Dohoda o klimatických cílech: uhelné Polsko klade překážky, ČR počítá dopady

Polsko uhlí

© Shutterstock / Joe Belanger

Česko ani řada dalších států si nepřejí, aby měla EU tři závazné klimaticko-energetické cíle. Na blízkém summitu EU bude požadovat, aby se státy nemusely zavazovat ke zvyšování podílu OZE v energetice ani ke zvyšování energetické účinnosti. Odpůrci závazných cílů se obávají problémů s dotacemi nebo špatného fungování složitého systému. Podle zastánců ale tyto obavy nedávají smysl.

Jak přesvědčit Polsko závislé na uhlí, aby podpořilo trojici evropských klimaticko-energetických cílů. To je jedna z hlavních otázek, kterou musí unijní zastánci ambicióznější klimatické politiky řešit před nadcházejícím bruselským summitem, na kterém mají prezidenti a premiéři členských zemí cíle schválit.

Varšava žádá rozdělení cíle mezi členské země podle nákladů, které bude implementace vyžadovat. 

Polsko minulý týden navštívila německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž vláda si klimatickou a energetickou politiku představuje vůbec nejodvážněji. Nová polská premiérka Ewa Kopaczová po setkání s ní prohlásila, že bude bránit jakémukoliv rozhodnutí, které by mohlo zvýšit ceny elektřiny.

„Chci se po summitu EU vrátit do Varšavy a říci, že jsem uspěla, ochránila ceny elektřiny a nic se nezměnilo,“ řekla na tiskové konferenci. Polská vláda tvrdí, že jestli EU schválí cíl pro 40% snížení emisí CO2, ceny energie vzrostou o 120 %. Varšava žádá spravedlivé rozdělení cíle mezi jednotlivé členské země podle nákladů, které bude implementace vyžadovat.

Kdo to zaplatí?

Spravedlivé rozdělení úsilí chtějí i ostatní středoevropské země, které upozorňují, že plnění klimaticko-energetického balíčku pro ně může být náročnější než pro starší členské země.  „V nových členských státech nese náklady spojené s klimaticko-energetickými cíli průmysl, včetně energetiky, v Česku dokonce až z 83 %,“ uvedl v této souvislosti poradce prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jakub Vít, který vystoupil na nedávné debatě věnované energetické účinnosti.

Že by se nakonec všichni mohli domluvit, naznačilo neformální setkání ministrů energetiky a životního prostředí, které se konalo minulý týden v Miláně. Za dohodu se tam postavil britský ministr Ed Davey, jehož země by mohla mít při vrcholícím jednání rozhodné slovo, píše list Guardian.

Ještě složitější ovšem bude dohoda o dalších dvou navržených cílech – pro 27% podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie a zvýšení energetické účinnosti o 30 %. Jak už EurActiv psal, země jsou v názoru na tyto cíle rozdělené. Jen menší část z nich má chuť stanovit cíle jako závazné.

Jako s OZE

Česká vláda se například kvůli zkušenostem z minulosti obává, že by se mohl opakovat průšvih se špatně nastavenou finanční podporou obnovitelných zdrojů, který vedl ke zvýšení cen elektřiny.

„Pokud by byl rámec pro rok 2020 nastaven jinak, myslím si, že by Česká republika například jiným způsobem přistupovala k podpoře OZE. Nevyplýtvali bychom tolik peněz na jejich podporu a možná bychom se zaměřili na jiné alternativy,“ řekl v červnu EurActivu státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Investicím do účinnosti se přitom podle něj Česko nebrání.

Panuje obava, že se závazným cílem pro účinnost by podniky automaticky žádaly dotační podporu.

„Dlouhodobě podporují konkurenceschopnost průmyslu a snižují náklady domácností na energie. Investice do zvyšování účinnosti, jako třeba do zateplování, mají navíc pozitivní multiplikační efekt na ekonomický růst,“ zdůraznil na začátku léta.

„Již v současnosti je možné v EU pozorovat pozitivní trend, kdy s růstem HDP dochází k výrazně menšímu růstu spotřeby energie,“ uvedla Claudie Canevariová z oddělení pro energetickou účinnost na generálním ředitelství Evropské komise pro energetiku. „Mezi další pozitivní dopady energetické účinnosti patří vyšší bezpečnost dodávek a kladný vliv na zdraví,“ řekla na zmíněné debatě, kterou pořádala Česká podnikatelská reprezentace při EU (CEBRE).

V současné době se na českém Úřadu vlády dopracovává analýza, která hodnotí dopady dosavadního cíle pro energetickou účinnost (pro rok 2020) s výhledem na další desetiletí. I podle její pracovní verze, kterou má EurActiv k dispozici, mají investice do energetických úspor na českou ekonomiku jako celek pozitivní dopad.

Solární tunel je česká chyba

Podle některých zdrojů ale panuje obava, že pokud by nově existoval závazný cíl pro zvyšování energetické účinnosti, podniky by automaticky žádaly dotační nebo jinou podporu pro své investice do úspor. A to by prý mohlo skončit znovu „katastrofou“.

„Všichni víme, jak a proč vznikl takzvaný solární tunel a kdo z něj nejvíc profituje. Závazný evropský cíl pro obnovitelné zdroje má s podstatou české kauzy pramálo společného,“ odmítá tento argument Klára Sutlovičová z české kanceláře Greenpeace.

Závazný cíl pro energetickou účinnost podle ní navíc neznamená, že je bude potřeba vytvářet dotace z veřejných zdrojů.  „Jde o to vytvořit pro úspory trh, udělat je atraktivní. Financování je pak možné z mnoha zdrojů. Například Evropská investiční banka bude mít speciální fond na financování takových opatření. A státy jako Česko budou moci čerpat strukturální fondy,“ řekla EurActivu.

Cíle jako kanibalové

Greenpeace se také nelíbí argument, že pro fungování evropské klimatické a energetické politiky by bylo nejlepší nastavit jen jeden závazný cíl, a to pro snížení emisí CO2. Takový postoj dlouhodobě zastává Velká Británie a donedávna si to myslela i Česká republika.  

Cílem není ETS, ale snižování emisí. Systém emisního obchodování navíc sám směřuje k sebedestrukci, říkají zdroje z Komise.

Důvodem je mimo jiné údajné „vzájemné požírání“ cílů. Kvůli politice OZE a úspor totiž klesá cena uhlíku, což ovlivňuje fungování trhu s emisními povolenkami (EU ETS), zní argument odpůrců. ETS se přitom dlouhodobě potýká s problémy.

Na „kanibalizaci“ cílů dlouho upozorňovalo i Česko. Podle člověka blízkého Evropské komisi se ale nesmí zapomínat na to, že samotný systém ETS není evropským cílem. „Tím je snižování emisí CO2,“ podotkl zdroj s tím, že zvyšování energetické účinnosti ke snižování emisí přispívá. Podle dalšího zdroje z blízkosti Komise je také třeba si uvědomit, že v extrémním pojetí svou podstatou samotný systém ETS dlouhodobě směřuje „k sebedestrukci“.

Část Evropy navíc věří, že případné problémy pomůže vyřešit chystaná reforma systému emisního obchodování, která je také součástí klimaticko-energetického balíčku a která by mohla skoncovat s přebytkem povolenek na trhu. „Stačilo by postavit ETS na nohy a cíle se vzájemně nebudou ničit,“ řekl na debatě CEBRE vedoucí energetické kampaně českých Greenpeace Jan Rovenský.

Autor: Adéla Denková 

Část stanovisek byla získána během debaty na téma „Cíle energetické účinnosti – cesta správným směrem?“, kterou organizovala Česká podnikatelská reprezentace při EU (CEBRE) společně se Zastoupením Evropské komise v ČR a Informační kanceláří Evropského parlamentu v ČR.