalého předsedu maďarských liberálů, a  Ernő Kállaie, ombudsmana pro práva etnických menšin.

Europoslanec tvrdil, že zatímco je stát reorganizován, dochází k odstraňování systému brzd a protiváh.

Nejostřejší útok ale přišel od britské liberální europoslankyně baronky Sarah Ludford, která napadla ústavu hned kvůli několika jejím bodům.

Ludford uvedla, že jako liberálka vidí, že „toto není liberální ústava.“ Vyjádřila obavy z „iredentistických“ a „velmi nebezpečných“ prohlášení v ústavě, která mají ochraňovat Maďary v zahraničí.

Dále řekla, že definice rodiny jako svazku muže a ženy neodpovídá modernímu životu, a že záměr ústavy chránit plod se rovná zákazu interrupce. Ludford také poukázala na to, že v části věnované diskriminaci ústava zapomíná na sexuální diskriminaci.

Baronka také trvala na tom, že předpokládané právo rodičů volit za své nezletilé potomky je „velmi sporné“, a to i z pohledu evropských voleb.

Soudě podle reakce Józsefa Szájera a jeho stranického kolegy europoslance György Schöpflina, je nejdůležitější novinkou to, že právě tento návrh byl odmítán maďarskou parlamentní většinou, kterou tvoří Fidesz, a byl z návrhu ústavy vypuštěn.

Na obvinění z údajného „iredentismu“ Szájer odpověděl, že navrhovaný text se nijak neliší od současné ústavy. Ke zmíněné definicí rodiny dodal, že pochází z nedávného rozhodnutí Ústavního soudu. K problematice ochrany plodu řekl, že text nemá v úmyslu zakázat interrupci, ale přichází s „povinností, aby stát vytvořil odpovídající instituce.“

Přestože Fidesz je stranou přidruženou k Evropské lidové straně (EPP), pochyby o ústavě zazněly i od ní. Elmar Brok, přední německý poslanec za lidovce, kritizoval ústavu za to, že omezuje kompetence Ústavního soudu. Maďarsko totiž nedávno přijalo retroaktivní daňové zákony, které jsou zaujaté vůči německým firmám v zemi.

Z diskuse také vyplynulo, že pravděpodobně po přijetí návrhu svůj názor na ústavu vyjádří i Benátská komise Rady Evropy, specializovaný nezávislý orgán, který poskytuje rady v ústavních záležitostech zemím střední a východní Evropy.