Energetika: europoslanci požadují větší solidaritu mezi členskými státy

Plynovod

Evropský parlament na včerejším plenárním zasedání schválil zprávu týkající se energetické bezpečnosti Unie. Poslanci požadují lepší propojení sítí, významné investice do jádra a ambicióznější cíle pro boj s klimatickými změnami. Diskuse se díky nedávné krizi točila především okolo bezpečnosti dodávek zemního plynu.

Témata:

Europoslanci včera jasnou většinou schválili zprávu poslankyně Anne Laperrouze (ALDE) zaměřenou na „druhý strategický přezkum energetické politiky“ (Second Strategic Energy Review). První Strategic Energy Review vydala Komise v roce 2007 jako součást informační kampaně ke schválení ambiciózních cílů z března tohoto roku („20-20-20“). Second Strategic Energy Review představila Komise v listopadu minulého roku. Soustřeďuje se především na zajištění energetické bezpečnosti sedmadvacítky a také uvádí hlavní předpokládané priority pro Komisi, která tu stávající vystřídá v létě. Energetická bezpečnost bude, zvlášť po lednové krizi, jistě také jedním z hlavních bodů při jednání Evropské rady v březnu tohoto roku.

Plyn, plyn, plyn

O tom, jaké téma bude dominovat poslanecké diskusi o energetice, nepanovaly žádné pochybnosti. Lednová krize okolo dodávek zemního plynu z Ruska přes Ukrajinu ukázala v plném světle, jak je Evropa zranitelná.

Europoslanci chystají pro zajištění dostatečného množství plynu v unijních sítích následující recepty. Předně navrhují revizi směrnice o bezpečnosti dodávek zemního plynu z roku 2004. Nová verze legislativy by podle poslanců měla ukládat členským zemím vypracování akčních plánů zaměřených na koordinované řízení dodávek v případě krize, společné vyhlašování stavu nouze a na opatření ve prospěch postižených zemí.

Je třeba také zajistit rozšíření zásobníků tak, aby pro celou Unii vydržel zemní plyn na 90 dní od kompletního „uzavření kohoutků“. V případě krize by podle poslanců členské země měly projevit vzájemnou solidaritu, což však v současnosti znemožňuje nedostatečné propojení unijních sítí (schází především koridor sever-jih). Parlament také podporuje výstavbu terminálů pro zkapalnělý plyn a diverzifikaci pomocí nových plynovodů (Nabucco, South Stream atd.).

Jelikož se odhaduje, že do roku 2030 vzroste závislost Unie na dovozu fosilních paliv z dnešních 50% na 70%, neobejde se Unie bez intenzivního vyjednávání se stávajícími partnery. Podle europoslanců by se EU měla snažit o dojednání třístranné dohody s Ruskem a Ukrajinou zajišťující do budoucna stabilní dodávky i v případě obchodních sporů s jakoukoliv tranzitní zemí.

Ochrana klimatu a úspory

Parlament po členských zemích požaduje, aby přijaly nové a mnohem ambicióznější cíle v oblasti energetické účinnosti a ochrany klimatu. Konkrétně do roku 2050 by podle poslanců bylo dobré snížit emise CO2 o 80%, zvýšit energetickou účinnost o 35% a zajistit podíl obnovitelných zdrojů energie ve výši 60%. Připomeňme jen, že podle stávajícího plánu by do roku 2020 měla Unie dosáhnout podílů 20-20-20 pro všechny uvedené oblasti.

Jádro má zelenou

Vzhledem k nestabilitě dodávek energií ze zahraničí a problémům fosilních paliv s vypouštěním skleníkových plynů kladou europoslanci důraz na využívání atomových elektráren při současném zapojení nejmodernějších bezpečných technologií. Parlament vyzývá Komisi k připravení plánu na rozvoj jádra v zemích sedmadvacítky.

Stanoviska:

Andris Piebalgs, komisař pro energetiku, na páteční konferenci v Ostravě prohlásil, že Second Strategic Energy Review bude představovat dobrý základ pro zajištění stability dodávek. Řekl to jako nástin dalších kroků ze strany Komise a komentář k snaze českého předsednictví prosadit do popředí evropské energetické politiky energetickou bezpečnost.

Libor Rouček (PES) připomněl, že závislost EU na dovozech energie neustále roste a tato závislost „představuje vážné ohrožení naší bezpečnosti, stability a prosperity”. Domnívá se proto, že „trojí cíl stanovený pro rok 2020 je z bezpečnostního, hospodářského i ekologického hlediska správný”. K naplnění tohoto cíle je však nutno postupovat společně. „Pro vytvoření společné energetické politiky je nutno dokončit ratifikaci Lisabonské smlouvy a předložit návrh této společné energetické politiky”, zdůraznil. Na vnitřním trhu je pak zapotřebí především dokončit propojenost evropských energetických soustav, bez nichž by doložka o vzájemné solidaritě zůstala pouze prázdným pojmem.

Miloslav Ransdorf (GUE/NGL) ve svém příspěvku zdůraznil dva aspekty: v první řadě nutnost vybudovat „integrovaný energetický systém v Evropě”, který by propojoval jednotlivé druhy energií a jednotlivé sítě tak, aby bylo možné nahradit případné výpadky. Druhým aspektem je nutnost „navázat tyto energetické sítě na obdobné sítě v jiných oblastech, tzn. sítě dopravní a sítě komunikační”, aby mezi nimi existovala určitá symetrie. Úlohu sítí přitom považuje do budoucna za velmi významnou.

Europoslankyně za zelené Rebacca Harms si myslí, že schválená zpráva připravuje půdu pro budoucí státní subvence na výstavbu jaderných reaktorů, s čímž podle ní souhlasí i Komise. Harms volá po vyvážené strategii a co největším zapojení OZE. Zároveň připomněla, že 38% poslanců hlasovalo proti prosazování jádra.