Domino efekt ve středovýchodní Evropě? EU kritizuje útoky na média ve Slovinsku

Slovinský premiér Janez Janša © European Union 2021

Do „hledáčku“ Evropského parlamentu se znovu dostalo Slovinsko. Europoslanci se obávají zejména o nezávislost tamní justice a médií. V nově přijaté rezoluci upozorňují na tlak na nezávislé instituce, na nenávistné projevy politiků vůči novinářům či na praxi tzv. strategických žalob, jejichž účelem je žalované umlčet.

Obavy budí také průtahy se jmenováním slovinských zástupců do Evropského úřadu veřejného žalobce (EPPO) a připravovaná legislativa, která by Slovinsku umožnila nové evropské žalobce zpětně odvolat. Problematická je také vysoká míra polarizace slovinské společnosti, která narušuje důvěru v politické orgány.

Jak redakci řekl Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře Institutu pro Evropskou politiku EUROPEUM, debata o stavu právního státu ve Slovinsku je namístě.

„V posledních dvou letech, tedy od začátku třetí vlády Janeze Janši, pozorujeme znepokojivé útoky na jednotlivé novináře a snahy o dosazení vládě nakloněných lidí do vrcholových pozic ve státních médiích či veřejných institucích. To vše ve Slovinsku způsobuje zatím nevídanou polarizaci společnosti a o pozvolné erozi základů právního státu nelze pochybovat,“ uvedl.

Český europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) z frakce Zelených, který se účastnil říjnové mise Evropského parlamentu ve Slovinsku zaměřené na stav právního státu v zemi, vidí problém zejména v situaci tamních médií.

„Vláda se pokoušela ovládnout slovinskou tiskovou agenturu skrze tlak na její financování. V zemi je každopádně velmi jedovatá atmosféra – mediální trh jako takový je díky její velikosti poměrně malý, v oboru tedy není mnoho zaměstnavatelů a nelze si příliš vybírat. Zároveň veřejným prostorem létají urážky a výhrůžky, zhusta i ze strany vládních představitelů,“ popsal.

Rezoluce zmiňuje právě i komunikaci vlády. Podle europoslanců by měla být mírnější, aby nedocházelo k dalšímu rozdělování slovinské společnosti. „Současná polarizace nejen slovinské společnosti, ale i politických představitelů je nevídaná,“ upozornil Faktor.

Europoslanci vyzvali slovinského premiéra k dodržování právního státu

K dodržování principů vlády práva ve vlastní zemi vyzvali dnes slovinského premiéra Janeze Janšu poslanci Evropského parlamentu, kteří s ním debatovali o prioritách začínajícího slovinského předsednictví Evropské unie.

K rezoluci není důvod, tvrdí Slovinsko

Rezoluce vzbudila na slovinské straně rozruch. Vláda se v listopadu s tiskovou agenturou domluvila na financování do konce letošního roku, došlo i na jmenování zástupců do EPPO. Proto slovinský ministr zahraničí Anže Logar míní, že k rezoluci není důvod, a podle informací EURACTIV.com ji označil za politický dokument, který není hodný pozornosti.

„Tato vyjádření jsou v naprostém souladu s narativem, který dlouhodobě na evropské půdě vedou právě zástupci Polska a Maďarska, a slovinská vláda ho postupně přebírá. Evropský parlament je dlouhodobě trnem v oku těchto vlád,“ okomentoval pro redakci postoj slovinského ministra Faktor.

I přes jmenování zástupců do EPPO je však podle Peksy pro vynesení politického prohlášení europoslanců důvod. „Jmenování delegovaných evropských žalobců bylo pouze jedním z mnoha problémů, které se řeší. Sledujeme sice zatím neúspěšné, ale systematické pokusy podkopat nezávislost kontrolních institucí,“ sdělil europoslanec.

Faktor navíc upozorňuje, že situace ohledně slovinských zástupců je komplikovanější. „Slovinská vláda se několik měsíců snažila o to, aby mohla zástupce nominovat sama, což by ovšem naprosto podkopalo základní předpoklad o nezávislosti těchto soudců. A rezoluce projednávaná v europarlamentu je z mého pohledu logická, jelikož vláda se stále snaží o vytvoření legislativy, která by umožňovala nominované soudce zpětně odvolat a vyměnit, a to i přesto, že od EPPO dostali pětiletý mandát,“ vysvětlil.

Pod dnešní rezoluci se nicméně nepodepsala například největší europarlamentní politická skupina – lidovecká EPP. „Záměrem EPP bylo vyjednat vyvážené usnesení, které bude reflektovat situaci ve Slovinsku na základě faktů a oprávněné kritiky tamní situace. (Slovinská) opozice však odmítala spolupracovat a ve většině případů odmítala brát na naše připomínky ohled, proto se EPP nakonec rozhodla vystoupit z vyjednávání a hlasovat proti,“ zdůvodnil kroky frakce její člen z řad českých europoslanců Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

„Slovinská opozice se zastoupením v S&D, Renew Europe a Left (frakce v Evropském parlamentu – pozn. red.) chtěla na evropské úrovni usnesení využít jako nástroj národního politického boje a namísto faktů často předkládala spíše politické a fakticky nepodložené proklamace,“ míní Zdechovský.

Ze 680 hlasujících europoslanců jich dnes pro dokument ruku zvedlo 356, proti bylo 284, zdrželo se 40.

Změna na obzoru?

Podle europoslance Peksy se ovšem Slovinsko nevydává cestou Polska a Maďarska, které jsou kvůli porušování principů právního státu roky ve sporu s Bruselem a které již nejsou podle indexu organizace Freedom House z letošního roku konsolidovanými demokraciemi.

Naději na pozitivní vývoj vidí europoslanec v parlamentních volbách, které Slovinsko čekají příští rok. „Janšova vláda nemá v parlamentu většinu a drží se silou vůle. Zároveň ztratila důvěru odhadem 70 % Slovinců, takže podle mě čeká na to, až jí příští rok smetou volby,“ míní Peksa.

Podle něj si Slovinsko navíc udrželo fungující občanskou společnost, která, jak europoslanec věří, udrží situaci v zemi „v normálu“.

Faktor sice upozorňuje na to, že se Slovinsko začíná v lecčem podobat Maďarsku – příkladem může být tlak na média – nicméně stejně jako Peksa poukazuje na to, že situaci mohou změnit nadcházející parlamentní volby. „Jednou z europoslankyň, která silně volala po přijetí rezoluce, je Tanja Fajonová, předsedkyně opoziční strany SD a potenciální nová premiérka Slovinska,“ dodal Faktor.

Polský rozsudek je politickým signálem. Musíme chránit právní stát, shodli se odborníci

Situace na poli ochrany právního státu v EU se vyostřuje. Polsko neuposlechlo předběžné opatření unijního soudu, tamní ústavní tribunál také zpochybnil nadřazenost unijního práva. Do středu pozornosti se tak dostala otázka, jaký má princip právního státu pro EU význam.