EK členským státům vystavila vysvědčení z vlády práva. Česku vytkla nedostatečný boj s korupcí

© EPA

Komise dnes zveřejnila dlouho očekávanou zprávu o stavu právního státu v Evropské unii. Jedná se o preventivní nástroj nového mechanismu na ochranu vlády práva v EU. Jak si unijní země vedou?

Evropská unie se v posledních několika letech potýká s problémem narušování principů právního státu v některých členských zemích. Týká se to především Polska a Maďarska, které s Evropskou komisí vedou v této věci dlouholeté spory, v jejichž rámci došlo i na žaloby k Soudnímu dvoru Evropské unie.

Maďarsko a Polsko však nejsou jedinými zeměmi EU, které mají s vládou práva problémy. Z letošní zprávy, která přináší historicky první „vysvědčení“ z vlády práva, vyplývá, že nedostatky Komise spatřuje i u dalších, především postkomunistických zemí EU.

Hodnocení má v plánu Komise zemím předkládat každoročně. Chce tak lépe dostát své roli „ochránce“ unijních smluv. Dodržování principů právního státu je totiž jednou ze smlouvou daných evropských hodnot, jež musí státy EU dodržovat.

„Dnes zaplňujeme důležitou mezeru v našem souboru nástrojů na podporu právního státu. Tato nová zpráva poprvé analyzuje všechny členské státy stejným způsobem s cílem identifikovat trendy v oblasti právního státu a pomoci zabránit vzniku závažných problémů,“ uvedla ke zprávě místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která na iniciativě spolupracovala s eurokomisařem pro spravedlnost a spotřebitele Didierem Reyndersem.

Ochrana právního státu dosud spočívala v prázdných deklaracích. Komise to chce změnit

Ačkoliv EU disponuje nástroji ochrany principů právního státu, dlouholeté spory s Maďarskem a Polskem se zatím nepodařilo vyřešit. Doba nouzových stavů navíc vyvolala další obavy. Jak by tedy měla EU zajistit efektivní ochranu vlády práva v Evropě? Možností je z dodržování hodnot učinit podmínku pro čerpání peněz z unijního rozpočtu.

Komise hodnotila pozitivní i negativní trendy

Zpráva o stavu právního státu v zemích EU by podle Jourové měla sloužit především jako základ pro dialog s unijními zeměmi. Nový nástroj by tak měl pomoci členským státům prověřit, jak lze problémy řešit, jak se mohou navzájem poučit ze svých zkušeností a ukázat, jak lze právní stát dále posilovat.

„Nová zpráva o právním státu je počátkem otevřeného a pravidelného dialogu se všemi členskými státy, což je způsob, jak můžeme sdílet osvědčené postupy a předcházet problémům, než se stanou zakořeněnými. Cílem je vytvořit opravdovou kulturu právního státu v rámci celé Evropské unie a nastolit skutečnou diskuzi na vnitrostátní a unijní úrovni,“ uvedl na tiskové konferenci eurokomisař Reynders.

Komise v členských státech na základě kontaktů s úřady či nevládními organizacemi dotčených zemí analyzovala jak pozitivní, tak negativní trendy, a to ve čtyřech oblastech: systém soudnictví, protikorupční rámce, svoboda a pluralita médií a systém institucionálních brzd a rovnováh.

Navíc se ale Komise zabývala také mimořádnými opatřeními, které unijní země přijaly v souvislosti s koronavirovou pandemií. Unijní státy se však s epidemií potýkají i nadále a v některých z nich ještě platí nouzový stav, případně dochází k jeho obnovení. Proto bude Komise vývoj nadále sledovat.

Vlády odolaly pokušení a zachovaly právní stát i za nouzového stavu, říká Jourová

Evropská komise v zásadě u všech zemí EU, které kvůli pandemii koronaviru vyhlásily nouzový stav, viděla snahu, aby dál fungoval právní stát. Na dnešní bezpečnostní konferenci na Pražském hradě to uvedla místopředsedkyně EK Věra Jourová.

Ačkoliv je v mnoha zemích bloku standard vlády práva vysoký, Komise ve zprávě přiznává, že EU rovněž čelí v této oblasti výzvám, které vzbuzují obavy.

Zatímco některé země jdou v posilování justice dobrým příkladem, v tomto ohledu Komise zmiňuje mimo jiné Maltu či Irsko; v některých ostatních členských státech sleduje Komise vývoj v oblasti soudnictví se znepokojením. Potenciální problémy vidí v Bulharsku, Rumunsku či Chorvatsku.

O něco lépe jsou na tom státy v rámci boje s korupcí. Ten se v Unii obecně zlepšuje. Avšak v některých zemích podle Komise nejsou všechny případy korupčního jednání vyšetřeny dostatečně. To se týká Česka, Slovenska, Maďarska, Bulharska či Chorvatska.

Na dobré úrovni je v zemích EU také pluralita médií. Vážné obavy má ale Komise v souvislosti s Polskem, Maďarskem a Maltou. Tam podle ní hrozí politizace úřadů, které na média dohlíží. Mimoto se Komise obává, že v těchto zemích, a týká se to i Bulharska, mají na veřejnoprávní i soukromá média přímý vliv politici. Výtky vyjádřila také vůči Kypru a Česku, kde není podle unijní exekutivy dostatečně transparentní, kdo média vlastní. Tato výtka se týká opět i Bulharska.

Komise se obává o právní stát v Rumunsku, do Bukurešti poslala již druhé varování

Minulý týden poslal místopředseda Evropské komise Rumunsku varovný dopis, informoval o tom server Politico. Timmermans se zmínil o „významných obavách“ ohledně nezávislosti rumunských soudů a nových pravidlech ohlašování korupce. V dopise Bukurešti pohrozil spuštěním článku sedm.

Nejvážnější výhrady má Komise ke stavu právního státu v Maďarsku a v Polsku, s nimiž dlouhodobě vede řízení kvůli porušování evropských hodnot. V těchto státech jsou podle EK na místě „vážné obavy“ z možného podřizování soudů politické moci.

Komise zveřejnila zprávu den poté, co maďarský premiér Viktor Orbán vyzval v dopise adresovaném předsedkyni Komise Ursule von der Leyenové místopředsedkyni exekutivy Jourovou k rezignaci za její výrok, že v Maďarsku zavádí „nemocnou demokracii“. Podle EK dnešní zpráva dokládá, že dlouhodobá kritika vlády v Budapešti se zakládá na faktech. Maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová označila dnešní zprávu Komise za absurdní a nepravdivou.

Jourová na svém tvrzení o nemocné demokracii trvá, uvedla to dnes českým novinářům v Bruselu. Zpráva podle ní opět ukázala na závažné problémy v Maďarsku i Polsku, s nimiž chce Komise nadále vést dialog. „Poláci a Maďaři vždycky volali po tom, abychom pokryli všechny země a nezaměřovali se jen na ně. Ale u Polska a Maďarska jsme museli konstatovat, že nezačínáme s bílým papírem,“ uvedla Jourová.

„Odpověď Komise bude, že jsme otevření dialogu. Že bychom měli zasednout ke stolu a nevzkazovat si přes média,“ dodala. Orbán v dopise von der Leyenové Komisi pohrozil, že Budapešť už s Jourovou jednat nebude.

Orbán vyzval Jourovou k rezignaci kvůli výrokům o maďarské demokracii

Maďarský premiér Viktor Orbán vyzval místopředsedkyni Evropské komise Věru Jourovou k odstoupení. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na Orbánův dopis předsedkyni komise Ursule von den Leyenové, ve kterém ministerský předseda reagoval na slova Jourové o nemocné maďarské demokracii.

Vroubek má i Česko

Jourová připustila, že Komise zjistila některé problémy týkající se boje s korupcí či vlastnictví médií také v Česku.

Podle dokumentu například existují obavy, že významné korupční případy nejsou v ČR vyšetřovány systematicky. Unijní exekutiva také poukázala na probíhající audity možného střetu zájmů veřejných činitelů a zneužívání peněz z evropských fondů.

„Je to konstatování… lidé by měli vidět, že když je někdo vysoce postavený v politice nebo v byznysu, platí pro něj zákon stejně jako pro běžného občana,“ řekla ke zjištěním týkajícím se Česka Jourová.

Auditoři z Bruselu loni ve zprávě týkající se dotací ze strukturálních fondů EU napsali, že ve střetu zájmů je český premiér Andrej Babiš. Podle auditu má stále vliv na holding Agrofert, přestože ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů. Premiér tyto závěry odmítá.

Závěry Komise považují za trefné protikorupční organizace. „Závěry EK považujeme za trefné, vážné a za hodné zřetele. Ač za posledních šest let došlo k výraznému zlepšení transparentnosti v hospodaření státu a politických stran, mnoho nutných kroků je před námi,“ uvedl ředitel organizace Hlídač státu Michal Bláha. Dodal, že Hlídač státu spolu s Transparency International (TI) a členy Rekonstrukce státu již dlouho na střet zájmů upozorňuje.

Podle ředitele TI Davida Ondráčky Česko stagnuje v omezování korupce a kvalitě veřejného sektoru. „Nic se nemění, vše tak nějak běží ze setrvačnosti. Bez funkčního státu, kvalitních institucí, elektronizace a důsledné justice světovou špičku nedoženeme,“ uvedl.

Český červen v EU: Třaskavé audity Evropské komise

Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v rozpáleném červnu z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

A co dál?

Dnes vydaná zpráva je součástí uceleného mechanismu na ochranu právního státu, který bude fungovat na bázi ročního cyklu a jeho cílem je především prevence, včasná detekce problémů na poli vlády práva v EU a vybudování evropské kultury právního státu. Nový mechanismus tak doplní již existující nástroje jako je řízení o nesplnění povinnosti či procedura podle čl. 7 Smlouvy o Evropské unii.

Zprávu o stavu právního státu v EU bude následně v říjnu a v listopadu projednávat Rada pro obecné záležitosti. Komise ji bude diskutovat také s Evropským parlamentem a podle eurokomisaře Reynderse by s ní měla unijní exekutiva zavítat také do některých národních parlamentů. „Všichni v tom musí sehrát roli a vdechnout život tomuto mechanismu,“ uvedl eurokomisař na dnešní tiskové konferenci.

Kromě hodnotící zprávy bude nový preventivní mechanismus doplněn i o další iniciativy. Jeho součásti bude například připravovaný Akční plán pro demokracii, který se bude soustředit na integritu voleb, transparentnost politických kampaní, posilování svobody a pluralismu médií a potírání dezinformací. Komise by měla plán představit na konci letošního roku.

2020: Jak chránit právní stát?

Právní stát je jednou ze základních hodnot Evropské unie. Polsko a Maďarsko má ale v posledních letech s jeho dodržováním problémy. EU se tedy snaží nalézt efektivní cestu, jak ochranu právního státu zajistit. Co chystá v následujícím roce?

Jourová však zdůraznila, že se ani v budoucnu nebude Komise zdráhat „zahájit řízení pro porušování hodnot“. Dodala, že dalším účinným nástrojem na ochranu dodržování unijních hodnot by se mělo stát jejich provázání s čerpáním prostředků z unijního rozpočtu.

Ze závěrů červencového rozpočtového summitu Evropské rady však není úplně jasné, jak by takový mechanismus konkrétně fungoval. Vágní formulaci tohoto nástroje kritizoval například Evropský parlament. Unijní instituce a členské státy v současné době o finální podobě rozpočtu a jeho provázání s dodržováním hodnot jednají.

Spory se vedou především o to, jakým způsobem by se mělo hlasovat o sankcích v podobě pozastavení evropských peněz státům nerespektujícím principy právního státu. Zatímco Polsko s Maďarskem mechanismus odmítají a uvítaly by, pokud by se o této záležitosti hlasovalo jednomyslně, Komise v roce 2018 navrhla hlasování tzv. obrácenou kvalifikovanou většinou.

Kvalifikovaná většina, tedy nejméně 15 z 27 zemí reprezentujících zároveň nejméně 65 procent obyvatel EU, by tedy musela doporučení Komise o potenciálních sankcích odmítnout, aby k nim nedošlo. Podle Jourové je mechanismus pro ochranu finančních zájmů Unie nezbytný a jakékoliv hlasování bude v tomto případě lepší než to jednomyslné.