Dohoda EU-Turecko: Jsou Atény a Ankara připravené?

zdroj: Evropská rada

Opatření dohodnutá v březnu mezi EU a Tureckem, která mají zastavit nelegální příchod migrantů do Evropy z tureckého území a rozbít pašerácké sítě, se mají naplno rozběhnout v pondělí 4. dubna. Jak ale budou fungovat v praxi, zatím není zcela jasné. Podle dnešní zprávy lidskoprávní organizace Amnesty International je navíc běžné, že Turecko syrské uprchlíky vrací do jejich země, kde zuří válka. Celá dohoda proto jde proti zásadám mezinárodního práva, tvrdí AI.

Už v pondělí 4. dubna by měla začít naplno fungovat dohoda mezi EU a Tureckem, na které se obě strany dohodly před dvěma týdny v Bruselu. Podle ní by měla Unie na turecké území vracet každého přistěhovalce, který odsud nelegálně připluje do Řecka přes Egejské moře. Za každého tohoto migranta by měly členské země na oplátku přijmout jednoho Syřana přímo z Tureckého území.

Přečtěte si také: PŘEHLED – Jak vypadá dohoda EU s Tureckem?

Jak se ale zatím zdá, ani Ankara, ani Atény zatím nejsou na uvedení plánu do praxe připravené. Nejasné je například to, jak a kolik lidí bude zpět do Turecka vlastně posíláno nebo kde budou po návratu ubytovaní.

Obavy navíc stouply poté, co příliv migrantů na řecké ostrovy v posledních dnech opět prudce stoupnul. Zatímco v neděli do Řecka přes Egejské moře připlulo jen 73 lidí, pondělí se toto číslo zvedlo na 232. Ve středu dopoledne média dokonce hlásila, že se za posledních 24 hodin na řecké ostrovy dostalo přes 750 migrantů.

Co bude po návratu?

Do pondělí zbývá učinit ještě mnoho důležitých kroků, jako jsou otázky dopravy a logistiky nebo záruky ze strany Turecka, že bude o syrské uprchlíky, kteří budou do země také vraceni, dobře postaráno.

Předpokládá se, že první migranti budou převezeni lodí do tureckého města Dikili. Zatím ale není jasné, kde budou tito lidé dlouhodobě ubytovaní.

„Naše obavy jsou takové, že nejen Dikili ale infrastruktura celého regionu nejsou připravené na to, aby tu zůstali, ať už jde o přístup ke zdravotní péči či vzdělání,“ řekl agentuře Reuters starosta Dikili Mustafa Tosun.

Kritici dohody mezi Unií a Tureckem mají také obavy, že část těch, kteří budou z Řecka vráceni, začnou pracovat načerno nebo žebrat. Do země totiž uprchlo přes dva a půl milionu syrských běženců a jen část z nich žije v uprchlických táborech.

Řecko bude zároveň muset změnit své zákony tak, aby Turecko oficiálně uznalo jako takzvanou bezpečnou třetí zemi, kam je možné běžence vracet. Kvůli tomu se na dohodu snáší kritika lidskoprávních organizací, které Turecko za bezpečný stát nepovažují.

Turecko se k uprchlíkům nechová, jak by mělo

Lidé pocházející z jiných zemí, než je Sýrie, kteří v Turecku nezískají azyl, hodlá Ankara vrátit do jejich zemí původu. S řadou z nich má totiž Turecko vyjednané readmisní dohody a s dalšími 14 se je nyní snaží dohodnout – například s Bangladéšem, Eritreou, Somálskem nebo Afghánistánem.

Kvůli tomu dohoda čelí další kritice lidskoprávních organizací. „Každý člověk má mít přístup k individuální proceduře, v rámci které má dostat šanci vysvětlit, proč se nechce vrátit do Turecka,“ říká Irem Arfová z Amnesty International, podle které se to v tak krátkém čase nedá stihnout.

Amnesty International Turecko minulý týden navíc obvinilo z toho, že vrátilo 30 afghánských přistěhovalců prchajících před strachem z útoků teroristické organizace Taliban. To je také jeden z důvodů, proč se podle lidskoprávní organizace nedá Turecko považovat za bezpečné.

„Nepovažujeme Turecko za bezpečnou zemi pro uprchlíky a žadatele o azyl. Zdokumentovali jsme případy násilných návratů do Sýrie, Iráku a Afghánistánu,“ uvedla Arfová.

To potvrzuje také dnešní zpráva Amnesty International, podle které turecké úřady od poloviny ledna téměř každý den vyhánějí stovku Syřanů zpět do jejich válkou zmítané země. „Ve svém zoufalství, jak utěsnit své hranice, lídři EU záměrně ignorují nejjednodušší fakt: Turecko není bezpečná země pro syrské uprchlíky a každým dnem se stává bezpečnou čím dál méně,“ uvádí ředitel Amnesty International pro střední Evropu a střední Asii John Dalhuisen s tím, že uvedení dohody do praxe bude znamenat přehlížení mezinárodního práva.

Vyspělé země by měly přijímat víc uprchlíků

Podle dohody by do EU měl být za každého syrského uprchlíka vráceného z řeckých ostrovů přesídlen jeden občan Sýrie přímo z Turecka.

Každý příchozí musí projít bezpečnostní prověrkou a členská země by měla mít možnost ho odmítnout, pokud bude představovat bezpečnostní riziko. Přednost by měli mít ti, kteří se nepokusili vstoupit do EU už dříve na vlastní pěst.

Celkem by mělo jít o 72 tisíc lidí. Prvních 40 žadatelů o azyl by podle diplomatických zdrojů mělo být přesídleno do Německa už příští týden.

Aby se bohaté země světa více podílely na přesídlení syrských běženců, vyzývala také středeční konference v Ženevě, které se účastnilo přes 90 zemí světa.

„Nejlepší způsob, jak Syřanům poskytnout naději, je ukončení konfliktu. Ale dokud tyto rozhovory nepřinesou ovoce, bude syrský lid a celý region stále čelit zoufalé situaci. Svět musí své akce a sliby zintenzivnit. Všechny země mohou udělat víc,“ uvedl v Ženevě generální tajemník OSN Pan Ki-Mun.

Jak uvedl Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi, počet míst pro uprchlíky, která jsou potřeba, ve velké míře převyšují ty, které byly doposud nabídnuty. V loňském roce podle jeho slov bylo místo pro přesídlení nabídnuto pouze 12 procentům uprchlíků, kteří to potřebovali.

Eliška Kubátová s využitím EurActiv.com/ Reuters