Donald Tusk: Brexit by mohl být začátek zničení EU i celé politické civilizace Západu

zdroj: Evropská rada

Nervozita kolem britského referenda v Evropě roste. Britové o setrvání v EU rozhodnou už za deset dní a průzkumy naznačují těsný výsledek. S blížícím se dnem D se politici a odborníci předhánějí v prognózách, co by případné vystoupení země z evropského integračního projektu znamenalo. Názory se různí, obavy z nejistoty, jak by Británie i celá Evropa v případě brexitu vypadala, jsou však patrné téměř z každého vyjádření.

„Jako historik se obávám, že by brexit mohl být nejen počátek zničení EU, ale dokonce celé politické civilizace Západu,“ uvedl pro dnešní vydání německého listu Bild předseda Evropské rady Donald Tusk. Pokud by země z EU skutečně odešla, bylo by podle něj nastavení nových vztahů s evropskými státy velmi složité.

„Rozvázání všech smluvních povinností a závazků by bylo velmi smutné, ale poměrně jednoduché, to by trvalo přibližně dva roky. Mnohem obtížnější by ale bylo vyjednat nové vztahy. Každý ze zbývajících 27 států i Evropský parlament by musel celkový výsledek schválit. To bude trvat nejméně pět let a obávám se, že zde neexistuje záruka úspěchu,“ varoval v rozhovoru pro Bild Tusk.

Schäuble: „Pokud by došlo k brexitu, nemohli bychom jednoduše volat po větší integraci. Mnozí by se mohli oprávněně ptát, jestli jsme to my politici stále nepochopili.“

Z nejisté buducnosti má obavy i slovenský premiér Robert Fico, jehož země bude od července předsedat Radě EU. „Pokud vystoupí, ani pán bůh neví, co bude, protože neznáme procedury, co všechno to bude znamenat, a my budeme předsednickou zemí,“ uvedl slovenský předseda vlády minulý týden.

V rozhovoru pro časopis Spiegel se pro setrvání Británie v evropské osmadvacítce vyslovil také německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Připustil, že pokud by země z evropského projektu odešla, mohly by ji chtít následovat i další státy dnešní unijní osmadvacítky. Zároveň by brexit měl dopad na prohlubování evropské integrace.

„Pokud by došlo k brexitu, nemohli bychom jednoduše volat po větší integraci. To by bylo neomalené. Mnozí by se mohli oprávněně ptát, jestli jsme to my politici stále nepochopili,“ uvedl Schäuble.

Osudový okamžik pro Británii

K setrvání v EU se snaží obyvatele Británie přesvědčit i tamní premiér David Cameron.

„Pokud se 24. června probudíme a budeme uvnitř (Evropské unie), autorita Británie v rámci EU bude silnější,“ řekl ve včerejším rozhovoru pro televizi BBC. Právě toho se do jisté míry obává Francie – pokud Británie v EU zůstane, její hlas, který se vyznačuje určitou rezervovaností vůči evropskému projektu, bude sílit.

Odpor vůči brexitu zaznívá i z řad britských europoslanců.

„Pokud pro britské voliče někdy existoval okamžik stát se politicky aktivními a mít možnost vyjádřit se k jejich budoucnosti i jejich dětí, je to právě nyní. Vystoupení bude mít vliv na naši zemi a budoucí generace. Pokud bychom se rozhodli pro brexit, samotná existence Spojeného království, jak ji známe, je v ohrožení,“ myslí si britský konzervativní poslanec Evropského parlamentu Sajjad Karim (ECR).

Jak se připravují evropské instituce?

Na situaci, kdy by Britové v referendu konaném 23. června řekli Unii ne, se připravuje Evropský parlament. V takovém případě by se totiž od 24. do 28. června konalo mimořádné plenární zasedání, kde by mohli poslanci výsledek referenda a následující kroky prodiskutovat. Další řádné plenární zasedání je totiž naplánováno až na podzim.

Výsledek hlasování bude hlavním tématem také nadcházejícího summitu v Bruselu, kde se sejdou hlavy států EU 28. a 29. června.  

Eliška Kubátová s využitím EurActiv.com/EurActiv.sk