Ekonomové k dohodě o Řecku: Na čem se může zaseknout?

Zdroj: Rada EU

Půl roku se Řecku a jeho věřitelům nedařilo najít společnou řeč. V pondělí se ale ukázalo, že když jde do tuhého, stačí k tomu „pouhý jeden víkend“. Zažehnání řeckého bankrotu, či dokonce odchodu země z eurozóny, oceňuje téměř celá Evropa. I čeští ekonomové dohodu vnímají pozitivně, upozorňují ale na některé zádrhely, které mohou nastat. V Česku se problém se rýsuje už dnes kvůli zárukám za řecké půjčky. Ne všichni na to ale hledí tak černě.

Ještě v neděli nevypadala jednání euroskupiny a lídrů zemí platících eurem pro Řecko růžově. Na stole totiž byl i dočasný odchod země z eurozóny. V pondělí ráno však víkendový maraton vyvrcholil dohodou, která má Řecko od bankrotu zachránit.

Pokud Řecko splní podmínky, které byly o víkendu dojednány, bude mu poskytnuta finanční pomoc na řešení aktuální krizové situace a splátky věřitelům. Zároveň vznikne třetí záchranný program, ze kterého Řekové vyčerpají 82 až 86 miliard eur (2,3 bilionu korun).

Oddechlo si nejen Řecko, eurozóna a ostatní státy EU, ale i ekonomové. Upozorňujívšak, že Evropa ještě vyhráno nemá.

„Servítky šly stranou a Řecko dostalo na vybranou – buď přijme to, co tak statečně odmítlo v referendu, nebo jej čeká v eurozóně trestná lavice“

Podle analytika ČSOB Petra Dufka je výsledek víkendového jednání v podstatě smlouvou o možné smlouvě budoucí. „Fakticky tato dohoda znamená, že po splnění předpokladů, tedy schválení příslušnými parlamenty včetně toho řeckého, německého a francouzského, bude moci Řecko začít jednat o třetím záchranném programu, a odvrátit tak hrozící bankrot a tzv. grexit.“

„Dohodu Řecka s věřiteli vnímám pozitivně. Odsouhlasené mechanismy by měly zabránit tomu, aby Řecko dostalo peníze, aniž by dodrželo své sliby,“ řekl EurActivu hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Dohoda musí být vždy výhodná pro obě strany

„Servítky šly konečně stranou a Řecko dostalo na vybranou – buď okamžitě přijme to, co tak statečně odmítlo v referendu, a přihodí k tomu v privatizaci navíc ve výši 50 miliard eur, anebo jej čeká v eurozóně trestná lavice – podle Němců jakýsi dočasný grexit,“ napsal v pondělním komentáři analytik ČSOB Jan Čermák.

Věřitelé se totiž mimo jiné dohodli na vzniku garančního fondu, do kterého země v rámci privatizace převede část svého majetku. Výnosy z fondu mají činit 50 miliard eur a mají sloužit k ozdravení řeckých bank, snížení dluhu a investicím. 

Uzavření dohody uvítal i český europoslanec a ekonom Luděk Niedermayer. Podle něj však šlo spíš o odvrácení bankrotu země s naprosto nejasným pokračováním, než o zažehnání  grexitu. „Nepochybně by došlo k propadu tamní ekonomiky, což není vítané, protože by to navíc zpochybnilo řadu mechanismů, které Unie v posledních více než pěti letech budovala,“ řekl redakci.

Podle něj by se dohoda neměla interpretovat jako vítězství věřitelů, ale jako výhodný obchod pro obě strany. I pro Řecko, které škrty dlouho odmítalo. „Sebetvrdší požadavek na reformy je pro Řeky lepší, než kolaps tamní ekonomiky. Obyvatelé Řecka si to zřejmě nedokáží dostatečně představit,“ myslí si europoslanec.

Řekové dělají reformy pro sebe

Alfou omegou úspěchu programu je podle Niedermayera to, aby Řekové pochopili, že reformy dělají pro sebe. „Některé jsou třeba trochu razantní, ale to znamená, že se jejich ekonomika dřív postaví na nohy a poté bude růst tak, jak to vidíme například v Irsku,“ myslí si.

„Zádrhel může v této fázi vzniknout technický, a to pokud se nepodaří včas napsat reformní zákony, které mají být předloženy řeckému parlamentu“

Aby totiž věřitelé začali plnit svou část dohody, musí se závazky začít Řecko. Do středy musí schválit zákony týkající se hlavně zvýšení daní a zjednodušení výběru DPH, reformy důchodového systému či zavedení poloautomatických škrtů v případě, kdy se nepovede dodržet ambiciózní plán na přebytky rozpočtu. Tři dny na uzákonění tak důležitých reforem není mnoho, podle Niedermayera se to však zvládnout dá.

„Řekl bych, že je to neobvyklé. Je to však důsledek toho, že řecká vláda měsíce nevyjednávala. Navíc došlo k vybudování velké nedůvěry mezi Řeckem a jeho věřiteli a toto je výsledek,“ řekl redakci.

Podaří se vše stihnout?

Podle ekonomů existuje celá řada překážek, které mohou dohodu ještě překazit. Jednou z nich je právě šibeniční termín na uzákonění reforem.

„Zádrhel může v této fázi vzniknout technický, a to pokud se nepodaří včas napsat reformní zákony, které mají být předloženy řeckému parlamentu,“ řekl redakci Sobíšek.

„Mysleli jsme si, že je EFSM už mrtvý nástroj. Postoj České republiky k této věci je negativní“

Podle Niedermayera se může stát i to, že se řeckému premiérovi nepodaří získat podporu, nebo že si některá ze zemí eurozóny postaví hlavu.

„Hovoří se také o překlenovacím úvěru, který někdo může brát jako nepřekonatelný problém,“ nastínil europoslanec potíž, která dělá vrásky i české vládě.

Na EFSM se podílí celá EU

Dohoda totiž počítá s překlenovacím financováním pro Řecko, které půjde z Evropského stabilizačního mechanismu (EFSM). Na něm se podílí nejen země eurozóny, ale celé EU. Státy Unie včetně Česka tak pravděpodobně budou ručit za řeckou půjčku, kterou EFSM zemi poskytne.

Půjčka je však pouze přechodná, a to do doby, než dojde k uzavření jednání o třetím záchranném balíku financováno z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), na kterém se podílí už jen země eurozóny.  

Česká vláda však poskytnutí záruk pro řecké půjčky odmítá. Na včerejší tiskové konferenci to řekl premiér Bohuslav Sobotka i ministr financí Andrej Babiš. Po dnešním příjezdu do Bruselu na konferenci českého předsednictví Visegrádské čtyřky tento postoj český premiér potvrdil.

Člověk nikdy neví, kdy bude EFSM potřebovat

„Mysleli jsme si, že je EFSM už mrtvý nástroj. Evropská rada se v roce 2010 dohodla, že po roce 2013 by už EFSM nemělo být používáno, a nás velmi překvapilo, že by se teď měla otevřít diskuse na toto téma. Postoj České republiky k této věci je negativní,“ řekl dnes novinářům Sobotka.

Premiér také uvedl, že se zatím pohybujeme v rovině spekulací, Česko totiž ještě žádnou oficiální žádost neobdrželo.

„Pokud se za program Řekové postaví a budou ho prosazovat, nemám žádný problém s tím, aby se na tom země EU podílely“

Podobný postoj zaujímá kromě Česka i Chorvatsko, Británie, Švédsko, Dánsko nebo Maďarsko, které eurem také neplatí. Vyplývá to z dnešní schůzky ministrů financí EU v Bruselu, které se účastnil také ministr Babiš.

Niedermayer naopak považuje za důležité si uvědomit, že jsme na jedné lodi, a půjčku z EFSM by proto podpořil.

„Pokud se za program Řekové jasně postaví a budou ho prosazovat, nemám žádný problém s tím, aby se na tom země EU podílely,“ řekl europoslanec redakci. Zároveň upozornil, že Česko je součástí řešení řecké krize již dnes, protože má kapitál v Evropské centrální bance, která Řecku poskytuje desítky miliard eur na záchranu řeckých bank.

„Člověk nikdy neví, co se v budoucnu stane a pro koho solidární záchranné programy nebudou užitečné,“ řekl Niedermayer na závěr.

Autor: Eliška Kubátová