V dohodě s Kyjevem nejde jen o politiku, ovlivnila by i export ČR

Viktor Janukovyč, v pozadí Herman Van Rompuy a José Manuel Barroso; zdroj: Rada EU

Pro evropské i české podniky by podepsání asociační dohody s Ukrajinou znamenalo snadnější přístup na slibný ukrajinský trh. I pro Ukrajinu by podle expertů mělo dlouhodobě pozitivní účinky. Kyjev se však obává bezprostředního poklesu v obchodu s Ruskem, který na zemi tlačí, aby dohodu s EU nepodepisovala.

Podepsání asociační dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou by českým podnikům zajistilo snadnější přístup na ukrajinský trh, který čítá 45 milionů obyvatel a obrovský potenciál, je přesvědčeno ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Součástí připravené dohody je totiž také tzv. prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu (DCFTA).

Ta primárně zaručuje liberalizaci trhu, tedy odstranění dovozních i vývozních cel. Snížena by měla být administrativní zátěž a kontroly na hranicích a zároveň by dohoda znamenala i účinnější boj proti podvodům. DCFTA s sebou nese i sbližování technických norem. Ukrajina by se tak musela přizpůsobovat předpisům podle evropských standardů.

„Harmonizace a vzájemné uznávání technických standardů by mělo snížit technické překážky obchodu v zemědělském sektoru na polovinu a v ostatních sektorech o 35 % v porovnání s rokem 2004,“ řekl EurActivu tiskový mluvčí MPO Filip Matys.

Celkově by dohoda zajistila posílení transparentnosti. „Poskytuje národní zacházení pro usazené společnosti, a to jak v sektoru služeb, tak i v ostatních odvětvích,“ řekl Matys. Přinesla by mimo jiné i nový způsob řešení obchodní sporů.  

Ukrajina přitom patří mezi dvanáct prioritních zemí, které vláda minulý rok stanovila v Exportní strategii České republiky pro období 2012 až 2020.

A co Rusko?

Ani na ukrajinské straně by podepsání dohody nezůstalo bez výhod. Nejopatrnější odhady počítají s tím, že díky podpisu DCFTA by mohl ukrajinský HDP každoročně vzrůst o 0,5 %. Do budoucna existují ale i optimističtější odhady. Evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství Štefan Füle nedávno uvedl, že po plné implementaci dohody by mohl HDP Ukrajiny růst o 6 % ročně.

„Asociační dohoda může přinést jednoznačně pozitivní efekt ukrajinskému hospodářství, které dlouhodobě silně trpí neefektivitou a různými patologickými jevy, jako je extrémně vysoká míra korupce,“ říká pak k tématu analytik Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška. Například v posledním žebříčku vnímání korupce Transparency International se Ukrajina umístila na 144. místě, tedy ještě níže než Rusko, připomíná.

Ukrajina měla asociační dohodu s EU podepsat na konci tohoto týdne během summitu Východního partnerství ve Vilniusu. Vývoj byl však v posledních týdnech značně komplikovaný (viz např. EurActiv 21.11.2013). Ukrajinská vláda nakonec ve čtvrtek (21. listopadu) oznámila, že přípravy na podpis dohody zastavuje.

V zemi to vyvolalo desetitisícové protesty, které se o víkendu shromáždily v několika velkých městech napříč zemí. Demonstrace za pokračování postupného integračního procesu s EU se konaly i dnes. Premiér Mykola Azarov opozičním aktivistů vzkázal, že se jejich akcí nebojí a že na svém rozhodnutí trvá.

V Evropě panuje přesvědčení, že Ukrajina sbližování s EU zpomalila především na nátlak Ruska. To dává dlouhodobě najevo, že se mu přibližování bývalých sovětských zemí k Unii nezamlouvá. Ruský postoj k asociační dohodě mezi Ukrajinou a Evropskou unií dnes ve společném prohlášení odmítli předseda Evropské komise José Manuel Barroso a předseda Evropské rady Herman Van Rompuy.

„I při vědomí vnějšího tlaku, který Ukrajina zažívá, věříme, že krátkodobé úvahy by neměly převážit nad dlouhodobými výhodami, které toto partnerství přinese,“ uvedli.

Opodstatněná obava

Právě krátkodobých negativních dopadů na svou ekonomiku se však Ukrajina obává pravděpodobně nejvíce. Odložení dohody ostatně vysvětluje právě potřebou připravit se na ekonomické potíže, které by v souvislosti s podpisem nastaly. Jde hlavně o pokles obchodu s Ruskem, které je v současnosti největším obchodním partnerem země.  

„Strach z krátkodobých hospodářských ztrát je jedním z nejopodstatněnějších vysvětlení pro přerušení vyjednávání,“ napsal ve svém textu pro Financial Times i bývalý ukrajinský prezident Viktor Juščenko, který je považován za prozápadního politika. Evropa by podle něj měla Ukrajině nabídnout takové podmínky, které případně ztráty vyváží.

Podle ukrajinských médií ostatně Ukrajina s EU o podmínkách přidružení nadále důvěrně jedná, uvedla ČTK. Kyjev má prý dva hlavní požadavky. Mezinárodní měnový fond by prý měl poskytnout Ukrajině půjčku deset miliard dolarů. Druhým požadavkem je zavedení preferenčních kvót pro odběr ukrajinských výrobků na unijním trhu.

Podle komisaře Füleho by se Moskva ani Kyjev neměly podpisu asociační dohody mezi EU a Ukrajinou obávat. „DCFTA po žádné ukrajinské firmě nevyžaduje, aby si vybírala, na jaký trh bude své zboží dodávat. Nejde o výběr mezi Ruskem a EU a nikdo po Ukrajině nežádá, aby se vzdala své dohody o volném obchodu s Ruskem. Je normální, že podniky prodávají své výrobky na různé trhy,“ napsal komisař v ukrajinském týdeníku Zerkalo.