Energetická unie: Komise přichází s prvními návrhy. Co bude zajímat ČR a sousedy?

Český premiér Bohuslav Sobotka a místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič; zdroj: Úřad vlády ČR

Co v energetice trápí ČR, Polsko, Slovensko a Maďarsko, a jak si s tím poradí v rámci energetické unie? Česko předsedá Visegrádské skupině, která tyto čtyři země sdružuje, a dnes v Evropském parlamentu pořádala konferenci věnovanou právě energetice. Zeptali jsme se „visegrádských europoslanců“, co má V4 od energetické unie čekat. Už zítra Evropská komise představí první konkrétní návrhy.

„Energetická bezpečnost není pouhým synonymem pro bezpečnost dodávek zemního plynu. Naopak, pojem energetická bezpečnost je daleko širší a zahrnuje také aspekty cenové dostupnosti energie nebo udržitelnosti energetiky,“ řekl dnes premiér Bohuslav Sobotka v Evropském parlamentu na konferenci věnované energetice střední Evropy.

Je podle něj dobře, že si to uvědomuje i Evropská komise, která letos navrhla vytvoření energetické unie a už zítra se chystá přijít s prvními kousky energetické legislativy.

Sobotka slíbil, že se Česko bude snažit o úspěšnou realizaci evropských plánů i během svého předsednictví ve Visegrádské skupině, které převzalo na začátku července.

Která témata budou nejdůležitější pro visegrádský region a jakých priorit by se měla V4 držet?

Spolupráce Česka, Maďarska, Polska a Slovenska podle něj ukazuje, že tyto země mají mnoho společného. V řadě ohledů to prý platí i v energetice. Na to chce Praha navázat.

„Česká republika bude usilovat o vytvoření bezpečného a skutečně funkčního energetického trhu bez umělých překážek, který bude stát na principech odpovědnosti, solidarity, důvěry a transparentnosti,“ řekl při zahájení akce, kterou Česko v Bruselu uspořádalo právě jako nová předsednická země Visegrádu.

Spolupráce V4 se podle něj ovšem nemůže omezovat jen na kontakty mezi čtyřmi hlavními městy, ale měla by fungovat také v evropských institucích.

„Chci se také v této souvislosti obrátit na členy Evropského parlamentu a vyzvat vás, abyste v co nejvyšší možné míře využívali možnosti, které Visegrádská spolupráce nabízí. Vnímejme se navzájem jako partneři v regionu, kteří společnými silami mohou bojovat za zájmy občanů,“ řekl europoslancům.

EurActiv se proto zeptal členů Evropského parlamentu z visegrádských zemí, jak se dívají na očekávaný „letní balíček“ legislativních návrhů, ve kterém má zítra Evropská komise představit svou představu o podobě trhu s elektřinou, revizi systému emisního obchodování, postavení spotřebitelů energie a novém systému energetického štítkování.

Která témata budou nejdůležitější pro visegrádský region a jakých priorit by se měla V4 držet?

Oslovili jsme členy výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (pokud je to relevantní, uvádíme i jejich příslušnost k jiným výborům), a dostali jsme odpovědi z těchto frakcí:

  • EPP – Evropská lidová strana
  • S&D – Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu
  • ECR – Skupina Evropských konzervativců a reformistů
  • Greens/EFA – Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance

ANKETA:

András Gyürk, Maďarsko, Fidesz, EPP
člen výboru pro průmysl, výzkum a energetiku

Klíčovým tématem chystaného balíčku bude pro V4 revize systému emisního obchodování. Měli bychom zajistit, že při revizi bude správně podchyceno riziko úniku uhlíku (tzv. carbon leakage, tedy přesun energeticky náročných odvětví do jiných oblastí světa – pozn. red.), které v našich zemích hrozí. Hlavním cílem musí být zajištění globální konkurenceschopnosti našeho průmyslu, ochrana pracovních míst a zajištění dostupných cen energie pro konečné spotřebitele.

Adam Gierek, Polsko, UP, S&D
člen výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a náhradník ve výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Předsednictví Visegrádské skupiny převzala Česká republika, která správně určila energetickou unii jako důležité téma, jehož význam pramení z geografických specifik a nedávného ekonomického vývoje členů skupiny. Tyto země spojuje potřeba diverzifikace dodávek plynu, podobné složení energetických mixů, stejně jako chuť k přeshraniční energetické spolupráci. Zdá se, že země Visegrádu mají podobný přístup ke klimatické agendě a k energetické transformaci, která by se měla více zakládat na energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti, spíše než na přílišných ambicích ve snižování podílu fosilních paliv.

Vladimír Maňka, Slovensko, SMER-SD, S&D
náhradník ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (člen rozpočtového výboru)

Jsme region, který je dnes nejzranitelnější. Proto bude chtít Komise ve střední a jihovýchodní Evropě posílit spolupráci, solidaritu a důvěru. Členské země dnes v celé míře neplní právní předpisy v oblasti energetiky, zejména pokud jde o třetí balíček předpisů pro vnitřní trh s energií. Tam budou zřejmě směřovat první kroky Komise, která bude přísně prosazovat pravidla hospodářské soutěže zakotvené ve Smlouvě.

Země V4 by měly ve svých politikách vnímat jako prioritu energetickou účinnost. Jeden z kroků, které v této oblasti přinesou okamžité efekty, je využívání evropských fondů na renovaci bytového fondu. Proto Komise v tomto a příštím roce postupně přehodnotí právní předpisy o energetické účinnosti. Ačkoliv je třeba kroky na zvýšení efektivity přijímat ve všech odvětvích ekonomiky, Komise se zaměří zejména na ty, které mají největší potenciál – především na dopravu a budovy.

Miroslav Poche, Česká republika, ČSSD, S&D
člen výboru pro průmysl, výzkum a energetiku

Za nejdůležitější část „letního balíčku“ považuji revizi systému obchodování s emisními povolenkami. Je to krok k ambicióznější klimatické politice EU, kterou by měla ještě podpořit dohoda z klimatické konference v Paříži. Naší snahou by ale zároveň mělo být, aby tato klimatická politika EU neměla zničující dopad na evropský průmysl. A to zejména, pokud z pařížských jednání na podzim dohoda nevzejde. Podobně důležitá však bude legislativa k nastavení společného trhu s elektrickou energií. Komise zatím připravuje pouze konzultační materiál. Přesto se bude jednat o velmi důležité téma pro Českou republiku, protože nová legislativa může mít vliv mimo jiné také na cenu elektřiny pro koncové spotřebitele. 

Marek Gróbarczyk, Polsko, PiS, ECR
člen výboru pro průmysl, výzkum a energetiku

V kontextu energetické unie je nejpalčivějším tématem zajištění energetické bezpečnosti našeho regionu. „Letní balíček“ Evropské komise by měl proto zajistit, že země V4 budou méně zranitelné vůči vnějším šokům způsobeným dodavateli, kteří energii využívají jako politickou zbraň. Navýšení produkce z vlastních zdrojů energie pomůže oslabit páky, které mohou tito dodavatelé vůči střední a východní Evropě využívat. Návrh Komise proto musí zajistit rovné příležitosti pro všechny energetické technologie, které přispívají k energetické bezpečnosti Evropy, ale také k energeticko-klimatickým cílům, jako jsou nízkouhlíkové zdroje a jaderná energie. Tento požadavek vychází přímo z Lisabonské smlouvy, která dává členským zemím právo definovat svůj vlastní energetický mix.

Evžen Tošenovský, Česká republika, ODS, ECR
člen výboru pro průmysl, výzkum a energetiku

Energetika, respektive projekt energetické unie, je obrovským tématem. Za šest let v Bruselu jsem nepozoroval, že by země V4 v této oblasti výrazně a systematicky táhly za jeden provaz, spíše se pro jednotlivá témata hledaly různorodé koalice. Znám český program pro předsednictví V4, ale nedovedu odhadnout, jak se státy budou schopny v praxi, a zejména v detailech shodnout, když dojde na konkrétní návrhy ze strany Komise. Každá ze zemí Visegrádské skupiny má jiné geografické podmínky, z logiky věci proto bude dávat přednost jinému energetickému mixu. Co máme společné, je zájem na fungujícím jednotném trhu s elektřinou a plynem a na energetické bezpečnosti. Takže prioritou by určitě mělo zůstat propojení energetické infrastruktury navzájem i s ostatními státy EU.

Benedek Jávor, Maďarsko, PM, Greens/EFA
místopředseda výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, člen výboru pro průmysl, výzkum a energetiku

Visegrádský region je vysoce závislý na dovozu konvenčních zdrojů energie a spoléhá především na dovoz z Ruska. Země V4 správně identifikovaly, že jsou tak extrémně zranitelné vůči výpadkům v dodávkách energie, stejně jako vůči kolísání cen. Podnikly proto kroky směrem k diverzifikaci přepravních cest pro ropu i plyn a také k alternativním dodavatelům. Tyto snahy se však omezují především na národní úroveň. Abychom se posunuli ke skutečné energetické unii, měla by se posílit regionální spolupráce ve všech oblastech energetiky včetně přenosu energie a jejího skladování. Kromě toho by se měly státy vypořádat se všemi formami závislosti, včetně závislosti technologické, finanční nebo závislosti na vlastnících infrastruktury.

Hrozí také, že se země V4 nedokážou pohnout od neudržitelných řešen, jako jsou fosilní paliva a jaderná energie. Aby ve střednědobém a dlouhodobém výhledu zabránily ztrátě vlastní konkurenceschopnosti a zajistily si energetickou bezpečnost, musí více pokročit směrem k dekarbonizaci a decentralizaci, zlepšit energetickou účinnost a více využívat obnovitelné zdroje energie – což je také v souladu s jednotlivými dílky „letního balíčku“, který přichází v rámci vytváření energetické unie.

Adéla Denková