Dvourychlostní EU státy zatím nevzrušuje, ČR si nechce nechat ujet vlak

zdroj: ShutterStock.com;

Počínající diskuse o užší spolupráci v rámci eurozóny, které nedávno odstartoval šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, zatím zůstávají bez větší odezvy. Členské státy si chtějí počkat na konkrétnější návrhy, které by měly být představeny v červnu. ČR stabilizaci eurozóny podporuje, nechce ale nové instituce, které by ještě více oddělily eurozónu od zbytku EU.

Nedávný apel předsedy Evropské komise Jean-Claude Junckera, aby se členské státy zamyslely nad budoucností hospodářské a měnové unie a uvažovaly o jejím dalším prohloubení, se zatím nesetkal s přílišným ohlasem. Jak se podařilo EurActivu zjistit, vlády členských zemí zůstávají prozatím klidné a čekají, s čím dalším Juncker přijde.

Státní tajemník Prouza: „Nepodporujeme nové instituce, které by měly separovat eurozónu od zbytku EU.“

Spolu s „evropským prezidentem“ Donaldem Tuskem, šéfem eurozóny Jeroenem Dijsselbloemem a předsedou Evropské centrální banky Mariem Draghim, totiž Juncker slíbil, že konkrétnější plán na užší spolupráci mezi státy platícími eurem představí již v červnu na pravidelném zasedání Evropské rady.

Musíme jít dál

Nejvíce nadšení vyvolalo zahájení diskuse o budoucnosti hospodářské a měnové unii již tradičně v Německu. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble je dlouhodobým zastáncem užší integrace mezi státy se společnou měnou a podporuje i návrhy na rozšíření Evropské komise o komisaře, který by měl pravomoci dohlížet na národní rozpočty zemí platících eurem, či zřízení zvláštního parlamentu jen pro eurozónu.

„Jádrem budoucnosti evropské integrace je eurozóna,“ říká i další ministr německé vlády a bývalý člen Výkonné rady Evropské centrální banky Jörg Asmussen. Dodává ale, že spolu s prohlubováním spolupráce v ekonomické oblasti nesmí eurozóna zapomínat ani na vytváření politické unie.

S nutností reformy hospodářské a měnové unie souhlasí i Francouzi. Únorová výzva Junckera ale podle Elysejského paláce nestačí. „Je to pouze papír plný faktů, musíme jít mnohem dál,“ řekl francouzskému EurActivu jeden z poradců prezidenta Françoise Hollanda. To se však nepodaří do té doby, dokud nebude vyřešena krize v Řecku a nebudou známy výsledky parlamentních voleb ve Velké Británii, které proběhnou na začátku května.

Podobný pohled mají i další členské země eurozóny. Vláda italského premiéra Mattea Renziho považuje reformu eurozóny za „klíčovou“ a stejně tak kabinet slovenského ministerského předsedy Roberta Fica.

Chceme být u toho

Česká republika, která zatím do eurozóny nevstoupila, stabilizaci a lepší fungování eurozóny podporuje. „Jsme otevřenou ekonomikou, která udržuje intenzivní obchodní vztahy se zeměmi eurozóny. Proto velmi sledujeme vývoj v našem okolí a neignorujeme, co se děje v rámci eurozóny,“ řekl EurActivu státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Pro Česko, které se zavázalo k budoucímu vstupu do měnové unie, je podle něj klíčové, aby se nedrželo stranou a účastnilo se diskusí.

Česká republika v nich ale „nebude podporovat vytváření dalších institucí, které by měly dále separovat eurozónu od zbytku EU,“ uvedl Prouza. „ČR vnímá jako důležitý prvek ekonomické správy v hospodářské a měnové unii zejména prevenci, na kterou by měl být kladen větší důraz, a to včetně možnosti využívání sankcí, kterou stávající pravidla poskytují,“ dodal.

Autor: Lucie Bednárová