EK příští týden rozhodne, jak dál s vysíláním pracovníků

Marianne Thyssen; zdroj: Evropský parlament.

Tzv. žlutá karta, již novým a přísnějším pravidlům z dílny Evropské komisi vystavily národní parlamenty (včetně českého), bude předmětem jednání evropských komisařů a komisařek příští týden. Komise je povinna se postojem parlamentů zabývat a musí se rozhodnout, co s návrhem udělá. Ve hře je i jeho stažení.

Jedenácti národním parlamentům se nelíbí nově navrhovaná směrnice o vysílání pracovníků, kterou letos v březnu předložila evropská komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pohyb pracovních sil Marianne Thyssenová. V šibeniční lhůtě dvou měsíců se jim podařilo zkoordinovat a vystavit (teprve potřetí v historii) Komisi tzv. žlutou kartu. Tu do evropského práva zavedla Lisabonská smlouva a jejím smyslem je umožnit parlamentům členských zemí promlouvat do rodící se evropské legislativy.

Pokud se spojí třetina z nich, Evropská komise má povinnost vzít jejich stanoviska na vědomí a rozhodnout, co s kritizovaným návrhem udělá. Možnosti má tři: do návrhu nezasáhnout, pozměnit jej, nebo jej smést ze stolu.

Jaký bude její postoj v případě směrnice o vysílání pracovníků, by mohlo být jasné už příští týden. Odůvodněnými stanovisky parlamentů se totiž bude na svém pravidelném zasedání zabývat kolegium komisařů a komisařek. Včera v Bratislavě to uvedla komisařka Thyssenová, která již dříve hovořila o tom, že její kancelář má ambice vyjádřit se ještě před tím, než se unijní instituce uzavřou před letní dovolenou. Naznačila také, jaká by mohla být reakce Evropské komise.

Potřebujeme změnu, zní z Francie

Za tzv. vyslaného pracovníka lze považovat člověka, který byl do zahraničí vyslán svým zaměstnavatelem, aby tu v časově omezené době vykonal práci. Zaměstnavatel za něj odvádí pojistné (v domovské zemi) a je povinen vyplácet mu alespoň minimální mzdu, která platí v hostitelské zemi.

Takové nastavení je ale dlouhodobě trnem v oku některých zemí v čele s Rakouskem, Belgií, Francií, Německem, Lucemburskem či Švédskem, které se obávají, že pracovníci zejména z nových členských států, mohou v určitých sektorech brát práci tamním občanům. Mezi jednotlivými státy EU totiž stále panují vysoké rozdíly v mzdových podmínkách, a pokud je pro firmu při rozhodování o udělení zakázky důležitá cena, je logické, že často upřednostní levnější pracovníky.

Naposledy se podobné obavy ozvaly například z Belgie. Podle Roberta Müelenareho z belgické konfederace zaměstnavatelů ve stavebnictví sektor od roku 2012 tímto způsobem přišel o 19 tisíc pracovních míst a dalších 45 tisíc je jich v současné době ohroženo.

Kritikou ke stávajícímu systému nešetřil ani francouzský premiér Manuel Valls, který v televizním rozhovoru odvysílaném minulý týden vyzval Evropskou komisi, aby urychleně prosadila potřebné úpravy. „Francouzská vláda se snaží přesvědčit EU, s čímž mnoho zemí souhlasí, že potřebujeme změnu. Musí tu být rovné zacházení (mezi domácími a vyslanými pracovníky; pozn. red.), aby se předešlo sociálnímu dumpingu,“ uvedl.

Nová směrnice, kterou na jaře Komise předložila, počítá se zavedením přísnějších pravidel a především s novou zásadou zakotvující právo pracovníků ve službách dostávat za tutéž práci na témže místě totéž finanční ohodnocení („stejná mzda za stejnou práci na stejném místě“).

Pokulhávající přidaná hodnota?

Členské země, které do EU vstoupily po roce 2004, s tím ale nesouhlasí a poukazují na to, že vzhledem k rozdílné síle ekonomik jednotlivých států a s tím související odlišné úrovni mezd by se zavedení podobného pravidla podepsalo na konkurenceschopnosti jejich podniků. Někteří europoslanci mluví dokonce o tom, že kromě propouštění ve firmách ucházejících se o zakázky za hranicemi domovského státu se v návrhu skrývá také potenciál do budoucna hluboce rozdělit Evropu.

„Pracovní mobilitu považuji za velmi důležitý aspekt budování konkurenceschopné Evropy a osobně ji velmi aktivně podporuji. Ovšem navržené opatření by znovu postavilo bariéry na vnitřním trhu EU a vedlo ke sporům mezi členskými státy,“ varuje například česká europoslankyně a stínová zpravodajka návrhu Martina Dlabajová (ALDE).

Jak již bylo řečeno, s návrhem mají problém i některé národní parlamenty včetně Parlamentu ČR. Zákonodárci z celkem jedenácti zemí ve svých odůvodněných stanoviscích, které zaslaly Komisi, návrh odmítli zejména proto, že podle nich odporuje zásadě subsidiarity a proporcionality.

„Ačkoliv existují oblasti průmyslových vztahů (vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; pozn. red.), které z důvodu potřeb vnitřního trhu mohou být lépe upraveny na unijní úrovni, návrh směrnice nahrazuje národní mechanismus kolektivního vyjednávání, v rámci něhož sociální partneři zohledňují své potřeby,“ píše se například ve stanovisku výboru pro evropské záležitosti české Poslanecké sněmovny. Poslanci se domnívají, že „z hlediska principu subsidiarity ke sbližování úrovně odměn by měla vést spíše postupná konvergence v životní úrovni a odměňování ve všech členských státech než navrhovaná směrnice.“

Parlamentům v jiných zemích EU se dále nelíbí, že Komise údajně předložila návrh, aniž by k tomu měla předem opatřené relevantní informace a také v předstihu zpracované dopadové studie. Podle poslanců a senátorů chyběla i dostatečná veřejná diskuse a prý pokulhává i přidaná hodnota celého návrhu. Počet pracovníků, které firmy zaměstnávají a vysílají na práci za hranice, sice v Evropě v poslední době vzrostl (podle studie CEPS dosáhl v roce 2010 1,05 milionu, zatímco o čtyři roky později se již blížil k hranici téměř 2 milionu), pořád se ale ve výsledku jedná o malé procento pracovníků.

Jak Komise se žlutou kartou naloží?

„Signál od národních parlamentů beru velmi vážně,“ řekla na včerejším zasedání Konferenci výborů pro evropské záležitosti (COSAC), která probíhala v Bratislavě, komisařka Marianne Thyssenová. Vyjádřila se i k některým výtkám, které se návrhu směrnice dostalo od zákonodárců, a dala tím možné vodítko, jak Komise se žlutou kartou naloží.

Komisařka nesouhlasí s tím, že by situaci vysílaných pracovníků mohla upravovat pouze národní legislativa. „Pracovníci jsou vysílaní přes hranice států a pravidla, která to upravují, zakládají práva i povinnosti na obou stranách hranice,“ uvedla. Pokud by členský stát jednal na vlastní pěst, ve výsledku by to vedlo k větší fragmentaci trhu se službami, dodala. „Můj návrh si klade za cíl modernizovat existující směrnici (z roku 1996; pozn. red.) a toho lze dosáhnut jedině skrz legislativu EU.“

Navrhovaná směrnice nemá podle Thyssenové ambice zasahovat do národních pravidel upravujících mzdové ohodnocení. „My chceme, aby stejná pravidla, která platí pro odměňování domácích pracovníků, platila také pro pracovníky vyslané z jiných zemí. To je celé!“ řekla EurActivu v nedávném rozhovoru a zopakovala to i v Bratislavě.

Zemím s nižší úrovní mezd a jejich podnikům, které se kvůli návrhu obávají ztráty konkurenceschopnosti a omezení svobody poskytovat služby na vnitřním trhu EU, pak vzkázala, že „tyto obavy nemají s principem subsidiarity nic společného, ale souvisejí spíše s dopadem, který by navrhovaná opatření mohla mít.“

„Co se týče tohoto dopadu, upřímně nechápu, jak by jasnější a férovější pravidla pro vysílání mohla omezit svobodu poskytování služeb,“ dodala.

Stanoviska:

„Vláda ČR nepodporuje návrh revize směrnice o vysílání pracovníků ve službách. Podle vlády ČR se navrhovaná úprava může negativně dotknout konkurenceschopnosti českých podniků, zejména malých a středních, přičemž může být narušeno sbližování ekonomik nových členských států s těmi starými. Podle názoru vlády ČR je největším současným problémem obcházení stávajících pravidel, na které se však bude zaměřovat nedávno přijatá směrnice o prosazování,“ píše se ve stanovisku Vlády ČR.

„My chceme, aby stejná pravidla, která platí pro odměňování domácích pracovníků, platila také pro pracovníky vyslané z jiných zemí. To je celé! Odvody na sociální zabezpečení se budou platit podle pravidel země, ze které jsou pracovníci vysíláni – podle tamních pravidel a v takové výši, jaká je v těchto zemích platná. Nechceme se do toho míchat, to je nám vzdálené. Stále tam zůstává značný manévrovací prostor a samozřejmě také smluvní svoboda,“ uvedla v rozhovoru pro EurActiv komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pohyb pracovních sil Marianne Thyssenová.

„Je důležité podporovat především pracovní mobilitu a konkurenceschopnost Evropy. Právní rámec pro práci v zahraničí i pro vysílání pracovníků musí být jasný a srozumitelný. Současná právní úprava zajišťuje pracovníkům potřebné základní zabezpečení a garanci sociální jistoty. Další změny legislativy přinesou pouze nestabilní právní prostředí, které je pro zaměstnavatele a pro tvorbu pracovních míst nepříznivé. V důsledku může předložený návrh vést k zásadnímu omezení pracovní mobility a vztyčení nových bariér mezi některými členskými státy,“ myslí si česká europoslankyně a stínová zpravodajka revize směrnice o vysílaných pracovnících Martina Dlabajová (ALDE).

Podnikatelé opakovaně upozorňují na to, že případné zavedené nových pravidel přinese zvýšené náklady a právní nejistotu firmám, které vysílají své pracovníky za zakázkami do zahraničí. Ředitelka CEBRE – České podnikatelské reprezentace při EU Alena Mastantuono je přesvědčena, že navrhovaná revize ohrožuje stávající kompromis mezi podporou volného pohybu služeb a přiměřenou ochranou pracovníků vyslaných v rámci přeshraničního poskytování služeb. „Opatření vnímám jako protekcionistické, které rozdělí Evropu na východní a západní. A v konečném důsledku důvěra obou celků stejně jako důvěra ve vnitřní trh bude oslabena,“ řekla redakci.

„Návrh znovu a nadlouho rozdělí Evropu, zvýší náklady a právní nejistotu vysílajícím podnikům, naruší vnitřní trh, omezí poskytování služeb přes hranice, a podkope zdravou hospodářskou soutěž. A to všechno pro 1,9 milionu pracovníků ročně,“ kritizovala nová pravidla Vladimíra Drbalová ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Máme pouze nepodstatné výtky vůči návrhu Evropské komise. Podporujeme ale princip stejné mzdy za stejnou práci na stejném místě. Myslíme si, že ČR dělá spolu s dalšími novými zeměmi EU chybu, když jde proti tomuto principu,“ řekl (Euroskopu) předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.