Dohoda mezi EU a Tureckem nefunguje a Brusel ztrácí trpělivost s Řeckem

migrační dohoda EU a Turecko

© Shutterstock /Seita

Za sedm měsíců fungování migrační dohody mezi EU a Tureckem vrátily řecké úřady na turecké území jen 700 lidí. Uprchlické tábory na tamních ostrovech jsou přeplněné a unijní politici ztrácejí s řeckou vládou trpělivost.

Od uzavření dohody mezi EU a Tureckem ohledně vracení migrantů z řeckých ostrovů zpět na turecké území uběhlo již sedm měsíců. Za tu dobu však řecké úřady přes Egejské moře vrátily jen velmi málo běženců. To se nelíbí Bruselu, který s řeckou vládou začíná ztrácet trpělivost.

Migrační dohoda byla uzavřena letos v březnu a jejím účelem je snížit počet migrantů, kteří míří do Evropy z tureckých břehů. Za tuto možnost Unie udělila Turecku status „bezpečné třetí země“, díky čemuž mohou být z řeckého území deportováni zpět i uprchlíci utíkající před válkou, kteří mají právo na ochranu.

Ve stejné době se země na Balkánském poloostrově rozhodly uzavřít své hranice, čímž znemožnily přicházejícím běžencům při cestě do Německa využít tzv. balkánskou trasu. Migranti se proto nemohli dostat mimo řecké území. Jedinou cestou pro ně od března 2016 je cesta zpět k tureckým břehům.

To se ale prozatím příliš nedaří a migranti jsou nuceni nadále čekat v přeplněných uprchlických táborech zejména na ostrovech u řeckých břehů.  Z celkového počtu 61 tisíc běženců, kteří se v současnosti nacházejí na území Řecka, jich je téměř 16 tisíc „uvězněno“ právě na řeckých ostrovech. S protahujícím se čekáním a s přetrvávající nejistotou ale mezi migranty roste násilí. V minulých dnech napadli někteří z nich pracovníky Evropského podpůrného azylového úřadu (EASO) na ostrovech Chios a Lesbos.

Celkově řecké úřady do Turecka vrátily přibližně 700 migrantů. Jedná se o pouhá 4 % z těch, kteří od počátku platnosti dohody do Řecka dorazili.

Do Turecka se vrátil jen zlomek migrantů

Každý měsíc na řecké ostrovy dorazí podle statistik 2 500 dalších ilegálních běženců. Tamní uprchlické tábory nyní vstřebávají třikrát více lidí, než tomu bylo v době přijetí dohody. Současné počty také dvakrát převyšují kapacity táborů.

Jeden z cílů migrační dohody se nicméně podařilo naplnit. Od března se riskantní cestu přes Egejské moře rozhodlo podniknout jen 17 tisíc lidí. Oproti stovkám tisíců v roce 2015 to tedy je výrazné zlepšení. Evropští lídři i odborníci na problematiku migrace ale zdůrazňují, že pro další trvání uzavřené dohody je nutné ilegální migranty posílat zpět do Turecka důsledně. Upozorňují, že dokud bude existovat možnost, aby deportováni nebyli, budou mít i nadále naději na cestu dále do Evropy. A právě to bude stále podporovat další přílivy běženců.

„Jde o zastrašovací efekt. Pokud bude jasné, že posíláme lidi zpět, ostatní to od nebezpečné cesty do Evropy odradí,“ uvedl James Ker-Lindsay, odborník zabývající se jižní Evropou na London School of Economics.

Celkově řecké úřady do Turecka vrátily přibližně 700 migrantů. Jedná se o pouhá 4 % z těch, kteří od počátku platnosti dohody do Řecka dorazili. Z migrantů, kterým řecké úřady přiznaly právo na azyl, nebyl do Turecka vrácen nikdo.

Evropská komise obviňuje řeckou vládu

Podle Evropské komise je hlavním viníkem neefektivní řecká vláda. Ta musí podle vyjádření Komise zejména zrychlit proces vyřizování azylových žádostí. Stejně tak je třeba zvýšit kapacity úředníků a personálu, který by vracení běženců realizoval.

Atény se ale brání, že jsou příliš zahlceny a nemohou procesy azylového řízení zrychlit. Proto Unii požádaly o více lidí. Ta ale uvedla, že bez zefektivnění jejich systému navýšení počtu pracovníků nepomůže.

Na stávající situaci v Řecku reagují i mnohé humanitární skupiny, které stanovisko Evropské komise podporují. Podle nich by měla řecká vláda zejména vytvořit jednotnou správu pro všechny tábory. Ty jsou v současné době provozovány buď místními obcemi, nebo centrální vládou. Rozhovory s jednotlivými běženci mají ale na starosti naopak úředníci z unijní agentury Frontex nebo zmíněný Evropský podpůrný azylový úřad. Tato různorodost je také důvodem, proč si mnozí žadatelé o azyl stěžují, že z různých stran dostávají protichůdné informace.

EASO na území Řecka doposud nasadilo 202 úředníky a přislíbilo sto dalších. S navýšením nicméně musí souhlasit také členské státy. Řecká vláda ale žádá lidí ještě více. Upozorňuje, že v případě nezvýšení kapacit nebude možné migranty do Turecka důsledně vracet.

S využitím EurActiv.com